Smoke

Nemám nič proti filmom usporiadaným do poviedkovej formy so spojovacím prvkom. Tým je malá trafika, v ktorej sa nielen predávajú tabakové výrobky, ale sa v nej aj stretávajú a pretínajú osudy niekoľkých postáv. Potiaľ dobre. Takýto projekt však okrem radosti nad tým, že aj v nasledujúcej poviedke sa stretávate so známymi osobami, musí disponovať aj dobre napísaným scenárom, ktorý zabezpečí vyrovnanosť jednotlivých častí a ich nenásilné prepojenie. A bol to podľa mňa scenár, ktorý film s výborne hrajúcimi hercami zrazil na úroveň ľahkého nadpriemeru. Viackrát bolo konanie postáv málo uveriteľným a rušilo mi pôžitok zo sledovania tejto konverzačnej skladačky. (04.08.2012)

Osudy několika lidí, které spojuje kouř - nic víc, nic míň, ono vlastně ani nic víc není potřeba. Filmeček působí hodně nezávisle a tipnul bych, že u jeho natáčení panovala obrovská pohoda. Osudy lidí se proplétají plynule, nikoliv křečovitě a s nucenými pointami, jak je dneska v podobně žánrově laděných filmech zvykem a lze si představit, že podobná story na newyorských ulicích někde odehrává. Smoke je film, kde není potřeba nic moc psát - snad jen doporučení, že když se chcete na chvilku nechat unést filmovou pohodou, nenervovat se, nemotat si hlavu zapeklitými pointami, příjemně se pousmívat, je to přesně ta ideální volba. Snad už jen dodám, že Harveyho vánoční příběh je nádhernej a nejsilnější moment filmu (přiznání Rashida u jeho otce s neskutečným výkonem Foresta Whitakera je hned v závěsu) (10.01.2010)

Malý, velký film. o malých, velkých lidech. Zapadlý krámek, kdesi v malém newyorském obchůdku, kde se protnou osudy několika našich hlavních hrdinů. Sladkobolné vyprávění, opravdu jako ze života, podpořeno tradičně přesvědčivými hereckými výkony. Milovníci tabáku, ti může klidně jednu hvězdu směle přihodit, já už s kouřením dávno přestal :) (24.04.2015)

Miluji konverzační filmy, hlavně když jsou dobře natočené a mají o čem mluvit. Přesně tohle je případ filmu "Smoke". Skvěle napsané a hlavně skvěle zahrané postavy, které nevynikají tím, že prožívají až tak zajímavé životy, ale prostě tím, že ty svoje umějí dobře podat. Harvey Keitel je neskutečný, když vypráví finální příběh. Ztvárnění téhle vzpomínky v rámci závěrečných titulků je skoro až zbytečné, protože jeho vyprávění je dokonalé. (16.04.2014)

Indie chill-out konverzačka s neprirodzene presvetlenými interiérmi a zopár príjemnými (a tiež zopar divnými) životnými príbehmi. Filozofický rozmer Keitelovho foto-projektu a životný osud Williama Hurta ma veľmi potešili. Interakcia medzi mladým černochom a jeho otcom Whitakerom mi ale prišla ale zvláštna. A Whitakerova neurotická postava takmer odpudivá. (13.11.2017)