Den díkůvzdání

Eli Roth síce miluje horory, ale ich natáčanie mu príliš nejde. Thanksgiving je výnimočný veľmi šťavnatými úmrtiami, z ktorých niektoré sú mimoriadne zábavné a originálne. Inak však ide o radový slasher, ktorý na rok 2023 neprináša nič nové. Pokiaľ máš chuť na novodobý slasher, ktorý sa nebojí pracovať so žánrovými klišé, ale nechýba mu ani kreativita, odporúčam skôr posledný Vreskot alebo menej známy Terrifier. (25.11.2023)

5/10. Je to průměrný příběhově až podprůměrný horor, ale sdělení Eliho Rotha mi jsou už od Hostelu sympatická a spočívají v tom, že (někteří) Američani jsou prostě jednodušší křupani co si jsou za zlevněnou mikrovlnku schopní ušlapat ruce a nohy. Ta scénka na začátku je snad to nejlepší na celém filmu, hned na druhém místě je hostina na konci, která ale měla větší potenciál "šokovat", a nakonec působila jako taková sušší jednohubka než plnohodnotný "blood dinner". Milovníci useknutých hlav, končetin a hektolitrů krve si budou libovat. (11.12.2023)

Nechcem Eliho Rotha haniť, pretože sa mu konečne podarilo natočiť film, ktorý aspoň navonok pôsobí seriózne, ale stále robí školácke chyby, ktoré mu nedovolujú stať sa niečím viac než len béčkovým režisérom. Každú pracne vystavanú scénu s napätím zabije nejakou tupou nehodiacou sa vsuvkou, práca s postavami je na bode mrazu a v neposlednom rade nechápem rozhodnutie zveriť scenár k svojmu najambicióznejšiemu hororu tvorcovi, ktorý ešte nič nenapísal. Vraždy vlastne tiež nič moc a na dlhšie si žiadnu zo scén nezapamätám, takže tie pôvodné tri hviezdičky mením na dve, pretože pri písaní komentu si začínam uvedomovať, že ten film za nič nestojí. (19.12.2023)

Před šestnácti lety hodil Eli do placu pár ingrediencí, aby nyní přišel s krocanem vykrmeným očekáváním a nádivkou složenou z toho, co dům žánru dal. Až ochutnáte koření postav a whodunit atmosféry (obojí docela plané), botulotoxin z tváře Gershon ala Courteney Cox a švestkovou omáčku Dempsey ala Arquette, dojde vám, že se klohnilo převážně z posledních produktů společnosti Scream. Porcuje se nápaditě a s gustem, ale ta chuť a způsob naservírování nejsou ničím výjimečné. Chef Roth nám nějak stagnuje.. (16.01.2024)

Díky nadprůměrným hodnocením zdejších uživatelů jsem se nechal zlákat na (prý konečně) nadprůměrný slasher, tak jsem se rozhodl jej prubnout. No ve výsledku ikdyž se nejedná o žádnou must-see záležitost, rozhodně jde konečně o žánrovku, která alespoň dobře baví. Velkou výhodou oproti konkurenčním laciným, nudným a v mnoha ohledech nedotaženým bratříčkům (nejen) letošního roku je zejména režisérova zkušenost, takže tady Eli Roth nestřílí slepýma, ale naopak do filmu přináší slušnou dávku nápaditosti a kvalitních vražd. Velmi chválím výborné jump-scares provázející vraždy - mnoho z nich jsem nečekal a dokázaly mě slušně zvednout ze sedačky, dále pak musím zmínit i celkem fajn teenagerskou partu s (v rámci žánru) obstojnou chemií, skvěle vyšperkované a výživné gore, které ve snímcích poslední doby dramaticky chybí a kterého jsme zde dostali požehnaně (konečně!!!!) a v neposlední řadě paradoxně dobře fungující prvky satiry a scén extrémně přitažených za vlasy, jelikož ty filmu dodávaly povznesenou nadlehčenost a ukázaly, že divák nemusí urputně lpět na smrtelné vážnosti, ale může jej vzít s nadhledem, což ostatně potvrdila už opening scéna s Black friday výprodejem v marketu - zde jsem se bavil fakt královsky a už od úvodu jsem věděl, že tohle bude ta správná nota. Fandy žánru potěší i zábavná hra na hádání vraha, kterého sice bystří diváci skrze detailní náznaky odhalí už v začátku, ale věřím, že opačná většina bude dost možná výsledkem velmi překvapena. Jediným mínusem a důvodem, proč nejdu výše, je pro mě (skoro už klasicky) vyšuměný závěr a ukončení filmu plus absence výraznější inovace žánru nebo více vychytralých detailů, ale krom toho si na nic nestěžuju a musím přiznat, že po dlouhé době mě i slasher dokázal příjemně potěšit a nechytal jsem se u něj samou stupiditou za hlavu, takže rozhodně dobrá volba. (28.11.2023)