Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

K98 

všechny recenze uživatele

Na stejné úrovni jako Stalingrad. Bohužel kvality Osvobozeni nedosahuje. Film z velké části popisuje krute boje o Moskvu z té menši popisuje začátek operace Barbarosa, nečekány útok a boje o Brestskou pevnost. Z technické stránky boje zvládnuty skvěle, hlavně kamera která boje natáčí z ptačí perspektivy. Příběh je jako u Stalingradu, ten píše historie, to stejné se týká i hlavních postav. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Nejde ani tak o drama, jako spíš o stylizovanou hranou kroniku z Velké vlastenecké války. Snímek samozřejmě odráží  tehdejší sovětskou optiku válečných událostí, stejně jako západní válečné filmy zase odrážejí západní optiku. Každý přístup přikrašluje něco jiného, něco jiného zamlčuje a něco jiného si přizpůsobuje svým ideologickým potřebám. Navíc s časem se optika nahlížení historických událostí v jakémkoliv politickém systému postupně mění a posouvá,  přičemž ani nemusí být uniformní. O různé výklady dějin se vědci přou neustále, tak proč ne umělci. Je pouze na divákovi, aby vše nebaštil i s chlupama a dokázal oddělit fakta od fikce či jejich záměrného posunu nebo příslušného přibarvení. Každopádně jde o velkolepou filmovou epopej, která podává hodně plastický obraz válečných událostí, jenž si neškodí občas připomenout, ať už v tomto či jiných podáních. ()

Reklama

woody 

všechny recenze uživatele

"Jsou to chlapíci, soudruhu generále!" AGRESE - Čekali to, ale stejně byli zaskočeni. Na to, že se jedná o film z roku '85 mě překvapilo jak je stále zobrazován Stalin. Jen o několik let později už byl ve snímku Baltazarova hostina ukazován v úplně jiném světle. Zde možná může působit dojmem nerozhodného člověka, ale to on přece nebyl. Ne ne, on dokonce se svými podřízenými diskutoval - nejvtipnější scény, když se Žukov rozčílí a dokonce se pak sám nabídne, že by raději sám do Kyjeva :-) Bitevní scény - tak kvůli čemu jinému to sledovat. Navíc jsem jeden z těch, co jim je úplně jedno, jestli po poli jede T-34 parodující Tigera nebo něco takového... Tanků a vůbec všeho je tam požehnaně. Ale zase na druhou stranu - mostecké předměstí simulující ruskou pohraniční vesničku rozesmálo i mě. Když ještě hrdinný Ivan Ivanovič probíhá kolem explodujících domů všechno vypadá dobře, ale když dojde na masové pobíhání stovek statistů nastává zmatek. Jakoby vůbec nevěděli co mají dělat. Jeden se svalí lítostivě na zem, zvedne se, ozve se rána, vojín zase padne a až za drahnou chvíli doletí granát a odpálí trochu hlíny... Možná si Ozerov myslel, že když bude ve stejném záběru pobíhat dalších padesát lidí, ikdo si toho nevšimne - scény z obléhání brestské pevnosti jsou tak velice iritující. Za chvíli tedy skutečně dojde k německému útoku, hlavní vinu na porážce mají prospěcháři, nebo chudáci telegrafisté, kteří neodeslali zprávu. Generál Pavlov a jeho holá hlava zabírají polovinu filmu a pak se ani nedozvíme co se s ním skutečně stalo (Stalin jej nechal popravit, jakožto hlavního viníka ruské porážky - jako jediného vyššího vojenského představitele během války). Figur je tu jak orloji a byl jsem rád, když jsem poznal Hitlera, Stalina a Žukova (a Timošenka, ovšem toho hrála nějaká přerostlá gorila s výrazem žáka zvláštní školy). Na konci jsem čekal pěknou pochodovou vlasteneckou píseň, ale opět zklamání - slaďáček o krásné Moskvě, jakou pěl už Nikita Michalkov v Ja šagaju po Moskve... 2* TAJFUN - Skopčáci jsou už za Kyjevem a Stalin seznal, že odesílat Hitlerovi telegramy "Jestli okamžitě nepřestanete s těmi pohraničními incidenty a přestřelkami, vyhlásím plnou mobilizaci!" asi nemá valnou cenu, rozhodl se jednat! Ve druhém díle si přijdou na své hlavně milovníci tančíků. Jak jsem řekl, já nejsem žádný znalec, takže skutečně netuším, jestli to bylo tak zoufalé, ale tanků tam bylo požehnaně. A ještě požehnaněj jich bylo zničeno. Ale když už má dojít na nějakou větší akci, halí se bitevní pole smířlivě do mlhy a kouře. Nesmí chybět ani Alexandrovci a jejich hit Svatá válka. a Stalinovy varhany... Všiml jsem si také, že to nejde brát jako učebnice dějepisu - Rusové jdou do bitvy jako rekové, bijí se hlava nehlava, cedí krev do polsedního muže (nádherná scéna, kdy desetičlená jednotka zničí 20 Panterů) a pak jen přijde do Kremlu depeše o porážce. Jak? Proč? To nehraje roli, už vidíme slavné plánování další bitvy... Nesmí chybět ani dějová linie s mladou nadšenou bolševičkou. Která samozřejmě skončí hrdinně na oprátce... Co bylo jestě více překvapující? Stalin v posteli s obkladem na hlavě? V uniformě, ale stejně vypadal nějak zuboženě. Vrcholem filmu je rekonstrukce přehlídky na Rudém náměstí. Co mě potěšilo bylo větší využívání leteckých záběrů, než v Agresi - hlavně ta dlouhá sekvence s přeletem nad stovkami kopáčů na rovné silnici do Moskvy. Na to jsem hleděl hodně vyjeveně.... Celkově jde o nudné filmy, ale zřejmě se bude navždy jednat o poslední takhle velký epos, plný skutečných lidí, zničených měst a vojenského materiálu. Dneska by se nad účtem producentovi zatočili panenky... "Jsme chlapící, soudruhu generále?" "Jste!" () (méně) (více)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem napsal velmi obsáhlou stať k první Ozerovově gigantické epopeji Osvobození, přičemž tento komentář byl takřka tak rozmáchlý jako film sám. :) Mnoho by se dalo zopakovat i zde, ale to myslím nemá význam, proto jen několik poznámek o tom, co je zde jinak. Předně je zajímavé vidět, že do určité míry vyznívá Stalinova postava mírněji zde než v o dvacet let starším díle, což může být dáno tím, že šedesátá léta i v Sovětském Svazu znamenala alespoň částečnou destalinizaci, zatímco polovina 80. let stále ještě vycházela z obrazu nastaveného Brežněvem, a Gorbačovova perestrojka sotva začínala (ta se projevila v posledním Ozerovově díle Stalingrad z roku 1989, kdy již Stalin vystupuje jako monstrum - leč jinak film sám už je hodně slabý). Na druhou stranu nechybí zmínky o věznění sovětských důstojníků a tím o stalinských procesech třicátých let (byť Stalin sám není s tímto spojován). Z osobního hlediska můžu říct, že tenhle film už jsem viděl sám jako kluk, když běžel v televizi a dětskýma očima to bylo opravdu monumentální. Dnes jsem mnohem kritičtější, a nutno říct že celkově je film oproti Osvobození výrazně slabší, přesto dle mého nezasluhuje odsudky, jaké zde často zaznívají. Myslím, že v době vzniku to o moc jinak natočit nešlo a Ozerova samotného nemám z čeho vinit. Plně podepisuji komentář uživatele sportovec. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

První půle Agrese I (první díl ze čtyř) je pro mě příliš učebnicová - mnoho postav, mnoho titulků, spousta čísel a dat, žádné vykreslování postav. Oslovování celými jmény je sice pro přehlednost užitečné, ale na druhou stranu to působí směšně. V druhé půli Agrese I potom můžete sledovat spoustu "velkých" záběru na SPOUSTU jedoucích tanků, což v žádném hollywoodském filmu neuvidíte. Ale to je tak asi všechno. Všude explodují budovy, ale trochu jinak, než by mělyl, a rusové řvou "Hurááá!" apod. Tento "druh" válečných filmů zdá se mi býti poněkud usměvným. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • V záběrech z vojenského velitelství sovětské armády v Minsku, 60 minut od začátku filmu, jsou jasně vidět na stěnách mapy částí Československa. (optik)
  • Pro role německých tanků použili filmaři všechny tanky, co byly k dispozici - bez rozdílů dat výroby. (Spinosaurus)
  • Záběry bombardování a demolic se většinou točily v Dolním Jiřetíně. Bojové scény tankového útoku se tam točily také a to na jižním a západním okraji. Letecké scény snímají zčásti Jiřetín a zčásti v libavský prostor. (MN1969)

Reklama

Reklama