Smoke

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená. Smoke nabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý. [80%] (12.05.2024)

Když jsem si, po krátké době, uvědomil, že fim je skutečně o KOUŘI, neodolal jsem a vytáhl (letos už poměrně brzy) 11 centimetrovou havanu ROMEO Y JULIETA, každoroční dar od syna Pavla (pouzdra všech cigár mám vystavená na půdě). A na závěr jsem pak, značně pod viivem nikotinu, zpíval na plný kule (nemyslím SMOKE GETS IN YOUR EYES, která šla se zavárečnými titulky), ale waitsovku YOU'RE INNOCENT WHEN YOU DREAM. Každopádně mi dobrou náladu přivodil KOUŘ. (11.01.2020)

Konečně! Po dlouhé době opět film, který mě totálně dostal...Název Smoke se k filmu vyloženě hodí - pohodová klidná podívaná, žádná akce, nic se nepřehání, všechno v pohodě šlape (a taky vůbec nenudí!), všechno prostě přesně jede tak jak má a když už si myslíte, že jste s filmem absolutně spokojení, tak vás totálně odrovná nezjlatějším hřebem v podobě Vánočního Auggieho příběhu...dokonalost a Keitel je fakt třída až za hrob...smekam (01.05.2009)

Příjemné pohlazení po duši v koprodukčním a nezávislém dílku. Tyto filmy točené z radosti a pro radost zatraceně mohu. Kouření jsem nikdy moc neholdoval ( v palírně k rezavé vodě) a před pár lety se zařekl a vsadil, že si zapálenou bílou tyčku do úst už nevložím. Občas si s rozkoší dám doutníček a vychutnávám ho stejně pomalu jako "Smoke". Mozaika charakterů sice občas šustne papírem, ovšem to je stejné zlo, jako nikotin obsažený v kuřivu tohoto snímku. A sakra teď si jdu tajně kuřnout s Auggiem. . (04.07.2008)

Tak tenhle film přesně splňuje všechny moje požadavky na to, jak má vypadat pohodovej film a přesto s myšlenkou a dokonalými momenty, ať už je to každodenní Auggieho fotografování stejného místa, jeho setkání se starou milenkou, popisování, kolik váží dým nebo závěrečný vánoční příběh..Přímo hltám celkovou atmosféru filmu a způsob, jakým se postavy postupně proplítají..jo, Smoke se v mým přehrávači otáčí celkem často:-) (08.12.2008)