Džundži Itó: Japonské děsy

Japonec a bývalý zubný technik Džundži Itó patrí nepochybne k najvýraznejším tváram hororovej mangy. Našťastie je obľúbený i u nás, takže mu v češtine vychádza čoraz viac diel. Každý, kto čítal pár z nich, vie, aké šialené a originálne sú. Niečo také sa dá najľahšou formou sfilmovať naozaj azda len v podobe kresleného seriálu (hoc paradoxne jedno z jeho „najťažších“ diel, Špirála, bolo do podoby klasického hraného celovečeráku prevedená ešte v r. 2000). To sa stalo a výsledok je... nuž. Našťastie sú všetky epizódy krátke (cca 25 minút aj s titulkami) a to dokonca niektoré časti obsahujú nie jeden, ale viacero príbehov. I tak je výsledok v lepšom prípade priemerný. Vyložene nadpriemerných dielov som tu zaznamenal s prižmúrenými očami „až“ dva. Niektoré vyšli aj v ČR (Tomie), iné nie. (14.10.2023)

Jméno Džundži Itó mi až doteď nic neříkalo, v bídné nabídce Netflixu ale toto vypadalo docela slibně, tak jsem tomu dal šanci, a nakonec se k tomu stavím spíš rozporuplně. Určitě to má něco do sebe, animace je perfektní (byť mi vadila pro mě nepochopitelně vysoká míra statických obrázků) a pár příběhů se mi celkem líbilo, ale vadila mi ta forma, jakou je to podané (jak to, že jsou ve většině epozod scuknuty k sobě dva zcela nesouvisející příběhy, tak to, že závěr většiny příběhů je protivně useknutý, bez nějaké výraznější pointy). Občase se mi tam i vkrádala nuda. Trochu problém jsem měl i s tím samotným hororovým stylem - ta bizarní strašidelnost mi byla spíše nepříjemná, a občas jsem nevěřil svým očím, jak někdo mohl takové šílené výjevy vymyslet. Nicméně když jsem zjistil, že autorovi už vyšlo i pár knih v češtině, zatoužil jsem je vzít do ruky, protože mi to možná na papíru sedne víc, a protože to na mě pořád působí dojmem, že to má v sobě snad všechno, abych to zdánlivě miloval - v případě netflixovského seriálu se tak ale nestalo. (11.02.2023)

Jestli to správně chápu, tak tohle je vlastně druhá série Junji Ito Collection, akorát to tentokrát produkuje Netflix, tak to má nový název. JamesSiho komentář je tak docela mimo. Kvalita animace je stejná (stojí za tím stejní tvůrci jako posledně) a příběhy jsou nové (nebo fakt nevím... který byl v Collection?).. Pokud jde o strohost animace, napíšu to co u "první série", tozn, že Itó je mistr ve vyprávění pomoci statického formátu (manga) a čím více dynamiky by ta animace měla, tím méně budou ty příběhy fungovat tak jak byly vytvořeny.. tozn, že ta jednoduchost tomu vlastně sedí (je to znouzectnost, ale sedí to).. Pravda je, že v ideálním světě by ta kresba (především v klíčových momentech) mohla být propracovanější (blíže Itóově předloze) ale to by nesměla být v japonsku animace v tak těžkých sračkách a navíc, mám snad kurva nějakou imaginaci která mi to už prokreslí jak potřebuju.. Za mě stejně jako posledně. Pár povídek slabších, dost dobrých a několik geniálních. (22.01.2023)

Itó má fascinujúce nápady, no takmer nikdy ich viac nerozvíja tak, aby boli intelektuálne podnetné. Záporáci (tj. démoni, duchovia, príšery) sú detsky samoúčelní, bez motivácie, bez tajomstva, scenáristika je tu lenivá a vo väčšine príbehov úplne bez akejkoľvek záverečnej pointy. Manga (Balónky oběšencú) na tom nebola omnoho lepšie, akurát tam ma to o trochu menej iritovalo vďaka pekným ilustráciám. (18.02.2023)

Jsem fanda předloh (zlomek adaptovaných epizod už vyšel knižně i v češtině) a autor má správně chmurné depresivní příběhy, které občas končí až tragikomicky děsivě. Adaptace do pohyblivé, barevné, mluvící verze, na mě bohužel vůbec nefungovala tak dobře, jako skvělé knížky. (22.01.2023)

Povedený seriál se skvělým výběrem a ještě lepším zpracováním. Byla jsem moc spokojená  :) (14.10.2023)

Džundži Itó je moja srdcovka, ale to už vieš, no čo možno netušíš je, že tento rok vyšiel na netflixe anime seriál, ktorý spracoval jeho diela. Väčšinu poviedok som nepoznal, no v zozname sa nachádzali napríklad Balónky Obesencov, ktoré nájdeš v zbierke s rovnakým názvom alebo jedna poviedka z eposu Tomie (obidve sú preložené do češtiny) či znepokojivá Whispering woman, ktorá sa nachádza v zbierke Fragments of Horror (táto je žiaľ len v angličtine). Ako veľký fanúšik tohto „mangistu“ budem trochu zaujatý, no i tak nie som stopercentne spokojný. Kvalita jednotlivých poviedok bola niekedy priepastná. Na jednej strane sme mali geniálne kúsky z ktorých mrazilo, no na druhej strane časti, ktoré ma vyložene otravovali. Jednalo sa o diely s postavičkou Sóiči. V momente by som ju vyhodil z jeho portfólia. TOP 5: „Historka o tajomnom tunely“ – príbeh o laboratóriu v tuneli, kde sa prekrývajú dimenzie. Mrazivá „lovecraftovčina“. „Vlasy na pôjde“ – krátka, ale úderná poviedka o démonskej sile vlasov. „Vrstvy desu“ – dievča pri zranení tváre zistí, že pod jej kožou sa nachádza jej ďalšie ja. Bizarný bodyhororový námet s exceletným prevedením. Presne pre toto milujem Itovú tvorbu. „Mesto náhrobkov“ – Opäť geniálny nápad o meste, kde sú všade náhrobky. Na ceste, v domoch, v aute... Mysteriózny príbeh ala Itó. „Balónky obesencov“ – V Japonsku sa zjavujú balóny s tvárami, ktoré chcú svoje obete (postavu, ktorú zobrazujú) obesiť. Strelené a pritom skvelé. Anime stránka dala mange pohyb, ako keby sa obrázky pohli ako v Harry Potterovi. Musím povedať, že to na mňa fungovalo. Väčšinu tých lepších poviedok nepoznám z originálu, tak dúfam, že čoskoro príde nová zbierka s týmito poviedkami. Niektoré boli fakt, že geniálne! Ale berte to tak, že to vraví človek, čo považuje jeho Špirálu za opus magnum svetového hororu. Na druhú stránku, niektoré poviedky by som vyhodil, každopádne som spokojný. (04.04.2023)

7 (09.02.2023)

44 %. (12.12.2023)

Adaptace Džunži Ita s ještě horší animací než Junji Ito Collection? WTF. Když se postavy hýbou je to strašně ztuhlé. Pokud je tam davová scéna, je to jen freeze frame a postavy se nepohybují. Většina animace je jen smyčka otevírání a zavírání pusy. V první epizodě jsou dokonce chyby v kontinuitě (postavy se otočí a v dalším záběru jsou jako byly před tím).  Typické Jujiho šokující momenty jsou méně prokreslené než v původní manze. Chápal bych, že by se to nehýbalo a vzhled by byl jako v manze velmi detailní, ale tady se to nehýbe a všechny designy jsou o dost zjednodušené.V některých povídkách si dokonce ulehčili práci 3D animací.  Navíc většina těch nejklasičtějších příběhů byla zadaptovaná už ve zmíněné Collection. Z téhle série jsem znal jen Balónky oběšenců (nutno říct nečetl jsem všechny knihy Džunži Ita). (20.01.2023)

Moje oko zřejmě vidí jinak než u jiných, protože mě tady animace přišla o chlup lepší než v Collection. Zato příběhově mnohem slabší. Tak jak jsem u Collection litovala u některých povídek, že byli příliš krátké, tak jsem tady litovala, že byli některé příliš dlouhé. Nemůžu srovnávat s mangou, jelikož jsem ji nečetla, ale buď ty lepší povídky vyplácali na Collection a na tohle zbyli slabší kousky nebo nevim, podle mě je Collection lepší. Netflix to tady pohnojil. A co se Soichiho týče (zřejmě Itouův oblíbenec), útočí na první příčku nejotravnější postavy všech dob. (10.02.2023)

Není to tak strašidelné jako spíš bizarní a bizár se na člověka dnes bohužel valí ze všech stran. Nejvíc mě asi očarovala opening sekvence s hudbou od MADKID (Paranoid). Z povídek bych vyzdvihl Šeptající ženu, Vrstvy děsu, Zmrzlinový autobus a Balónky oběšenců. Zbytek mě ničím nezaujal. (25.02.2023)

Je to hrozně ulítlý. Prostě Japonci. Ale dalo se na to koukat. (18.04.2024)

Moje anime éra je už sice ta tam, ale na hororovou tvorbu se vždycky ráda podívám. Ta asijská sice není pro každého, je hodně odlišná jak od té americké, tak od evropské, ale je hodně různorodá a tak si většinou (skoro) každý přijde na své. Já jsem si tady na své ale vyloženě nepřišla a byla jsem z toho trochu zklamaná. Pár příběhů bylo dobrých, některé byly dost dobré, ale většinu z nich jsem shledala průměrem, někdy i tím slabším. Některé z povídek už měly potenciál na to být děsivé, většinou ale byly bohužel spíš jen děsné... PS: Sóiči, kterého nám bůhvíproč nadělili hned do dvou příběhů, je kandidát na tu vůbec nejotravnější a nejvíc nesnesitelnou postavu vůbec. (29.01.2023)

Slabé 2*. Příběhy natáhnuté na celou epizodu ještě jdou a snaží se mít nějaký vývojový oblouk. Krátké příběhy, které tvoří půl epizody jsou strašně zkratkovité a překvapivě i často nudné s tou nejhorší schovanou úplně na konec. (18.09.2023)

Neviem, čím to je, že seriály z produkcie Netflixu sú divné a v lepšom prípade priemerné (česť tomu minimu svetlých výnimiek). Čo sa týka tohto, vo väčšine prípadov som pri záverečných titulkoch len nechápavo pozeral na obrazovku. Niektoré príbehy boli správne znepokojujúce, mnohé som ale nepochopil vôbec a pôsobili utnuto (napr. zvukotesná izba a retard s tlamou plnou klincov). Ani to správanie postáv niekedy nedávalo logiku. Pôvodnú manga predlohu som nečítal. (04.02.2023)

Džundži Itó jsem se poprvé setkal díky manze Balónky oběšenců a styl jsem si oblíbil. Pak přišla Tomie a tento autor si mě získal naplno. Když tedy přišel tento seriál tak jsem byl zvědavý. Celkově jsem se seriálem spokojený a hodnotil bych ho tak na 7/10. Většina povídek má tu správnou atmosféru a já vždy čekal a jejich rozuzlení. Ovšem nejedná se za mě o dokonalý výběr. Některé povídky totiž přinášejí napětí až posledních minutách. Vím že si tyto povídky mají šokovat tím jak končí ale pokud se většinu epizody nic neděje tak se to napětí ztrácí a s ním i zájem. Celkově ale většina povídek byla skvělá a i když někdo bude mít problém s animací tak za mě právě ona dodávala atmosféru. (20.01.2023)

Zde Netflix zafungoval jako zabiják - předlohový komixy od Junji Ito jsou opravdu někde jinde. Úplně jinde. A udělat se to dá - viz "Gyo - Tokio Fish Attack (2012)". 2.5/5 vlastně za námět... (25.01.2023)

Já jsem se sérií spokojen. Pár dílů hodně zaostává, ale některé jsou naopak provedené brilantně s propracovanou animací. Intro je naprosto super a dokonce i outro mi hodně sedlo, jelikož vás nechá svým zvláštním způsobem po dílu zpracovat co se vlastně stalo. Doporučil bych každému kdo má rád kombinaci hororu a anime nebo fanouškům Lovecrafta. (19.02.2023)

Zbožnuji komiksy (mangu) od Džundži Ita. Proto bylo sledování tohoto seriálu jasná volba. Jeho povídky uvedené v pohyblivé obrázky ale bohužel taková pecka jako komiksy nejsou. Respektive kvalita je poněkud nevyrovnaná. Některé díly jsou skvělé, jiné průměrné. Především některé povídky mají totálně odfláklé konce. Například Balonky oběšenců jsou téměř tak skvělé jako v komiksovém provedení. Pecka jsou Vrstvy děsu nebo Město náhrobků. Itova neuchopitelnost a "podivnost" je i zde jasně viditelná. Některé příběhy jsou bizarní, jiné parádně hororové a některé si dokonce pohrávají s groteskou. Po vizuální stránce je to osobité, ale mnohdy trhaná animace působí tak, že se něco v post produkci nepovedlo. Znělka i závěrečné titulky jsou provedeny pro mě osobně doslova hnusně. Výsledek je tak poměrně nevyrovnaný seriál, který by rozhodně mohl být lepší, ale zároven jsem za něj strašně vděčný. Je to furt Ito a tak to patří k tomu nejzajímavějšímu na Netflixu. Japonské děsy jsou originální, divné, extrémní, bizarní. 75% (ale procenta se místy pohybují od nuly až do sta) (26.03.2023)