Still Time
Režie:
Alessandro AronadioKamera:
Roberto ForzaHudba:
Santi PulvirentiHrají:
Edoardo Leo, Barbara Ronchi, Mario Sgueglia, Francesca Cavallin, Andrea Purgatori, Massimo Wertmüller, Barnaba BonafacciaVOD (1)
Obsahy(1)
V tomto dramatu o skocích v čase chce workoholik, který neustále spěchá, zpomalit život, když zjistí, že každých pár hodin přeskočí o rok dopředu. (FunDinDung)
Recenze (13)
„Jak se menuje naše dcera?“ - „Jak to myslíš?“ - „Jak jí říkáme?“ - „Říkáme jí ménem.“ - „Aha, jasně. Zahrajeme si hru. Napočítáme do 3, pak na ni zavoláme ménem a uvidíme, na koho se otočí.“ - „Proč?“ - „Bude to zábava, uvidíš. Takže…raz, dva, tři…“ - „Galadriel! - „Co to má jako do prdele bejt?!“ Jako by nestačilo, že se vám během spánku zhmotní dcera, ještě má jméno po nějaké elfce! Era ora je vcelku svěží počin. Ten koncept času, kdy každých pár hodin postava přeskočí o rok dopředu, je poměrně funkční. Divákovi je jasné, že podobně jako třeba v Na Hromnice o den více se musí hlavní hrdina nejdřív poučit, aby se z časové pasti dostal, ale to mu na zábavnosti a do jisté míry i originalitě nijak zvlášť neubírá. Zpočátku je snímek odlehčený, místy i vtipný, postupně však začne hrát na posmutnělou, melancholickou notu s varovným podtónem (aneb zvolni a žij přítomností). Toho zvážnění je podle mě trošku škoda, ale ten apel filmu je jasný. Dávám solidní 4*. „Život je to, co se vám stane, zatímco budete plánovat něco jiného.“ ()
Docela povedený snímek, až byl trochu děsivý... ()
Výborný námet, ktorý mi pripomínal Click, akurát tu išiel Dante s výnimkou svojich každoročných narodenín "na autopilota". S odstupom jedného roka vidíme ako sa vyvíja život workoholika Danteho, ktorý si uvedomuje, že to na čom mu reálne záleží mu postupne preniká pomedzi prsty, a nevie to nijako zastaviť. Najprv to pôsobí ako komédia, ale čoskoro sa to mení na drámu, ktorá chytá pomerne smutný nádych. Posolstvo je jasné (tak ako aj pri Clicku), a celkovo ma tento film zaujal a bavil. Edoardo Leo to zahral výborne! Zaslúžené 4* ()
Koľko podobných filmov o cestovaní časom som videla? Veľa. Filmov o tom, že sa ráno prebudíte – a je včera. Prečo ma tento taliansky produkt donútil dať mu vysoké hodnotenie? Je totiž v konečnom dôsledku mimoriadne sympatický. Uvedomíte si, že život je krátky a film je napísaný síce jednoduchým, ale pútavým príbehom. Kam sa tak ponáhľame a prečo si nedokážeme užívať krásu každého dňa? Tak si ho pozrite. Síce neodstanete filozofické odpovede, ale možno sa na moment zastavíte. Čas je vlastne to jediné, čo v živote máme. ()
To bylo tak smutný, až to bylo hezký. Ztracenej čas se dohání jen těžko a když navíc uvíznete v časový smyčce a máte na to jen jeden den v roce, život se vám sype pod rukama. Kulisy, vizáž lidí, šikovnej střih, film v tomhle všem funguje skvěle, umí i zavtipkovat a je fakt kreativní. Edoardo Leo mě už potřetí nezklamal, ba naopak. 75% ()
V hlavní myšlence dnes už nic objevnýho (pokud vám tedy neni teprve dvacet), nicméně slušně zahráno a celkově docela mile podáno. A ač víc drama, než komedie, domácí scéna se sekretářkou je k popukání:) ()
Klasický nápad v mierne inom kontexte – muž po každom zaspaní preskočí na svoje ďalšie narodeniny a v “staro-novom“ prostredí je mnohokrát len pasívnym pozorovateľom udalostí. Na komédiu to nemá potrebný italský temperament, na rozbor nejakých hlbších myšlienok zase A. Aronadio netrúfne (viz The Time Traveler's Wife). Osobné hodnotenie: 72% (***) ()
Hrdinovi uniká život skrz prsty, o narozeninách náhle skokově stárne. Trochu umluvené, trochu zajímavé.(50%) ()
Úžasný “dnešný” film. Dokonalý scenár vo výbornej réžii a skvele všetkými zahraný berie na svoje plecia dôležitú úlohu, otvoriť divákovi oči a ukázať mu, že kde tu sa môže v jednotlivých scénach nájsť aj on sám. Iste, nie každý sa bude spoznávať v tomto snímku, ale taký riaditelia, manažéri, finanční poradcovia a podobne, sa tu môžu uvidieť masovo skoro ako v zrkadle. Sprvu veľmi zábavný až komický príbeh sa postupom času premení na pravú nefalšovanú drámu zo života ľudí. Tvorcovia ale presne odhadli hranicu medzi citovým vydieraním a zdravou melanchóliou. Človek pri tom neuroní úplne slzu, no zároveň mu nie je všetko jedno. A hoci najkrajšie spomienky na film sa budú spájať práve s tými humornými pasážami (Galadriel), tak najväčší dojem zanechajú práve tie citlivé (otec, kamarát Valerio, dcéra, partnerka). Taliani ma prednedávnom zaskočili dokonalou verziou Úplných cudzincov, aby ma dorazili Era Orou. Tak už len stačí napočítať do desať a poďme život žiť. Čo premeškáme sa už nevráti. Nikdy. Päť hviezd. Bene grazie. ()
Ako sa z komédie stane dráma... ()
Velmi dobrý film, byť ta bezmoc byla hrozná a hlavního hrdiny mi bylo líto. Pointa je jasná, ale i tak je provedení výborné, utíkalo to jako nic a velmi dobře se na to dívalo. Doporučuji. ()
Skvělý film... až děsivý, jak ten čas letí a uvědomit si smysl života a priority.... ()
Mohlo to být kratší. Dost už mě to od půlky nudilo. ()