Francouzova milenka

Oproti knížce trochu nuda! (10.09.2010)

Po stopách Meryl Streep aneb co mi z její tvorby uniklo.. Mám ráda dobové příběhy romantického žánru, takže jsem se také na tento velmi těšila.. Hned zpočátku mne film „Francouzova milenka“ zklamal rozdělením děje na ten romanticko-historický a na děj ze současnosti, i když jsou v podstatě obě dějové linie úzce propojeny.. Kdyby „moderní“ linii tvůrci vyškrtli, vůbec bych se nezlobila.. Druhý příběh o váženém přírodovědci, který nehledí na svou pověst a naprosto zahoří svými nemalými city do místní outsiderky a obětuje jí nejen svou pověst, ale také čest, mne vyloženě bavil.. Meryl Streep v roli mírně bláznivé ženy skvěle doplňovala skvěle sucharského Jeremyho Ironse.. Přiznám se, že pointu příběhu jsem nebyla schopna odhalit.. (10.08.2018)

No, je fakt, že tak výborní herci jako Jeremy Irons a Meryl Streep by utáhli i daleko horší film. Francouzova milenka mě po celou dobu bavila, ačkoli to není žádné hlubokomyslné dílo, ale "jen" romantika ve dvou časových rovinách. Navíc potěší původem český režisér a uchvátí !naprosto úžasný! Jeremy Irons. Takže nakonec 3*. (03.02.2019)

jak převést do filmu knihu, která se vlastně převést nedá? Tohle je docela obstojný pokus, však je taky pod scénářem podepsaný Harold Pinter...dvě roviny příběhu se navzájem obohacují a občas taky dostávají do protikladu...mnohotvárnosti předlohy však dosáhnout nemůžou. (13.07.2011)

Dvě linie, dva konce a počin tonoucí v předvídatelnosti. Příběh z viktoriánské Anglie se zpočátku jevil býti malým klenotem (Meryl Streep jako "stínová kudlanka", Jeremy Irons v roli naivního gentlemana s očima plaché laně...). Co dál? Inu, snad jen důkaz, že chybí-li scénáristická invence, atmosféra Londýna přetékajícího bolestí, špínou a chudobou nestačí. Asi ve třech čtvrtinách filmu totiž dochází k podivnému zlomu; mizí jakákoliv kredibilita a divák je odsouzen k intenzivnímu kroucení hlavou a čekání až nevyrovnané dílo (žel, s nenaplněnými ambicemi) odumře s patetickým výkřikem: "Sáro!".--------- Hynku! Viléme! Jarmilo!... Vše zmařeno, vše v prachu všednosti pošlapáno... ;-). Adaptaci proslulého postmoderního románu si zkrátka představuji diametrálně JINAK. (23.04.2014)

Za největší přednost filmu považuji způsob, jakým se vyrovnal s metafikční rovinou knihy. Zbytek je bohužel ve většině jen chladným podáním toho "nejdůležitějšího z knihy" - často navíc s nedostatečným důrazem na psychologii postav, jejichž chování není vždy pochopitelné a uspokojivě vysvětlené. Jako nečtenář knihy bych z filmu pravděpodobně neměl vůbec nic. Nebo právě naopak, kdoví. (07.02.2013)

Anglie 19. století. On je paleontolog, má si brát dceru obchodníka. Na mořském pobřeží ale spatří padlou ženu, která se provinila tím, že se starala o francouzského vojáka a dokonce za ním i odjela! Teď přebývá u zlotřilé dámy, pro kterou je nemorální i procházka v lese! A mezi dvojici vzplane vášnivá láska, které společnost (dokonce i jeho sluha) nepřeje! Ach... bože. Může to mít hezkou krajinku, Streepovou a začínajícího Ironse, ale pro mě tyhle kostýmní melodramata nejsou historickým filmem, ale pekelnou nudou pro ženský k žehlení. Neustále jsem koukal na časomíru a modlil se ať to skončí. Režisér to navíc "vylepšil" linií s dvěma herci ze současnosti, díky čemuž se z toho ztrácí i ta špetka opravdovosti, kterou tenhle žánr může nabídnout. Zcela neobjektivní 2*. (06.03.2024)

Bohužel, nešlo se odstřihnout od románu, ačkoliv jsem jej četl už před delší dobou. Velkou výhodu má John Fowles v tom, že umí vytvořit příběhy čtivé a velmi "robustní" (takové ty klasické "velké" románové příběhy typu Tolstého) a navíc je hodně nápaditý a svým románům dokáže vtisknout pečeť osobitosti a stylistické vytříbenosti. Je to tedy nejen dobrý vypravěč, ale i skvělý spisovatel. "Vypravěčství" v literatuře dokáže díky možnosti velkého rozsahu (z níž plyne široké pole možností ozvláštnění - popis, charaktery apod.) stále zaujmout. Film má v tomhle ohledu kupodivu nevýhodu, jelikož většina těch "velkých" příběhů působí na plátně tak nějak nemastně neslaně, jako z rychlíku, a navíc banálně. Soudím, že film vypravěčům nepřeje, je to dost nevděčný úkol. Film je médium pro stylisty a hledače formálních specifik. Abych se dostal k pointě - FRANCOUZOVA MILENKA mne svým vypravěčstvím nezaujala, ten příběh je stvořen pro papír, nikoliv pro dvouhodinový film, ale formálními aspekty se snímek k Fowlesově předloze postavil se ctí. Lépe to asi natočit nešlo - dvě varianty "velkého" příběhu by jen umocnily nekompatibilitu filmu s touto narativní variantou; dvě simultánní, odlišné a přesto vnitřně propojené linie jsou dobrou odpovědí na Fowlesovu originální výzvu.......Docela by mne zajímalo, jak se točila scéna v klubu, v níž se nadrátovaný Jeremy Irons bokem skácí na stůl, který pod jeho vahou a díky směru pádu udělá obrat o 180° a přistane na jeho hlavě. Pokud je můj popis nepochopitelný, podívejte se na to sami a posuďte - cca hodina devět minut stopáže a k tomu nějaké drobné. (23.05.2012)

Když ctihodného přírodovědce začne víc než fosílie (mezi ně počítám i „paní Poulteneyovou“) zajímat divoženka, přátelsky přezdívaná „Francouzova běhna“, je jasné, co bude. Stejně jako v Lolitě Jeremy Irons mistrovsky hraje distingovaného muže (jeho opilecké boční zřícení se do stolečku v klubu je virtuózní, pokud to tedy nebyl kaskadér), kterého setkání s osudovou ženou ničí osobnostně i společensky. Linie ze „současnosti“ o vztahu lidí, kteří ve Francouzově milence hrají hlavní dvojici, na mě měla spíš zcizovací efekt a byl jsem při jejím objevení trochu nevrlý, než jsem pochopil, že to má asi smysl a že z toho mimo jiné vyplývá, že v druhé linii vlastně nesledujeme Sáru a pana Smithsona, ale Annu a Mikea, jak hrají Sáru a pana Smithsona (když tedy nepočítám, že ve skutečnosti... atd), což je zvláštní pocit a při některých scénách... no, nebudu spoilerovat. (23.08.2014)

Nápad provázat 2 příběhy je zajímavý, ale musí fungovat. To, jakým způsobem létal příběh z jednoho století do druhého, bylo občas matoucí, a odvádělo to pozornost. Jen co se člověk zaposlouchal do děje z viktoriánské éry a přešel fakt, že se vlastně dívá na natáčení filmu a hlavními postavami tu je vlastně dvojice herců, tak byl vržen do jasného chaosu. Nemohu si pomoci, ale děj jako takový prostě nezapůsobí a nepomůžou tomu ani skvostné výkony herců. (17.01.2010)

Když o tom ten Seymour Chatman tak hezky píše, tak se na to člověk taky musí podívat. Neznalá předlohy, požívám tento snímek jako vhodnou zábavu na nedělní odpoledne. City a Romantiika (30.04.2014)

No, zrovna dvakrát mě to nebavilo ani ničím nezaujalo... A pro takové postavy jako Sarah nějak nemám moc pochopení. (16.06.2011)

Malokto vie zahrat akukolvek postavu s takou prirodzenostou ako Meryl Streep. Hra pateticku postavu, no zaroven nie je ani trochu pateticka. Skoda, ze sa obom liniam nedostava rovnako vela priestoru, napriek tomu je to jeden z tych negycovych romantickych filmov, z ktorych sa vam nechce vracat a dokonca si poviete, ze laska na platne nemusi byt vzdy trapna. (31.03.2012)

Velké zklamání. Nuda, ani jedna linie mě ani trochu nezajímala. Možná jsem ale až moc ovlivněná knihou, která byla naopak dokonalá. (26.11.2014)

V hlavných ulohách perfektní herci Meryl Streep a Jeremy Irons. Vášnivá láska zasnúbeného muža a melanchonickej ženy,.. (15.01.2010)

Velmi působivý romantický snímek se dvěma dějovými liniemi. Současná ( 80. léta 20. století ) a historická ( viktoriánská doba ). Největším akcentem obou příběhů je jejich vzájemné velmi dokonalé propojení. I tak jsou ve finále nakonec rozděleny různým koncem. Údajně nezfilmovatelná knižní předloha byla pojata velmi velkoryse a snad i kouzelně. Excelující Meryl Streep a Jeremy Irons své postavy velmi povznesly a dodali jim jisté sympatie. Tento snímek je pro romantický večer jak dělaný. (01.02.2015)

Těžký kalibr, Fowles je nezfilmovatelný....Námět ostatně jako jeho většina knih je geniální. Přes všechnu snahu režiséra nemohu dát plný počet. Meryl dokazuje ( vlastně nemá co dokazovat), že umí opravdu zahrát cokoliv a kdykoliv na jedničku s hvězdou. Krásný zážitek pravé filmové romantiky, ale né te z Modré laguny... Vítejte ve světě vášně, iluzí, hořkosti, zklamání, hledání, nenaplnění, tajemství a pohnutí mysli. (24.09.2008)

Zfilmovaná červená knihovna? Nic pro mě. Všechny tyhle příběhy zasazené do nějakého dobového prostředí, do krásných šatů a elegantních knírků mě stejně nijak nepřesvědčí o tom, že dějová linie je zajímavá. Docela se mi líbila myšlenka že když někdo je jiný, a chce zůstat jiný, tak je to většinou proto, že je horší, nebo že ho za horšího společnost považuje. Každý si totiž myslí že být tvz Jiný, je strašná výhoda. Natáčejí se o tom různé filmy, zpívají se o tom písničky. Nakonec když je někdo doopravdy jiný, odsuzuje ho společnost, a díky svojí jinosti ho například šikanují na škole, odmítají dát práci, nebo ho nevezmou na vejšku. Dále pak nebyl úplně špatný nápad dát tomu dvě linie, ale to je asi tak všechno, co se mi tak nějak líbilo. Maryl Streep jsem nikdy moc nemusela, a dál nemusím. Nepřipadá mi nijak půvabná, ani tak úžasná herečka jako se o ní říká. Tak hraje celkem dobře, ale nijak to neprožívám. Jeremy Irons byl samozřejmě perfektní jako vždy. Jinak já opravdu nemusím tyhle příběhy o osudových bláznivých ženách, protože se jich dělá strašně moc, a protože je to většinou jen hysterie a klasické romantické klišé. Láska, rozchod, odloučení, znovunalezení, setkání, výčitky, polibky, a spolu až na věky. A všechno se to dá odhadnout už na začátku. (14.04.2012)

Navzdory bestsellerové předloze a hvězdnému, hereckému obsazení mě dvouhodinový, strnulý příběh záhadné outsiderky a dolézajícího vědce za srdce nechytil. Nedojala mě ani nešťastná láska herců, kteří tyto postavy ve filmu o filmu ztělesňují. Další nudná a klišovitá, červená knihovna z upjaté doby. (30.03.2013)

1.dabing ■■■■ https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=3&t=5361 (25.11.2021)