Reklama

Reklama

Psychiatrička Rose vyšetřuje mladou pacientku na pokraji nervového zhroucení. Žena trpí halucinacemi, pronásledují ji velmi znepokojivé vize, ovšem není to nic, co by zkušená terapeutka nezvládla. Jenže pak se jí po tváři rozlije podivný úsměv a s bohorovným klidem si střepem z rozbité vázy přímo před doktorkou přeřízne krční tepnu. Taková událost by rozhodila každého a Rose není výjimkou. Přestože ji všichni uklidňují, že sebevraždě nemohla zabránit, vracejí se jí psychické problémy z mládí a dětství. Pronásledují ji zneklidňující vize, pod jejichž vlivem se čím dál častěji chová jako blázen. Aspoň její blízcí to tak vnímají. Rose si navíc v hlavě přehrává poslední slova mrtvé pacientky a uvědomuje si, že to, co před smrtí prožívala ona, jí právě klepe na dveře. Zjištění, že mrtvá byla zatím posledním článkem v podivném řetězci sebevražd „usměvavých lidí“, jí také na klidu nepřidá. Je to iracionální, nevysvětlitelné a šílené, ale Rose dojde k závěru, že pokud se jí nepodaří najít začátek řetězce a zlo zastavit, je další na řadě. Že s touhle teorií nenajde u nikoho pochopení, asi nepřekvapí. Jenže zoufalé Rose jde o život a zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Děsivé věci. (CinemArt)

(více)

Videa (2)

Trailer 5

Recenze (16)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Je to jako by někdo sebral náhodného člověka z ulice a oznámil mu, že mu právě unesl rodinu a pustí ji jen tehdy, když ten člověk do týdne natočí další film Ariho Astera - jinak si ty nemotivované rotace kamery uprostřed rutinně splácaného hororu neumím představit. Jediný zdroj energie tu je místy legračně pitomé chování protagonistky, to ale výsledek nezachrání od naprosté nudy. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Parker Finn má rozhodně šanci něco hororovému žánru dát, jeho celovečerní debut ovšem ve finále působí spíše jako trenažér na vyváženější a funkčnější horor. Z Úsměvu minimálně netrčí výrazná rutina, na kdovíjak výrazný hororový zápis to ovšem v součtu nestačí.... více zde ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Takhle, kdybych se chtěl Úsměvu vysmát, tak si důvody najdu, protože výtky, které se dočtete vůči generickému scénáři jsou pravdivé (například z It Follows si to půjčuje nejenom námět, ale i celé scény), a třeba ta sekvence, v níž hlavní hrdinka obíhá příbuzné, známé a kamarády a snaží se je přesvědčit, že je prokletá, je napsaná fakt srandovně. Rozhodl jsem se ale, že vůči tomu filmu budu vstřícný. A to proto, že v době, kdy velké množství žánrových snímků zapomíná na to nejdůležitější, tedy o snahu diváka postrašit, se Smile snaží sakra intenzivně. Ne vždycky to vyjde, ale schválně jsem si teď připomněl, jaké horory šly zatím tenhle rok do české kinodistribuce, a Smile je v tomhle ohledu zatím s přehledem nejefektivnější. Vypilovat scénář co do chování postav a hloubky probíraných témat, bylo by to i na spokojenost při nesnížených očekáváních, řemeslo je to víc než solidní. Ale co, přivřu oči a dám tomu sedmičku. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Stejný úsměv máme, když madam Pekarová-Adamová mluví o cenách energií a o svetrech.  Nutno říci, že film mě dvakrát vylekal, což v době, kdy si člověk přečte zprýávy ze světa i domova a následné z toho šoku potřebuje 8 hodinové relaxační cvičení rozhodně není marná bilance. Mě se film líbil, zápletka byla zajímavá, příjemně mě taky nebylo v této době sice standartní pocit, ale u filmového napínáku je to velký plus. Chování hlavní hrdinky nějak neřeším, už jsem zažil teda mnohem blbější, nevím jak bych se choval, kdyby se na mě někdo pořád pitomě usmíval, ale dost možná podobně. Jediný co to posralo, byl závěr, mě přišlo že sami tvůrci nevěděli jak z toho ven, ale jak řekl klasik "je třeba zapojit mozek" a kdyby na to šli přes linii vlastního vědomí od začátku do konce, bylo by to lepší než skluz do béčkově směšnýho závěru. ()

Okara 

všechny recenze uživatele

Za mě spokojenost. Finnův debut je kombinací nepříjemný štafety z Neutečeš s úsměvy z Vadí, nevadí. Stopáž je na horor do kin odvážná a nějakej cut by jí slušel, protože v některých místech děj spějící k nevyhnutelnýmu konci ztrácí na intenzitě. Ale ona to obyčejná teen infarktová popcornovka fakt není - čekejte kreativní záběry nevyřáděnýho rejži i zajímavou volbu hudby mísící nepříjemný zvuky s náboženskými chorály. Film je ukázkovým štemplem na to, že úsměv je nejhorší grimasou v hororech, ale je zároveň i křehkou mozaikou, do který kdybyste praštili logickym kladivem, tak se sesype jak hromádka karet. Celkově si přisadim čtvrtou subjektivní hvězdu za závěr, kterej je bohužel na papíře suchota nezúročující pořádně potenciální twist nebo morální dilema štafety, ale u šklebící se CGI potvůrky jsem měl chuť zavřít oči. P.S. - jestli chcete bejt šulini, tak se na někoho po filmu na wécku přes zrcadlo creepy usmějte. 70 % ()

Galerie (13)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama