Záblesk

Celkem slušná válečná špiónská romance, jejímiž největšími klady jsou zvučná jména, nikoliv už výkony jejich nositelů. Některé momenty slušně napínavé, ale jelikož tušíte jak to skončí, nebere vás to ani zdaleka tolik jako by mohlo, nemluvě o tom, že právě vzhledem k obsahu je to přehnaně dlouhé. Je to takové slušně odvedené řemeslo na dnešní poměry spíše televizního formátu a já hodně váhám mezi padesáti a šedesáti procenty. Ale jo, za Joely Richardson dám 60% a zase zopakuju, že pro role z této doby se narodila:) (13.07.2008)

Pokud umístíme děj filmového příběhu do nějakého prostředí, pak musíme aspoň minimálně myslet na to, čemu se říká přirozenost. Tohle bohužel není akční film, kdy se sází na docela jiné atributy. Snímek je protkán neuvěřitelnou spoustou nesmyslů, které v dané době prostě nejsou myslitelné - s výjimkou amerických scénáristů. Jak jinak si vysvětlit, že hlavní hrdinka si přijde do sídla britské tajné služby a jakmile vyjeví přání být špionkou, je jí vyhověno, ač židovka, perou se o ni elitní nacističtí důstojníci, aby se mohla stát pečovatelkou o jejich děti, které pak tahá po německých židovských čtvrtích a vystavuje je ohrožení života při bombardování. To nevzbudí sebemenší náznak podezření, ba ani odplatu, že si nějaká služka riskuje životy potomků důstojnické smetánky (to na adresu oněch historicky naprosto věrných faktů). Konečně ač těžce zraněna, zvládne fyzicky neskutečně náročné zatížení visíce nad propastí a stačí padnout do náruče svého zachránce, který při útěku přes hranice provrtán více než desítkou německých projektilů slavnostně doklopýtá za spásnou švýcarskou hranici. Kdyby to bylo všechno považováno za parodii či komedii, hvězdičkami bych nešetřil, jenže tohle "veledílo" se tváří smrtelně vážně. (23.06.2007)

Nedoceněné špionážní válečné drama na pozadí druhé světové války. Přínosem tohoto filmu je v postavách Melanie Griffith jako Linda Voss a Joely Richardson jako Margrete Von Eberstein. Mladá špionka Linda a Margrete jsou jako "dvě sestry". Linda ji plně důvěřuje. to se jí však stane osudným omylem. Přes výbornou práci překladatelky při výslechu s přistěhovalci a ne moc dobrou práci, jako kuchařka se stává vychovatelkou dětí generála, jenž má u sebe plány umístění továrny na výrobu zbraní. I když už víte předem jak vše dopadne, neubírá to nic na atmosféře, která graduje v příběhu o přátelství a zradě. Až na drobné nedostatky dalece převyšuje podobné filmy jako je Charlotte Gray 2001, ... (27.04.2014)

„Videla ste priveľa filmov, madam.“ – „Dosť na to, aby som spoznala špióna.“ Panenka blažená. Určitú historickú/informačnú hodnotu (a kameru Jana de Bonta) to má, nepopieram. Ale rozťahané tempo, mdlá atmosféra a nezáživný scenár sú silnejšie. Pokiaľ je na scéne autoritatívny Michael Douglas (ale aj John Gielgud, Joely Richardsonová a Liam Neeson), je to v poriadku. Bohužiaľ sa jedná skôr o epizódne úlohy (neviem, či je Gielgud ako nemecký špión na plátne aspoň 5 minút...) a 98% ZÁBLESKU vypĺňa nesympatická otrava Melanie Griffithová. (24.10.2009)

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Mně zazpívali jména Douglase a Neesona, přidali sloku o válečném špionážním dramatu a doplnili to refrénem o mladé Američance židovského původu, která sebere všechnu odvahu a vydá se přímo do jámy říšsko-německé. Já jsem pro změnu musela sebrat veškeré sebeovládání, abych to vydržela do konce. Protože slibované drama se kouzlem nějakého poťouchlého alchymisty přetavilo v knihovnu červenější než zář nad Kladnem, postavy se do jedné chovají jako osazenstvo ústavu pro choromyslné, spíš než tomu, že by osoba typu Lindy Vossové přežila v nacistickém Německu déle než dvě hodiny, uvěřím v existenci létajících hranostajů, a navíc se to celé díky k prasknutí nafouknuté stopáži vleče jako umírání. Budiž, Douglasovi a Neesonovi to v uniformách sekne a Joely Richardsonové coby pohlavárské dcerce s nejedním tajemstvím také (kdy už té ženské dá konečně někdo pořádnou roli?), jenže na to, aby vyvážili příběh plný nesmyslných zvratů a završený koncem, který zřejmě splňuje americkou představu o dramatickém vyvrcholení a mou o nepovedené parodii, prostě nestačí. (07.10.2007)