Přišla v noci

A můj  nejočekávanější  český film letošního podzimu (a možná celého roku vůbec) je konečně tady! Od režiséra Tomáše Pavlíčka se mi líbila už Chata na prodej, na kterou možná film Přišla v noci nepřímo odkazuje opětovným obsazením Judit Bardos a Jana Strejcovského do rolích partnerů. Přesně takový typ filmu mám rád. Komorní podání, jeden dům, ALE skvělý příběh a herci. Moc se mi zprvu nelíbil tedy snad jen ten otevřený konec. Ten  ale taky možná má něco do sebe v určité záhadnosti, jak to vůbec celé dopadlo..  Musím vzít v potaz názory některých recenzí, že od zvratu s postavou Kocoura se to odkloní trochu jinam. Ale přetažené za vlasy to už je od začátku. A  i když se postavy v závěru teprve možná nechovají úplné realisticky, alespoň tam bylo zajímavě vidět, jak najednou ambiciozní partnerské dvojici najednou v rizikové sitaci  postačila ke spokojenosti obyčejná chata v přírodě.  Jinak mi to přišlo mi to především jako povedená absurdní černá komedie, u které jsem se docela nasmál. Horror z pohledu současného vnímání bych v tom snad ani nehledal. Představa podobné situace ale horrorová je a film určitě psycho a znepokojivý je, možná i beznadějný. Taky je ale vtipný..  Asi nejen mně doposud naprosto neznamá brněnská divadelní herečka Simona Peková (kterou jsem nechal pozdravovat od znamého v kině, ale na jídlo bych k ni asi po filmu nešel.:D) exceluje. A to ve ve všech polohách, které ve filmu předvadí (zdaleka to není jenom ta démonická, ale dokáže být i pěkně žoviální a bohémská.) Rád bych ale zdůraznil, že dvojice třicátníků za ni nějak nezaostává. Hlavně (mě opět neznámý)  Jiří Rendl mě dost bavil svou otráveností a sarkasmem. Celkově fakt super svěží záván, u kterého si rád nechám slabší pětihvězdu, Bylo to dneska v kině perfektní. (02.11.2023)

Český netradične pojatý černohumorný Home invasion. Film je zvláštní v tom, že žánrové zařazení horor je mylné, ale, to co zažívají ústřední postavy ve filmu, by se hororem nazvat dalo, jelikož tohle zkrátka nechceš. Hvězdou filmu je Simona Peková, která hraje velmi dobře, je tu takový light psychologický terror, který se nese celým filmem a k mému překvapení mě to celkem bavilo. Fucking Squaters ! Finále si zasloužilo lepší uchopení, žádná satisfakce bohužel v závěru nepříjde. 60% (20.02.2024)

Hele to fakt nemůžu mít pro jednou voboje? Proč si musím vybírat mezi tím, jestli se budu opájet prvotřídní scénou a překrásnou, promyšlenou kamerou, přičemž budu muset ignorovat, že to napsala prdel, nebo naopak budu moci obdivovat výstižnost, poučenost a ambici scénáře, ovšem zase budu muset ignorovat, že to natočila prdel. Mám s tím stejný problém jako s všeobecně přijímanými Vlastníky - tady se někde za mými zády domluvilo, že už nemusí záležet na tom, aby na sebe navazoval střih, že záběr má mít nějaký horní a spodní rám, že to kurva práce nemá vypadat jak krátký filmy Miloše Kameníka! Na druhou stranu stranu v období mezí mým úvodním frfláním ("Nesvadbová neumí hrát, Rendlova postava nikdy neprokáže důvod, aby ji někdo miloval,...") a koncem filmu proběhl proces, během kterého mě ten příběh naprosto pohltil jenom tím, jak dokáže scénáristicky (a s bezchybnou Pekovou v zádech) podchytit tu ideální hororovou konjunkci bezmocnosti, hrůzy a povědomosti, a to na základě zápletky, která je originální, ale vlastně natolik nabíledni. Poslal bych na to svojí matku, která by v tom definitivně viděla svojí matku, ale zároveň by si uvědomila, kdo jí na ten film poslal. Přelom v poslední třetině jsem na rozdíl od většiny přivítal, protože mi přišlo, že postavám, které doposud fungovaly pouze v rámci zápletky, dodal nějakou osobnost a tichou hloubku. A příchod nové postavy a s ní nového tématu v závěru, mi z důsledku toho, že jsem vyrůstal v tomhle alko-disidentskym prostředí, přišel též velmi výstižný. Crocsy a hořčice. (05.02.2024)

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70% (24.02.2024)

Tohle musel někdo z tvůrců zažít, tohle se vymyslet nedá, říkám jako člověk, který podobnou zkušenost, jako dvojice hrdinů, má. Dokonalá syntéza pečlivé scenáristiky, režijní jistoty a přesného castingu. Trailery i mediální pokrytí během premiéry (a po rozdání Českých lvů) vlastně lákají na hororovou nadsázku, ale když se Valérie zjeví na scéně, udělalo se mi po deseti minutách fyzicky zle, protože Vejnar s Pavlíčkem se vydali cestou charakterové studie, která je přesná, až to mrazí. Škoda utahaného závěru a do ztracena vyšumělé tečky. (13.06.2024)