Saltburn

Extrémní podivnost. Hodně netradiční a originální námět evokující jeden velký podivný bizár se nakonec vyklubal v dost šikovnou hru s divákem, ve které je vidět zábavnost, kreativita, vtahující vizuální styl i šmrnc. Od začátku totiž divák netrpělivě čeká, co vše tady bude špatně a jakým směrem se film nakonec vydá, jelikož zpočátku vlastně vůbec nemá tucha, o co tady jde. Herecká dvojka je stejnětak dost výživná a musím říct, že takhle perfektně zahranou hlavní postavu jsme na plátně už taky nějakou dobu neviděli. Líbí se mi bohaté změny stylů, držení diváka v nevědomosti ohledně dalšího vývoje a dost možná i konečná "obyčejnost" celého příběhu, která z filmu dělá vlastně celkem uvěřitelnou fucked-up zábavu pro diváka znuděného klasickým hollywoodským mainstreamem. Zkrátit od 20 minut a trochu méně toho doslovného konce, ve kterém nám z nějakého důvodu museli tvůrci ukázat, co že se tedy vlastně stalo, a to i přestože to bylo dost očividné a jasné i bez toho, a byl bych ještě spokojenější, nicméně i tak je tedy Saltburn tím lepším, co se za poslední dobu urodilo a dost jsem si užíval celkový průběh, rád jsem sledoval tuhle snobskou bohatou rodinu v jejich sídle a ještě radši přerod ústředního šprta v... no uvidíte sami. Svěží závan, kvalitní filmařina a Barry Keoghan je zde doslova výborný. (17.03.2024)

Zvěsti o kontroverzích a excesech se za mě nepotvrdily, Saltburn je velmi klasicky vystavěné vyprávění postavené na zrcadlení dvou ústředních postav a také dvou třídních světů, které se po dvou třetinách obrací na hlavu a poodkryje pravé záměry (jež zcela vysvětlí až v závěrečné polorekapitulaci). Podmanivě stylizovaný film o tom, jak dogmatizované boháče jejich okolí podprahově využívá, jehož satirickou artikulaci povyšuje na hutnou psychologickou partii hlavně Barry Keoghan - nelepší herec své generace, který ještě dokáže velké věci. Tady mu navzdory nečitelnosti jeho postavy snadno propadneme, jelikož slouží také jako objektiv do světa přetvářejících se školních institucí a ne tak pozérského prostředí majetné smetánky, která si svou pozici alespoň přiznává. Motivace infiltrujícího se hrdiny sice nejsou úplně jasné, ale jednotlivé postavy tu stejně jsou jen nositeli vnějších významů a nelze je brát úplně vážně. Spojení temného dramatu, ironie a cynismu je každopádně moc povedené a rád se k tomu někdy vrátím. Nemluvě o tom, co i v menších situačních rolích svedou herci jako Richard E. Grant nebo Rosamund Pike. (02.01.2024)

Emerald Fennell rozhodne fandím, pretože už v druhom filme dokázala, že je veľmi talentovaná režisérka, no bohužiaľ nie až tak talentovaná scenáristka. A rovnako ako jej predošlý snímok Promising Young Woman je aj Saltburn sklamaním hlavne po tejto stránke. Štýlová, vizuálne podmanivá, provokatívna hra s divákom, kde je však všetko len na efekt. Saltburn toho v priebehu dvojhodinovej stopáže mnoho sľubuje, ale vo finále málo prinesie. Vie skvelo striedať nálady zo serióznej drámy, cez satiru, thriller s pár zámerne šokojúcimi scénami bez toho, aby to pôsobilo rušivo, avšak vo výsledku nepodá presvedčivý príbeh, keďže ani jedna z postáv, ani jedna zo situácii tu nepôsobí dôveryhodne. Celé je to len také načančané pozlátko bez uveriteľnej psychológie postáv, ktoré sa snaží v závere tváriť ako sofistikovaný psychologický thriller, ale je to len taký navoňavý brak. Či zámerný alebo nie, to už si musí odpovedať každý sám. Mňa to tie dve hodiny síce náramne bavilo a vizuálne uchvátilo, ale zároveň mám k tomu toľko výčitiek, že tentoraz nemôžem zaokrúhliť to hodnotenie vyššie. CELKOVO: 7/10 (01.01.2024)

„Modrá krev má vychování? Sviňárnám to nezabrání.“ Svůdně hřejivá jsou prsa aristokratova, na nichž si lebedí chudý had. Od příjezdu na Saltburn permanentně tísnivé, znepokojivé a až poeticky dekadentní. Opulentní vizuální i vztahová žranice. V honosném sídle s rodinou podezřele přívětivých snobů jsem zavzpomínal na Krvavou nevěstu. Skončí Alexova hračka Oliver jako steak, drink nebo konkubína? Viz jejich nejednoznačný sexuální vztah. Olivere, uteč! A nyní hádanka. Vypadá, že neumí do pěti napočítat, při svádění se tlemí jak Pepek Vyskoč po pěti rumech, v rodinách ryje jak v záhoně a upytlačil posvátného jelena. Z retardovaného burana na Inisherinu dnes studentem Oxfordu. Kdo je to? Barry Keoghan, opuchlý irský balvan a Král rozvratu. OKÉNKO KOLEJE: [][] Kdo je Oliver Quick? [] Šprt. [] Introvert bez kamarádů. Nesmělý, nehezký a trestuhodně chudý, prostě ostuda Oxfordu. [] Nešťastník, zamilovaný úplně mimo svou ligu. [][] Varování! Film obsahuje hnusné, perverzní a až fyzicky nepříjemné scény. „Upíří orál“, vylizování mňamky z vany, soulož s hrobem, vítězný tanec nahého zmrda. A co na to povýšený majordomus? Nic. Stojí nehnutě, s vražedně kamennou tváří boha Hermése. (12.02.2024)

Emerald Fennell je prostě paní režisérka a nemůžu se dočkat na další její počiny, protože mě opět naprosto dostala. Nejhorší je, že jsem postavu Barryho Keoghana chápala a vlastně jsem s ním i soucítila bez ohledu na to, co všem udělal. A přesně tohle Emerald prostě umí. Je to slabší než její prvotina, to rozhodně, ale kvalitu, gradaci, moment překvapení to pořád má a dokázala si to udržet. (19.02.2024)