Pozdrav z cesty do pekla

Konečně vím, co znamená zkratka bazaru AAA auto = Anarchie Armagedon Apokalypsa... Zajímavé, jak některé filmy nezklamou ani po letech. Napínavé, vtipné, nápadité. Peklo jako labyrint plný úchylné zábavy, hospod a dekadentních podniků (ale zkuste se dotknout obnažené krásky v kleci), skalních cest a vysušených pustin je doslova opakem pekla Cliva Barkera. Ovšem i zde dojde na trhání nebožáků na kusy! A trocha mytologie - Kerberos, Charón, Styx...vůbec není na škodu. Pěkné masky a na svoji dobu vcelku obstojné triky, akční kamera, jen hudba je poplatná spíše 80.letům (Hidden Faces). Milý film. (08.05.2013)

O tomhle jsem v dětských dobách videoboomu jen slyšel, ale viděl jsem to až teď, skoro po čtvrtstoletí. A to je možná ta chyba. Někdy ta postosmdesátková atmoška ztratí na lesku a tohle je zrovna ten případ. Je tu spousta skvělých věcí (živéá pouta jsou super), ale nakonec z toho v paměti moc nezůstane, spíše jen epizodické útržky, než něco souvislejšího. Některé maskérské kousky jsou ale výborné. (08.01.2015)

"Highway to Hell" se vine na půl cesty mezi scénograficky impozantním trashem Alberta Pyuna (Radioactive Dreams, Cyborg, Alien from L.A.) a jurodivě mytologickoými žánrovkami Gregoryho Widena (Highlander, Prophecy), přičemž zůstává hrdě v hájemství VHS braku. Zlatá éra videopůjčoven dala vedle ohromného množství žánrově čistých bijáků vzniknout také podivné podmnožině neuchopitelně bizarních filmů, které připomínaly žánrový ekvivalent dortu Pejska a Kočičky. Při nulové soudnosti, ale velikášské kreativitě se v nich mísily žánrové elementy s okázalou výpravou a epizodická vyprávění sloužila jako pole nezřízeného blbnutí pro řemeslníky z oddělení kostýmů a výpravy. Předzvěsti tohoto trendu najdeme již v polovině osmdesátek v ojedinělých počinech jako jsou zmiňované nízkorozpočtové "Radioactive Dreams" i studiově financované "Streets of Fire". Ale vyloženě se s nimi roztrhl pytel na přelomu dekád v sympaticky přeplácaných bijácích jako "Cherry 2000", "Rising Storm" (1990), "Mindwarp" (1992), "Split Second" (1992) i filmech Richarda Stanleyho. Všechny spojuje princip nezřízeného chrlení zlomkovitých prvků metodou střelby z brokovnice, kde sice výsledné dílo pouze vzácně drží pohromadě, ale namísto propracovanosti prostě po divácích pálí různorodé žánrové a formální atrakce. Přesně takovéto filmy svého času vyzdvihovaly nadšenecké magazíny jako Fangoria, jejíž zanícení pisatelé i čtenáři okoralí vyčerpanými žánrovými klišé se upínali buďto k explicitním extrémům či právě filmům s příslibem originálního uchopení žánrových prvků a alespoň základním množstvím videopůjčovnových teen atrakcí v čele se speciálními efekty a akčními scénami. "Highway to Hell" mísí prvky mýtu o Persefoně s estetikou westernů, rockabilly, hororů i motorkářských exploitation. Zdejší peklo inscenované v poušti a za pomoci malovaných optických efektů má podobu maškarního bálu, kde úkazy jako hrdinův pes vyzývavě močící před stop motion Kerberem či Hitler v podání Gilberta Gottfrieda tlachající s Attilou, Bičem Božím v podání Bena Stillera, nikterak nevyčnívají z celkové našňupané nahodilosti. (12.06.2021)

Namet je zaujimavy a znazornenie pekla je miestami pôsobive. Je zaplnene rôznymi absurdnymi napadmi, ktore by zavidel aj Tim Burton. Ale samotny film uz prilis zabavny nie je. Vsetky tie napady vychadzaju nazmar a vysledok je celkom nuda. Film postrada buď poriadnu davku humoru alebo aspon nejaku unikatnu atmosferu. Miestami pobavi snad len CZ dabing s absurdnymi perlami v preklade. Dedo poda nasmu hrdinovi brokovnicu a povie, ze mu da k nej aj par mušli a poda mu naboje. WTF? A to ze toho stareho deda daboval mlady Martin Zounar je uz len ceresnicka na tom unikátnom dabingu. 4/10. (23.07.2016)

Lehké fantasy šmrncnuté pohlednými hororovými prvky. Biblické peklo v podobě americké pustiny kdesi v Arizoně hýří povedenými ("nádherný" succubus svádějící hříšníky do jámy pekelné) i nepovedenými nápady ("komický" Hitler zapírající sám sebe). Kloužeme se na mírně trashových vlnách klasických devadesátek a pohádkový příběh hezky odsýpá až k očekávanému happyendu. Pohodové čtyřhvězdí i s kapkou nezbytné nostalgie. (17.10.2017)