Korzet

Předně: Vicky Krieps je fenomenální herečka. Podává jeden z nejlepších hereckých výkonů, který jsem kdy viděla. Pohybem hlavy, hloubkou pohledu, jemným gestem dokáže stvořit portrét, jako bychom nejenom císařovnu viděli a znali, ale jako bychom ji dokázali číst i skryté myšlenky. Zobrazila ženu, která nutně nemusí být sympatická, ale přiměje diváka, aby jí rozumněl. Zdatného spoluhráče má Sissi ve Florianu Teichtmesterovi v roli Franze Josefa. Ti dva jsou perfektní pár právě tím, jak dokazují, že spolu nikdy pár tvořit nemohou. Aspoň ne šťastný nebo aspoň souznějící. Přestože se evidentně mají rádi a chovají k sobě úctu, tihle dva spolu být nemohou. Zatímco Franz Josef si dobrovolně nalepuje své mopsí licousy, aby je předvedl davu a hrál tak císaře, Sissi korzet natáhne jen s obrovskou nechutí a jeho svázanost ji zraňuje nejenom fyzicky ale i psychicky. Franz Josef zná svou povinnost a chce jí dostát, přestože ji možná považuje za archaickou. Sissi ji zná taky, ale její naplňování z ní vysává život, a tak se jí doslova za každou cenu vyhýbá. ____ Snímek neukazuje dramatické historické zvraty a velké dějiny, je psychologickým obrázkem zaměřeným hlavně na císařovnu. Nemá za cíl historickou věrohodnost, i když evidentně z historie vychází. Jde o intimní vyprávění a ve střední části se mi to už jevilo poněkud samoúčelné. Přesto už jenom kvůli ohromujícímu hereckému umění hlavní představitelky a všech, kteří jí sekundují, stojí snímek za vidění. SHRNUTÍ: Když z nesmyslných důvodů nemůžeš přestat nosit korzet, přestože nemůžeš popadnout dech. (16.05.2023)

Dost zvláštní drama, které má reálné základy, pracuje s nimi ale po svém a pro diváka mnohdy nekompromisně. Marie Kreutzer nikam nespěchá a v extrémně pomalém tempu zobrazuje jednotlivé výjevy a epizody ze života Sissi, z níž dělá dost silnou a svéhlavou ženu, která bojuje s přibývajícím věkem i s císařskou konvencí a je svázána metaforicky i doslova korzetem, který ji dost dusí. Moderní prvky, které se na císařském dvoře záměrně objevují (muž s náušnicí, tetování, moderní mop, zvonek na dveřích), nijak neruší, ale působí přece jen hodně bizarně a jejich význam není úplně vysvětlen a asi ani využit. Některé scény jsou dost zajímavé a vizuálně výborné a celková výprava a kulisy jsou sice komornější, ale účel bez problémů splní a chybějící opulentnost donutí k soustředění na děj, což ale neznamená, že dobová atmosféra není skvělá. Vše ještě umocňuje vynikající soundtrack, který je také příjemně moderní. Jindy to ale celé působí zbytečně zdlouhavě a některé momenty nejsou zcela opodstatněné a tak trochu samoúčelné. A právě v těchto slabších chvílích drží snímek nad průměrem výtečná Vicky Krieps, která zvládá mluvit asi čtyřmi jazyky, je zcela přirozená a navíc z ní vyzařuje silné charisma a Sissy je díky ní svébytná postava, která se do svého století vůbec nehodí. Corsage rozhodně není ztrátou času, jen je potřeba počítat s tím, že jde o silně nedivácký počin, jehož pomalé tempo je někdy k nesnesení a s postavou císařovny Sissi pracuje hodně osobitě. 60 % (27.01.2023)

Ony všechny ty variace na žánrové zařazení mezi historická/životopisná dramata v různých popiscích k tomuto snímku jsou velmi zcestná. Korzet si jednak vykládá reálný příběh Alžběty Bavorské ve velmi svébytném, spíše fikčním podání, a pak je taky potom vším, jenom ne nudným a konvenčním kostýmním dramatem. Citlivě vyprávěný příběh dává nakouknout pod závoj přetvářky až do nitra lačnícího po seberealizaci a emancipaci, což skvěle podtrhuje v Cannes oceněná Vicky Krieps svým hereckým výkonem. Zajímavé jsou pak režijní vychytávky, které skrz různé kulisy a zvolený soundtrack úmyslně divákovi nabourávají hranice mezi historickým obdobím, kdy se děj filmu odehrává, a relevantní současností. [KVIFF 2022] (22.07.2022)

Rebelie v mezích slušnosti, ze které nevyplyne nic nad rámec předvídatelně jednoduchého poselství. Korzet je tedy opravdu jen solidním kostýmním dramatem, díky němuž se lze spravedlivě pohoršit nad tím, co jsme chápali i před jeho zhlédnutím. Více zde. (17.02.2023)

Přestože tarantinovsky fiktivní, není příběh tolik překvapivý. Ale velmi pravidelně se mi dostavoval pocit, že po dlouhé době sleduju KINEMATOGRAFII. Scénografie, kamera, řešení některých záběrů, některých střihů... Paradoxně mi na celém filmu připadlo nejnemístnější obsazení hlavní role, Vicky Krieps je málo temná. Nijak to ale filmu neškodí, jenom by podle mě byl s temnější herečkou možná lepší. Hezké. Film o "moderní" ženě (o reálné Sisi vůbec). (23.03.2023)