Děkuju, pane profesore

Hledat pravdu, hájit pravdu... Pohled na jedno z nejtemnejších období našich národních dějin, na padesátá léta, bývá většinou silně omezován na společensky exponovaná témata, ale i mimo širší záběr se někde v pozadí odehrávaly malé i velké lidské tragédie, malá i velká protivenství. Filipova inscenace přivádí k životu působivý dramatický konflikt, v jehož středu se ocitá nadaný student, začínající žurnalista, který se vinou své nezáludné upřímnosti ocitá tváří v tvář bezcharakterní době, plné nepochopení, strachu a krutosti. Defilé špičkových hereckých výkonů, z nichž nelze nejmenovat alespoň Cupákem přesvědčivě ztvárněnou postavu profesora Blahynky, v němž jakoby naplno rezonovaly dozvuky klasické prvorepublikové výuky, podtrhuje charakterovou vyhraněnost objevivších se postav a dává zároveň tušit, že jsme opět svědky mimořádné umělecké sounáležitosti. Zachovat si právo na názor, jakkoli je kritický a jakkoli s ním nemusíme nebo nechceme souhlasit, v době, která lidem odpírala vlastní myšlenky, je hrdinství. Tehdy i dnes. (13.11.2017)

"Nechtějte na lidech, aby byli dokonalí, to by bylo popření lidství..." Tahle televizní hra z počátku 80. let pojednávající o období 50. let na venkově spojeném s kolektivizací (a rozoráváním remízků) určitě dokonalá není. Hlavně proto, že v ní místy zaznívají tak vznešené myšlenky (ze strany profesora Blahynky - excelentní Eduard Cupák), že se pomalu nechce ani věřit, že by je mohl někdo v tomto období takto prezentovat (viz třeba "Lidé se musí naučit říkat názory otevřeně, veřejně, aby se o nich přemýšlelo, diskutovalo ale třeba i do krve hádal... “). Taky je zde místy na můj vkus až moc patosu (opět zejména v dialozích profesora Blahynka). Přesto na svou dobu šlo o velmi odvážně zpracované téma. A když k tomu přidám výborné herecké výkony (vedle Cupáka třeba i Sklenčka coby učitel dějepisu nebo Pleskot coby ředitel školy) a krásnou hudbu Maláska s Bažantem, ty čtyři hvězdičky si tento televizní film podle mě zaslouží. Cenné je i připomenutí jinak známe pravdy že  "být hrdinou, když vám tleskají, je ohromně jednoduché, ale vydržet, když vás berou klackem, je mnohem těžší."   (31.08.2021)

Prumerny tv film s nejakou tou moralitou, ktera trosku susti papirem. No nevadi, slusne obsazeni to celkem zachranuje. O zadne veledilo vsak nejde. Myslim, ze je zde pekny nazorny priklad rozdilu herectvi mezi zacinajici generaci a nestorama filmu. A potesil samozrejme Zednicek v radiovce, nebo co to mel na hlave. :) (19.05.2024)

Výborný snímek o lidské slušnosti, vzájemné úctě a především o tom, že svět není černobílý. S filmem Škola základ života tento snímek nemá nic - kromě motivu stíhání studenta za jeho názor - společného, takové srovnání je jen mladickým projevem nepochopení tématu. Život totiž není černobilý a ne vždy lze jít hlavou proti zdi. O tomto je příběh, ve kterém se učitel snaž svému studentovi vysvětlit, že člověk má právo na svůj názor, ale vyjádřit jej v pravou chvíli často vyžaduje i ohleduplnost vůči ostatním. Člověk prostě není vždy zodpovědný jen za sebe. (27.03.2007)

Taky jsem se divil, co si soudruzi dovolili už v roce 1982. Ale asi se to nějak udělalo, aby se kritika kolektivizace zamaskovala v osobním konfliktu, a pak to hoši pěkně v tichosti šoupli do trezoru. Když nad tím víc přemýšlíte, vlastně se ani o kritiku nejedná, protože i soudruh profesor dospěl k názoru, že není důležitá pravda, ale princip. Takže fakt, že zprasením polí pohnojili (ne doslova) přírodu mnoha dalším generacím, se v průběhu jaksi vytratí. Líbily se mi postavy ztvárněné Cupákem a Sklenčkou, zaujal mě i ředitel školy Pleskot, velmi přesně byli obsazeni Větrovec a Jelínek. Hrozné je spojení Čenský Adamíra. (19.11.2017)