Rany
The Wounds
Režie:
Srdjan DragojevičScénář:
Srdjan DragojevičKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Dušan Pekič, Milan Marič, Dragan Bjelogrlič, Branka Katič, Predrag 'Miki' Manojlovič, Vesna Trivalič, Nikola Kojo, Danilo 'Bata' Stojkovič (více)Obsahy(1)
Rane jsou zřetelným doplněním k režisérově předchozímu filmu Hezké vesnice hezky hoří. Oproti němu jsou však obrazem vnitřní destrukce Srbska za Miloševiće. Ve ztrátě morálních hodnot a důvěry v generaci rodičů vyrůstá další generace, aniž by poznala něco jiného než jen válku. Proto je tento film věnován generaci mladých a jejím komentářem vyprávěn. Film je prodchnut sarkastickým humorem i radikálním postojem, který ho odlišuje od určité sebelítosti předchozího filmu. Rane mají nezvyklou soustředěnost velkých filmů, břitce pojmenovávají charakter událostí. Je to film, který se sleduje se zatajeným dechem: neustále spojuje polohu absolutního černého humoru s naplňující se tragédií. Nabízí podobnou groteskní skutečnost jako Underground. Tady ale je grotesknost důsledkem politického kontextu, kde smích je jediným možným pohledem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
"So ´Švábom´ sme bývali v parádnej štvrti. Na sídlisku, ak viete čo tým myslím. A ak to neviete vyserte si oko. Pokojne aj obe." Drsná nemecká komédia z prostredia vojnou zničenej bývalej Juhoslávie 90-tych rokov, s excelentnými výkonmi hercov a absolútne dokonalým slovenským dabingom televízie MARKÍZA ("Ja som mal vojnu aj sankcie na saláme. Honil som si aj 5-krát denne.") (14.7.2006) ()
Srdjan Dragojevič je živočišný filmař, který nezná limity a jde za hranice všech konvencí, což je přesně to, co mu škodí, protože kdyby trochu ubral plyn, mohl vzniknout mimořádně silný film, taková temnější a cyničtější verze Kustorici. Jeho válečnou výpravu do nitra balkánských válek Hezké vesnice hezky hoří mně přišla strašně chaotická a vyloženě mi nesedla. Tady jsem v první půli cítil, že si s Dragojevičem rozumím a koukám na čtyřhvězdičkový film, jenže najednou té absurdity a násilí bylo příliš. Překročilo to nějakou hranici a chtě nechtě musím jít s hodnocením dolů. Rozumím si se Srdjanem s jeho radikálním zúčtováním s nacionalismem a válečným fanfarónstvím, ale čeho je moc... Celkový dojem: 60 %. ()
Film připomínající Pelíšky, ovšem méně chytrý, méně vtipný, více samoúčelně sprostý. Po chvíli jsem se začínal lehce nudit. ()
Po Pekných dedinách som asi očakával niečo diametrálne odlišnejšie ako to, čo Rany ponúkajú, ale aspoň je dobré, že sa Dragojevič neopakuje. Čo je horšie, to sú postavy- karikatúry, viac menej jednorozmerné figúrky, presne zapadajúce do formálneho stvárnenia celého filmu svojho tvorcu. Nedokážem posúdiť, nakoľko sa tu vycházalo z drsnej skutočnosti, nakoľko chcel byť Dragojevič iba cool a nakoľko chcel osloviť húliace teen publikum, takže nedokážem ani objektívnejšie hodnotiť. Ale Rany majú určite vnútornú silu, dokážu vtiahnuť do svojho ujetého sveta a "niečo" o tom Balkáne aj napriek určitej prvoplánovosti vo svojom jadre prezrádzajú. ()
Výstižná sonda do balkánské mentality. 1) Primitivní vnímání světa v balkánské mutaci vskutku sympatie k Srbům nevzbudí. Naštěstí nejsou všichni takoví...doufám... 2) Ale úcta a respekt k tvůrcům. Podobné postavy vůbec nechápu, natož abych je uměl tak výstižně ztvárnit. 3) Zaujali 17letý Milan Marič (Švaba, ten hezčí) a 18letý Dušan Pekič (Pinky s přerostlými zuby). ()
Kdyby stejný film natočil jakýkoliv zahraniční tým s vlastním pojetím jugoslávské historie a povahy, dopadlo by to buď jako parodie nebo ošklivý stereotyp. Ovšem bravurní režie Dragojeviče a neuvěřitelně civilní hraní všech tří ústředních postav vytváří perfektní kombinaci ostrého a bezvýchodného dramatu rozvrácené země a zároveň udrží humornou rovinu tak, že se vzájemně vůbec nebijí. Není úplně jasné, zda se jedná o kritiku či obhajobu a nebo určitou sebelítost, ale nic to nemění na tom, jak realisticky a zároveň nadsazeně (ha? :-) ) je drsný devadesátkový Bělehrad vylíčen. Underground se může jít zahrabat, to Dragojevič by měl světu představovat Srbsko. ()
Goodfellas po balkánsku. Tady nemyslím kvalitu, ale příběh. Drsárna těžkýho kalibru a slovenskej dabing na úrovni. ()
Jugoslávská válka je pro mě zaslíbené téma (ne že by to bylo něco hezkého), a proto hledám jakýkoli film s touhle tématikou. Většinou se jedná o velmi dobré snímky, ale Rane mezi ně nepatří. Pro Srby a Chorvaty to asi bude špička, ale my se do jejich kůže moc vžít nedokážeme a tak zbylo pouze odosobněné vyprávění dvou blbečků. 40% ()
drsný film o tom, co dělá válka i s lidmi, kteří se jí přímo neúčastní. bělehrad v polovině let devadesátých, gangsteři jako superstar a dva kluci, kteří chtějí být taky takoví... vynikající herecké výkony, gradující příběh a strhující finále. tragické momenty se střídají s velmi černým humorem - zhulená babička, otec, který spáchá sebevraždu na záchodě (geniální Miki Manojlovic). strhující film! ()
Divokejší ako UNDERGROIND, roztrieštenejší ako SUD PRACHU, tragickejší ako ZEM NIKOHO, zábavnejší ako NIE SME ŽIADNI ANJELI a vulgárnejšie ako čokoľvek.. to je zhrnutie ťažko popísateľného videoklipu srbskej reality 90.rokov, ktorý svojou komediálnou prehnanosťou presvedčivo ilustruje vnútorný chaos a spoločenské pomery totálne izolovaného národa vo vojne so všetkými. Úpadok morálky a hodnotového rebríčku je samozrejmý, a efekt na mladých ľudí, ktorí v tom vyrastajú, je prijatie zákona džungle. K slovu prichádzajú inštinkty mladého zvieraťa. Takže násilie, sex, drogy a zbrane.. v tak šialených kombináciách, že šokujú aj skúseného diváka. Subjektívne najznepokojujúcejší bol fakt, že som seriózne rozmýšľal, či v záverečnej replike, že aj tak obišli lepšie než tí, čo tu zostali, nemal hlavný hrdina náhodou pravdu.. ()
Určitě jeden z nejzásadnějších balkánských filmů... ()
Na jednej strane trochu pritiahnuté za vlasy (15-roční mafiáni a drogoví dealeri), ale aj napriek tomu veľmi účelne zobrazené obdobie v Srbsku, kedy sa takéto veci diali a ľudia boli v tomto drsnom období ozaj iba akýmisi smiešnymi bábkami v rukách politikov a čo je ešte horšie - mafiánov. Výborne som sa na tomto filme bavil a drsný čierny humor, ktorým je prešpikovaný, je absolútne skvelý. ()
Keď takto vyzerala srbská výchova mládeže, tak potom sa nie je čo čudovať, ako to tam vyzeralo. –––– Ako vraví Kure: Buď jebeš alebo jebú teba. Nič medzi tým nie je. ()
A zase filmek z Balkánu, a Jugoslávie v rozkladu. Dva mladíci se dostanou na špatnou cestu a není kam utýct. Vraždy, krádeže, drogy. Až člověku přejede mráz po zádech. Konec je dost drastickej a člověk si uvědomí, že pokud jednoho dne zplodí smráďata, můžou dopadnout stejně. Viděno v originále s anglickejma titulkama, slovenskej dabing bych asi nevydejchal. ()
Střízlivý výlet do 90. let v Srbsku. Dragojević nás zavede do kruté bělehradské reality plné násilí, beznaděje, zbraní a drog. Smutně pravdivý, naturalistický snímek dokumentující stále ještě dnešní Srbsko. ()
Nemůžu tomu upřít filmařské, zejména režijní a herecké kvality, ale ten příběh se mi nelíbil. Beru to jako oslavu násilí, zločinu (včetně vražd), přízemnosti, chamtivosti,...zkrátka toho špatného a nízkého v nás. Původně to přitom měl být politicky angažovaný film poukazující na nepřímé negativní dopady války, tenhle jeho rozměr se z toho ale po letech úplně vytrácí a divák kouká jen na dva mladý šmejdy, kteří se před ničím nezastaví. Z varovné agitky je čistokrevná gangsterka. ()
"Shvaba's voice sounded like it was coming from under water. The wounds had started to bleed again. l felt they were biting their way through the bandages. A matter of calibre, folks. A calibre from which wounds barely heal. Shvaba liked that calibre. A guy with taste." ()
Život na Balkáne v 90tých rokoch určite nebol ľahký. Hlavne pre dospievajúcich chalanov ktorým vzorom boli grázli a mafiáni. Ale aj v tých najhorších podmienkach a situáciách kamarátska súdržnosť pretrvávala. A takto to má byť ! Čierny humor tu samozrejme nechýba no a to aj trošku uberá na vážnosti filmu. ()
Pre mňa zmätok. Nie je mi jasná pointa, prelína sa tu niekoľko odkazov, násilie, nacionalizmus, propaganda, nezmyselnosť balkánskeho konfliktu, chlapčenské vzory, podsvetie, kde na konci číha vždy smrť, krv a drogy... Neviem čo si mám z toho vybrať. Je to tak trochu pomiešané všetko a nič nedominuje. Silný odkaz mi tu chýba. A ja mám rád silné odkazy. ()
Toto je film, ktorý vám ukáže svet 90. rokov na Balkáne, bez cenzúry, natvrdo. Už tomu naozaj chýbala iba nekrofília, pedofília a ľudožrútstvo. Film rozpráva príbeh ľudí, ktorí sa dostali na zlú cestu a žijú ju podľa jej pravidiel, postupne sa stupňujúc, až do samého konca a dáva vám to svoje argumenty. Problém môže nastať na konci, keď slabšie indivíduum nemusí pochopiť, že toto je zlá cesta. Chýba tam jasné odsúdenie a nejaká drvivá pointa, niečo, čím by zabili to zlo, hoci aj po skončení titulkov. Srdjan Dragojević je režisérsky génius, ktorého jedinou chybou tvorby je mierny rozpor s kresťanstvom, keďže vulgárnosť je vždy u neho znak reality, ale nikdy sa neodsúdi a pokračuje v ďalších filmoch ako samozrejmosť. Nezmyselnosť bratovražednej vojny poukázal na svojom umeleckom diele Pekné dediny, pekne horia, mne sa páčilo viac ako pretiahnutý Underground, či jednoduchý Savior. My nie sme anjeli je zas vecou, ktorá nemala tvrdý dopad, minula sa účinku, naopak bola zbytočne vulgárna. Pokračovanie som vnímal ako dobrú komédiu s malými vulgárnymi chybami. Parada bola zas príliš za všetky ľudské práva, až sa opäť míňala s kresťanstvom, dokonca s výmyslami, ale zobral som ju s nadhľadom. Na svätého "Jiří" sa ešte len pripravujem, teraz som však chcel vzhliadnuť film, ktorý je ospevovaný, nie je prikrášľovaný, ak poznáte Balkán 90. rokov, ba možno je ešte ľahký. Fašizmus v plnej ohavnosti, ktorý zmietal Srbsko a ostatné krajiny Balkánu najmä od konca 80. rokov, až po akési ukľudnenie v novom miléniu, spôsobil pád na dno a do toho ešte idea veľkého Albánska, ďalej rozširovanie území vplyvu USA a NATO, EÚ zo svojou špinavou hrou, zapredanie sa bratských národov nielen na Balkáne, ale aj vrátane Jeľcinovského Ruska a stratég Milošević a jeho ľudia, ktorí narobili škody veľkých rozmerov. Srbov milujem, ale ich hriechy odsudzujem pre ich dobro, obdobie temna keď si sami škodili a ešte k tomu okolie pridalo, ich bude mátať ešte dlho, preto toľko filmov o vojne, preto toľko filmov o mafii až sa to nikomu nechce pozerať a pritom to bude stále málo. Nedokonalosť tohto filmu a chyba, ktorá sa niekde stala je aj v tom, že čoskoro zomrel jej hlavný predstaviteľ Dušan Pekić a nevie sa na verejnosti ako, jeho jediné predstavenie a hneď veľkého rangu. Srdjan áno, tu to máš, realita je práve takáto, práve preto tam mala byť ešte nejaká pridaná hodnota, ktorá by umlčala vševedov na kinematografiu, ktorý život nežijú, ale ho len pomyslene prežívajú vo filmoch a myslia si, že všetko vedia, tak je to aj s mnohými tu prítomnými užívateľmi, týpkami z fór, stránok, novín, či reálnymi hercami a tvorcami, ľuďmi, čo udeľujú ceny. Film vie byť niekedy viac než len kecy, ktoré vám natárajú ľudia vo svojich prehľadoch najlepších a najhorších filmov s detailnými rozbormi, kde sa stala chyba, prečo rovno nepovedia, že my ľudia sme nedokonalí, že žiadna naša vec nebude dokonalá, že v podstate je 99% všetkého od nás hodné sračiek?! Viete nech si rozpráva kto chce, čo chce (ja si ich argumenty vypočujem a pokiaľ budú kresťanské, možno ich aj zoberiem do úvahy, prečo všade pletiem kresťanstvo by ste mali chápať, inak vám hrozí, že to pochopíte až po smrti), mám svoje názory, obľúbencov na ktorých môžte pľuť, mám svoje dôvody a myslím, že tento film vám môže dať viac, než mnohé dnešné vyumelkované filmy. Je však vhodný len pre zrelých jedincov, pre ľudí nad 18 rokov, vlastne skôr pre dospelých, aby som upresnil, iba tak môžte pochopiť tento film, ktorý sa vôbec nerozpadal, skôr treba povedať, že tretia štvrtina filmu mala zádrheli v nadväznosti a zmysluplnosti deja, ale je snáď konanie úplných narkomanov normálne? Myslím, že nie, takže treba tomu vytknúť práve ten odkaz, tú chýbajúcu ranu istoty. Rany nášho slovanského bratského národa Srbska, má to moje uznanie. Mne sa slovo brat nezhnusilo, aj keď sme ho od čias Kaina a Ábela, cez mnohé bratovražedné vojny, až po dnešný falošný svet pošpinili, že je ako hovno. Pre mňa stále niečo znamená, moje (naše) hodnoty mi nemôžte len tak zničiť. Kiež by tento film slúžil ako Memento, silný odkaz chýb, z ktorých sa môžme poučiť! () (méně) (více)