Les Fugitifs
The Fugitives
Utečenci
Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Gérard Depardieu, Jean Carmet, Jean Benguigui, Stéphane Boucher, Michel Blanc, Isabelle Renauld, Jean Veber, Maurice Barrier, Anaïs Bret (více)Obsahy(1)
Jean Lucas je propuštěn z vězení, kde si odpykával pětiletý trest za bankovní loupeže. Komisař Duroc, který ho zatýkal, na něj čeká před věznicí, aby mu sdělil, že nevěří, že by vedl vzorný život a hodlá ho sledovat. Až ho znovu zatkne, bude povýšen. Lucas však hodlá žít jako slušný občan a najít si práci. Má nějaké šperky, které prodá a utržené peníze si chce uložit v bance. Má však hroznou smůlu protože banku přepadne zmatený Francois Pignon, který si navíc Lucase vybere jako rukojmí. Ve Francii není jediný policista, který by pochyboval o tom, že to byl právě Lucas, který přepadení provedl. Pignon donutí Lucase, aby nasedl do jeho auta, a odjedou. Je však tak nešikovný, že nechtěně Lucase postřelí do nohy. Lucas chce k lékaři, ale Pignon si nemůže dovolit jít do vězení. Musí se starat o svou šestiletou dceru Jeanne, se kterou zůstal sám. Zaveze tedy Lucase ke svému známému veterináři, kde ho ošetří. Pignon je zoufalý a proto se odhodlal k tak zoufalému činu. Kdysi býval vedoucím obchodního oddělení, ale před třemi lety byl propuštěn a poslední rok žije jen ze sociální podpory. Jeho dcerka po smrti matky přestala mluvit a on má nyní jedinou šanci, odjet s ní a penězi do zahraničí, kde by začali nový život. K tomu potřebuje falešné doklady a prosí Lucase o pomoc. Lucas se ho chce zbavit a domluví mu schůzku s Labibem, který by mu doklady mohl obstarat. Problém je v tom, že Labib nevěří, že z loupeže má jen 84 tisíc a chce za doklady půl milionu... (TV Prima)
(více)Recenze (234)
Z trojice Kopyto, Otec a otec a Uprchlíci je to nejpovedenější počin. Vyniká nenuceným akurátním humorem (Richard vyjímečně moc nepřehrává), a hra na city mu dodává lidský rozměr. ()
Skvělá komedie s Pierrem a Gérardem v hlavních rolích. Bohužel Pierre měl kupodivu spíše roli dramatickou něž komickou, na což u něj nejsem moc zvyklý, ale náramně skvěle ho zastoupil Jean Carmet v roli senilního pomateného veterináře. Děj filmu nemá chybu, prostě francouzská to klasika!!! ()
Jeanne je nejkrásnější holčička, kterou jsem kdy v jakémkoliv filmu spatřila a už kvůli ní bych dala pět...ale samozřejmě i za výkony Depardieu a Richarda...pro mě kultovní film, s mamkou u něj vždy brečíme..."Nechoď pryč..Pojďte rychle sem, pryč, "Proč brečíš?" Nepromluvila od svých pěti let. Od smrti své matky..a teď poprvé něco chce.." - A nebo se smějeme - "Je to jen nervové těhotentsví.." Pro mě jednička ()
Je tam pár nezapomenutelných scén, hdně dojemných a vtipných, někdy zároveň, ale někdy je na můj vkus tlačeno na pilu trošičku moc. Ale ústřední trojice nemá chybu. 85%. ()
Je vidět, že Richard by určitě svou nemotorností žádnou banku ani jiný objekt nevykradl. Rozesmát ale dokáže a to je hlavní. ()
Vyvrcholenie spolupráce Richard - Depardieu - Veber. Výrazný posuv smerom k tragikomédii nebol vôbec na škodu. Sadlo to všetko úplne perfektne. ()
Kdo neviděl, o hodně přišel. Kombinace přitroublého Pierra Richarda a napraveného Gérarda Depardieu přináší nespočet komických scén od začátku až do konce. S kopií tohoto filmu v produkci USA se nedá vůbec srovnat. I přesto, že jsou to v podstatě dva stejné filmy, tak ten francouzský svého amerického kolegu poráží rozdílem třídy. ()
..moje nejmilejší ,,richardovka'' Pierre zde opět předvádí to v čem je absolutně nedostižný- neuvěřitelně nešikovného, ztřeštěného smolaře.. ..ale tady v tomhle je i na rozdíl od svých dalších rolí i zoufalý a neštastný, a to kvůli své maličké dcerce. ..scény jako přepadení banky, návštěva veterináře, Pierrovo těhotenství způsobí záchvat smíchu ale to jak Pierre chodí s maličkou ruku v ruce ulicemi jako vyvrženci bez domova, nebo jak se malá Jeanne přitulí k raněnému Lucasovi, z toho až zamrazí. O hereckých výkonech obou hlavních hrdinů je zcela zbytečné psát- ale co předvedla ta malá- no, to jsem zíral. Je vůbec možné aby takhle malá dívenka brala svou roli takhle neskutečně vážně..? ..bez rozmýšlení 5*.. ()
Tento film s Pierrom Richardom mi v minulosti ušiel a som rád, že som ho videl teraz. Je to jeden z jeho najlepších filmov. Mal som na výber a vybral som si dnes francúzsku verziu, hlavne kvôli Richardovi. Jeho filmy sú z detstva a mladosti pre mňa nezabudnuteľné a niektoré hlášky z jeho filmov si pamätám doteraz. Depardieu bol takisto skvelý a dievčatko bolo úžasné.Pri scénach s doktorom som si držal bránicu. Bola to komédia u ktorej som sa smial aj plakal. Jednoducho je to stará klasická francúzska komédia na ktorých som bol v detstve a mladosti odchovaný. Možno si niekedy pozriem aj americkú verziu, ale teraz si vychutnávam pocity z tejto verzie. Môj osobný názor, ale je, že tá americká sa určite francúzskej nevyrovná. ()
Jeden z vrcholů francouzské kinematografie, komedie, která vlastně není komedií a kriminálka která není kriminálkou, emocemi nabitý film, ovšem absolutně prost jakéhokoliv citového vydírání, se dvěma skvělými herci. ()
Tak tady si to sedlo...Richard a Depardieu naprosto perfektní, sice jsem se nesmál jako u některých jiných kousků s nimi, ale celý film jsem se bavil dobře. Richard si tam zahrál klasicky úplného tupce, což mu náramně sedí. A jak už tady bylo několikrát řečeno, gak roztomilá holčička to zahrála skvěle a to jí k tomu v celém filmu stačilo pár slov. ()
To byly časy, kdy komedie byly vtipné a člověk se zasmál až ho bolelo břicho!!! Výborné, svižné bez vulgarit, opravdu komedie, kterou člověk může shlédnout opakovaně a zabaví se!!! ()
Pro mne to asi není nejlepší komedie od těchto 2 herců. Ale zápletka je hezká, spousta vtipných nedorozumění. Richardův převlek ke konci. ... jen ta malá holčička a dění okolo ní mi přišlo emotivní až nepřiměřeně moc. ()
Francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, přičemž jednou z jejich nejvýraznějších postav tehdy byl Pierre Richard. Po právu jsem si jej zařadil mezi oblíbené herce a na každý jeho film jsem se velice těšil. Jedním z nich byl ten z roku 1986 a názvem Uprchlíci, v němž si tento geniální herec zahrál bok po boku s mladým Gérardem Depardieu. Nebyla to jejich první společná filmová činnost, když si spolu zahráli v komedii Otec a otec a musím konstatovat, že se jim oba filmy moc povedly. Tedy i režisérovi Francisi Veberovi, který natočil velmi mnoho úspěšných francouzských komedií, které se u nás za socialismu bez problémů hrály v kinech a poté na jednom ze dvou československých televizních programů. Co se týče filmu Uprchlíci, tak si nepamatuji, jestli jsem na něm byl v kině, ale asi nikoliv a spíše jsem ji viděl dvakrát v televizi někdy v devadesátých letech 20. století. Abych napsal zasvěcený komentář a správně jej ohodnotil, podíval jsem se na něj po skoro třiceti letech znovu a vůbec jsem svého rozhodnutí nelitoval. Od začátku se jednalo o příjemnou komedii, která by se dala rozdělit na dvě poloviny. V první oba zmínění hrdinové utíkali před policií a ve druhé je spojil zájem o malou dcerku jednoho u nich. Ale pěkně po pořádku. Vše začalo propuštěním lupiče Jeana Lucase (Gérard Depardieu) z vězení poté, co si odseděl pětiletý trest za vyloupení více než deseti bank. Chtěl se usadit, začít žít nový život, čemuž ale nevěřil komisař Duroc (Maurice Barrier), který jej kdysi zatkl a počkal si na něj před věznicí. Nicméně napravený lupič opravdu nechtěl páchat další zločiny a jako člověk, co myslel na svou budoucnost, prodal zlaté šperky a šel do banky, aby si založil účet. K jeho smůle zrovna tuhle banku v dané chvíli přepadl neschopný zoufalec Francois Pignon (Pierre Richard), kterého k lupičství donutila ztráta zaměstnání a touha po lepším životě pro jeho dcerku Jeanne (Anais Bret). V průběhu zpackané loupeže přijela policie v čele s nevěřícím komisařem a když si Pignon vzal Lucase jako rukojmí, bylo zaděláno na pořádný průšvih. Protřelý lupič vzal vše do svých rukou, aby je policie venku nezastřelila, protože mu bylo jasné, že nikdo nebude věřit v jeho nevinu. Když oba prchali v autě, nešťastnou náhodou životní smolař Lucase střelil do nohy a tak jej odvezl ke známému lékaři. Stárnoucí doktor Martin (Jean Carmet) však byl zvěrolékař a podle toho vypadala péče o pacienta. Scény v ordinaci byly podle mého názoru nejvtipnější z celého filmu, ale pojďme dál. U lékaře se následně objevila zmíněná dcerka, která po smrti matky už tři roky nepromluvila, ale Lucase si oblíbila a na tom byla založená druhá část filmu. Dcerka totiž nechtěla, aby od nich napravený lupič odešel a trucovala i v dětském domově, kam ji zavřela policie. Ta totiž uvěřila dopisu, který Pignon sepsal a v němž se ke všemu přiznal. Lucas tak byl očištěn a našel si novou práci. Vtipné bylo, že pracoval jako zámečník a odemykal zabouchnuté dveře. Pak začal navštěvovat malou dcerku Pignona, kterého stále hledala policie a jenž žil na ulici. Jednoho noci se oba nezávisle na sobě rozhodli malou holčičku z dětského domova unést, protože nechtěla jíst a hrozilo, že zemře. Po úspěšném únosu se film přehoupl do své závěrečné části, v níž se rozhodlo, jak navázané pouto mezi oběma muži a malou dcerkou bude pokračovat. Jak to celé dopadlo, to si už tradičně nechám pro sebe, ale mohu prozradit, že se mi více líbila první polovina filmu, přičemž ta druhá už byla více sentimentální. Celkově jsem však byl velmi spokojen, čemuž odpovídá i hodnocení. Suma sumárum, komedie Uprchlíci ode mne získala čtyři uprchlé hvězdy ****. () (méně) (více)