Velké nesnáze v Malé Číně

Jack Burton: užvaněný, velkohubý, umolousaný hejsek a řidič milovaného kamionu, který se neochvějně plouží do náruče San Franciska. Kuriózní spojení toho nejlepšího (a nejhoršího) z Johna Waynea a Indiana Jonese v jedné osobě vyhraje sázku nad restauratérem Wangem. Aby se ujistil, že mu Wang nepláchne, Jack svolí, že jej zaveze na letiště, kam přilétá Wangova snoubenka. Než by vypečená dvojice řekla štandopede, Jackovi ukradnou náklaďák, Wangovi snoubenku a na krku budou mít naráz nejen čínskou mafii, honosící se bohulibým názvem Vládcové smrti, ale také trio čarodějných mordýřů, Bouří, a především – více jak 2000 let starého démona Lo Pana. Ten potřebuje ke svému plnokrevnému vzkříšení právě Wangovu zelenookou snoubenku… Výrazná tvář a veterán amerického žánrového filmu, John Howard Carpenter (Přepadení 13. Okrsku, Halloween, Mlha, Útěk z New Yorku), hudebník, scenárista a režisér, minulý rok oslavil 70. výročí. Při dané příležitosti Česká televize začala výrobu nového, kvalitativně odpovídajícího dabingu, Velké nesnáze v Malé Číně (1986). Hororovou komedií Carpenter utnul období, kdy se věnoval vážnějším (a váženějším) produkcím typu Věc či Starman, a vrátil se ke svým kořenům, datovaným až ke sci-fi komedii Temná Hvězda. Inspirací pro natočení Velkých nesnází v Malé Číně byly vyšinuté hongkongské kung-fu snímky typu Xin shu shan jian ke anebo účelově triviální fantasy a komiksy á la Flash Gordon. Výroba Carpenterova v pořadí devátého – a v té době jeho nejdražšího – kinofilmu se od počátku potýkala s problémy. Studio 20th Century Fox, coby „továrna na sny“, a Carpenter, coby vizionářské individuum, se vzájemně nedokázali sladit. Zároveň se na scénáři podílelo hned několik autorů a text byl ustavičně přepisován. Velikášské natáčení s přemírou speciálních efektů, extravagantních kostýmů a rekvizit pak mimo jiné zápolilo, aby bylo dokončeno dříve než ve stejné době natáčené Zlaté dítě, jimiž Paramount Pictures chtělo Carpenterovu opusu konkurovat... Určitou měrou bezděčně vznikla opalizující „kinematografie atrakcí“, která se publiku předvádí a vábí jeho pohled opojnými lákadly, aniž by se přitom omezovala na logické, soudržné a hodnověrně působící vyprávění, jak je obyčejně u Hollywoodu zvykem. Ačkoli je dnes snímek zařazen do zlatého fondu americké kinematografie a mezinárodně nese pečeť kultovního díla, dobově se toto akční fantasy utržené ze řetězu setkalo s vlažným přijetím. Zisky ze vstupného nadto nedokázaly ani zdaleka dorovnat produkční výdaje a film skončil v hluboké finanční ztrátě. Následující Carpanterovo tvůrčí období proto značilo návrat k nezávislým či minoritním produkcím, z nich vzešly neméně originální horory jako Vládce temnot, Jsou mezi námi a Ve spárech šílenství. (Česká televize)