Vanilkové nebe

Cruise je skvělej, Cruz úžasná, námět a vizuální zpracování je taky úchvatné. Bohužel je ten film po žánrové stránce tak rozházený až to není možné a ten konec, za ten by zasloužil scénárista nakopat. Je to velká škoda, protože to mohl být fakt dobrý film. Tim ale nechci říct, že bych se nepobavil. (21.08.2002)

Doslovný a vizuálne nerozlíšitelný remake španielskeho (velmi divného) romantického sci-fi filmu. Síce sa nájde zopár Croweových typických čŕt, inak sa ale jedná o komerčnú zakázku. Nebyť masívnej kampane, bol by som spokojnejší, pretože by som nemal tak vysoké očakávania. Poteší príjemná, až gýčovitá atmosféra. Umelecký film to nie je, bacha, jedná sa iba o žánrovku. A aby som nezabudol, záverečný zvrat by podla mňa mal reagovať na veci, ktoré sa odohrajú bezprostredne na začiatku, nie behom príbehu, inak nemá takú silu. (06.10.2009)

„Prázdne ulice vo vašich snoch pravdepodobne znamenajú pocit osamelosti.“ – „Poviem vám, od psychiatra by som čakal niečo lepšie.“ Hoci má Vanilkové nebo niekoľko silných momentov (vyľudnené mesto, diskotéka), poeticky mysterióznu atmosféru, skúseného režiséra Camerona Crowea, výborný soundtrack a pôsobivú vizuálnu stránku, odporúčam vám predsa len skôr hispánsku predlohu Otvor oči („zhodou náhod“ tiež s Penélope Cruz). Je celistvejšia a hoci je rovnako nezrozumiteľná, obsahuje niečo viac. Niečo, čo sa ťažko definuje, ale máte z toho pocit, že pozeráte film o niečom a nie na na americký bľabotavý pokus o umenie. Ku koncu je to naozaj vyložene nepochopiteľné (sny v snoch, vízie, alternatívne budúcnosti resp. súčasnosti, nočné mory) a až nechtiac smiešne (sex). Takže za mňa je šokujúce, že takýto komorný a nepochopiteľný film celosvetovo zarobil 203 miliónov dolárov (opri rozpočte ani nie 70). Cruise vtedy skrátka premenil na zlato plus-mínus všetko, v čom hral, čiže ak by hral v Tom a Jerry, tiež by to bol trhák. Úsmevné je aj to, ako je za netvora pokladaný chlapík, ktorý má trocha nakrivo spodnú čeľusť. Ale Kurt Russell fajn. P.S. Na úvodnej hrdinovej bombastickej oslave sa David objíma s chlapíkom v šiltovke... ale veď je to... ach, Steven! 203 68 (19.12.2004)

Ježkovy oči, co je zase tohle? Proč je tu červené všecko, co se tváří vznešeně a vážně jako Vašek při projevu? Okay, tak má Cruise hezkou tvářičku. Ale snad v jiných filmech, ne? Jasně, já být masem do hamburgeru, také bych chtěl přijít mezi Penélope a Cameron. Kouzelného doktora Russella bych i já rád za obvoďáka, a Tildě rovněž zatleskáme, že se nám ukázala. No a dál? Kdy už nám filmaři přestanou podsouvat mýtus, že sukničkářství je zlá, ošklivá, nepěkný případ, a že se na něj umírá? A když už tedy, tak ať to vyklopí hned, přímo, na rovinu a šoupnou tam aspoň jednu dámskou scénu, když mají takový materiál. Tohle je už poněkolikáté, co se film tak dlouho snažil říct něco převratného, až z toho bylo najednou 136 minut a odpoledne v háji... (09.03.2012)

Crowe doposud defacto skládal své filmy z toho, co nakoukal, naposlouchal a taky prožil. V případě téhle existenciální metafory životní prožitek zjevně chyběl, a o to víc Crowe cituje klasické filmy a zahušťuje písňový soundtrack. Ten je tak přepestrý a všudevlezlý, že připomíná dílo neurotika nervózně přelaďujícího rozhlasové stanice, což filmu dále ubírá na přesvědčivosti. Výsledkem je nastavovaná banalita, která mj. svědčí o tom, že přemíra obdivu k Truffautovi může být umění škodlivá. Ve špatných rukou. (17.10.2005)