Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

Horak 

všechny recenze uživatele

Velke zklamani. Snaha o vernou rekonstrukci valecnych operaci pusobi ve vysledku toporne a slepovane. Bojova technika je sice pouzita opet masove, ale odflaknute. Je pochopitelne, ze nemecke historicke modely tanku nebyly k dispozici, ale plechove nastavby na T-34/85 pusobi v roli nemeckych tanku v r. 1941 velmi komicky. Tesil sem se na znamou likvidaci stareho Mostu, tady sem se dockal. Sudetske hrazdene domy v ruske vesnici jsou opravdu k popukani. Stalin je opet rozvazny, moudry, ale prekvapive maly, navic z celeho politickeho vyzneni je citit urcity revizionismus zpusobeny zrejme dobou vzniku. Zkratka Soveti natocili lepsi valecny filmy nez Boj o Moskvu. ()

Hellboy odpad!

všechny recenze uživatele

Nehoráznej odpad! Překroucená historie, tak jak už to měli v SSSR ve zvyku..a navíc je to příšerně dlouhé, nezajímavé a tudíž nudné.. Nedoporučuji ke zhlédnutí nikomu. Za německé tanky zaskakuje nějaký neznámý přestavěný neidentifikovatelný paskvil, za ruské pohraničí Most a za německá letadla, ať už bombardéry nebo stíhačky, pokaždé stejná formace dvou stejných civilních letadel... ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem napsal velmi obsáhlou stať k první Ozerovově gigantické epopeji Osvobození, přičemž tento komentář byl takřka tak rozmáchlý jako film sám. :) Mnoho by se dalo zopakovat i zde, ale to myslím nemá význam, proto jen několik poznámek o tom, co je zde jinak. Předně je zajímavé vidět, že do určité míry vyznívá Stalinova postava mírněji zde než v o dvacet let starším díle, což může být dáno tím, že šedesátá léta i v Sovětském Svazu znamenala alespoň částečnou destalinizaci, zatímco polovina 80. let stále ještě vycházela z obrazu nastaveného Brežněvem, a Gorbačovova perestrojka sotva začínala (ta se projevila v posledním Ozerovově díle Stalingrad z roku 1989, kdy již Stalin vystupuje jako monstrum - leč jinak film sám už je hodně slabý). Na druhou stranu nechybí zmínky o věznění sovětských důstojníků a tím o stalinských procesech třicátých let (byť Stalin sám není s tímto spojován). Z osobního hlediska můžu říct, že tenhle film už jsem viděl sám jako kluk, když běžel v televizi a dětskýma očima to bylo opravdu monumentální. Dnes jsem mnohem kritičtější, a nutno říct že celkově je film oproti Osvobození výrazně slabší, přesto dle mého nezasluhuje odsudky, jaké zde často zaznívají. Myslím, že v době vzniku to o moc jinak natočit nešlo a Ozerova samotného nemám z čeho vinit. Plně podepisuji komentář uživatele sportovec. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Clovek jen s otevrenou pusou sedi a zasne nad vypravou. Ta je neskutecne kolosalni. Ovsem u Ozerova nic noveho. Osobne me zaujalo i didakticke zpracovani. Muzeme namitat, ze dejiny obsahle ve filmu jsou zkreslene... A i kdyz jsou nektere dialogy (hlavne ty se Stalinem) az absurdni... Jen sotva si dokazu predstavit ucelenejsi, historicky presnejsi a lepe zpracovany film o techto bojich. Nikdo nemusi s timto filmem zcela souhlasit, ale davat mu odpad je u me kulturni ignorantstvi. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Skutečně dobrý snímek, který je pojat poněkud jinak než jsme u válečných filmů zvyklí. Místo znázorňování velkolepých bitev je v něm mnohem větší prostor věnován zákulisí, které se odehrává v generálních štábech a na velitelstvích. Líčení těchto událostí je poměrně realistické, včetně ukázání taktických chyb, kterých se generalita, Stalina nevyjímaje, dopouštěla, a jejich důsledků, které byly vesměs tragické. Pěkně natočené jsou všechny bojové scény, které rovněž vypadají celkem reálně. Není to sice zrovna strhující podívaná podobná těm, které se točí dnes, ale pro pohled do jednoho z nejdůležitějších období našich dějin je to podívaná velice přínosná a velice zajímavá. 75% ()

Galerie (20)

Zajímavosti (7)

  • Německé tanky nebyly, až na výjimky, originály ale jsou to povětšinou překližkové atrapy postavené na T44 a T54. Letadla jsou Aero 45 jako Me 110 a Zlín 526 (trenér) jako Me Bf 109. (MN1969)
  • Pro role německých tanků použili filmaři všechny tanky, co byly k dispozici - bez rozdílů dat výroby. (Spinosaurus)
  • Letadla imitující Me 110 jsou Let L-200 Morava. (Allster)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno