Jedeme na teambuilding
We're Going to Team Building
Režie:
Zuzana MariankováKamera:
Peter BencsíkHrají:
Jakub Prachař, Vojtěch Kotek, Anna Polívková, Bořivoj Čermák, Petra Polnišová, Robin Ferro, Alexander Bárta, Erika Stárková, Tomáš Mischura, Roman Blumaier (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Když si myslíte, že máte ve všech směrech skvěle našlápnuto a nic vás nezastaví, tak se většinou hodně pletete. Ambiciózní korporátní zaměstnanec Aleš (Jakub Prachař) je svým narcistickým šéfem (Alexander Bárta) místo povýšení přeložen do nejhoršího firemního oddělení - do call centra. Tam velice rychle musí přijít na to, jak spolu s potrhlou konspirátorkou Marcelou (Petra Polnišová), neurotickým nihilistou Michalem (Vojta Kotek), vzorňačkou Jitkou (Anna Polívková) a dalšími bizarními kolegy vytvořit sehranou partu. Jen tak může během teambuildingového víkendu porazit bývalé kolegy, zachránit své nové oddělení před zrušením a hlavně najít ztracenou sebeúctu. (Cinemart)
(více)Recenze (348)
Hele ona je to fakt hovadina…. Ale my se teda fakt řezali, ale kdo musel mít fakt prdel, tak herci na natáčení! ()
Je to na oddech, je to na povzdech, ale ne na nadchnutí. Ze začátku se může zdát, že má film svůj smysl a téma, které je denním chlebem spousty lidí, a z toho si s radostí udělá prdel. Jakmile se ale nasedne do minibusu, místo našlapaného teambuildingu jedeme zpět do typické komedie, která smysl postrádá, vytváří plno vedlejších linek, které se nijak nerozvíjí, otevře témata, které zůstanou otevřené, a hází situace, které občas rozesmějí, ale jinak se točí stále okolo typických stereotypů, které už jsou ke konci spíš otravné než vtipné. U čehokoliv jiného bych to asi neřešil a nekomentoval, tady bylo ale tolik možností, témat a motivů, za které se chytit a udělat i kvalitně obstojnou komedii, místo toho máme akorát další, zřejmě finančně úspěšnou, blbinu, co si může s radostí zajet na teambuilding s ostatními rádoby vtipnými komediemi. ()
Žena se řechtala celej film, já tak 70%, takže plus mínus 4*. Jinak když vidím ty recenze tady, jsou tu samý trapný suchaři. ()
Češi, vezměte se všichni za ruce a táhněte do hajzlu s takovými filmy. Furt jak přes kopírák. Kozy, trapné vtipy o kozách a sexu, trapné vtipy obecně, leckdy až nereálně situace, dementní čecháčkovské postavy. Pičo, já na to už jebu tyvole. ()
Buďme k sobě upřímní.. je to hrozný odpad. Po reklamě na Love Island, po hromadě příšerných vtipů a po scénách, kde scenáristika padla na úplné dno, mě dokázal alespoň Michal David trochu rozveselit a mou těžce bolestivou existenční krizi z tohohle filmu lehce vyléčil a dal mi najevo, že můj finální čas ještě nenadešel. Jenom díky Michalovi se tedy může tohle rádoby filmové smetí pyšnit mou jednou hrdou hvězdičkou. Uf. 1/5 ()
V tomhle případě vlastně vůbec nevím, jak se k celému teambuildingovému víkendu postavit. V první řadě, jde o stupidní snímek, o které víte, že stupidní bude už při zhlédnutí reklamního plakátu. Totálně (promiňte mi ten výraz) debilní postavy (Čermák, Polívková, Ferro) - humor, že trapnější by jste dlouho hledali – všudypřítomný Prachař (paradoxně mi tady vyloženě nevadil) – Kotek, který se na svojí roly absolutně nehodil - jednoduchá zápletka (no dobře, to je asi v pořádku) – prostě další ze symbolů úpadku tuzemské komedie. A pak je tady ještě podhled „Bé“, když zavřete obě oči a představíte si diváka na sedačce v kině (já viděl Jedeme na teambuilding z pohodlí domova), kdy se nechá strhnout davem a taky se občas zasměje. A najednou se bavíme sice o špatném, ale s vypětím všech sil koukatelném filmu. Opravdu nevím. V době psaní mého komentu se zdejší hodnocení motalo kolem průměrných padesáti procent a já snad ty tři hvězdy dám taky. ()
Kupodivu ne tak trapné, jak jsem čekal - chvílemi i vtipné ... docela ... Kotek a Prachař jsou mi jako lidé i herci protivní a nesympatičtí, ale tady mi nevadili, ba naopak. Trapnější a hůře vypointovaný "brácha" originálu. ()
Bahno české kynematografie pokračuje. Dokonale nevtipná, nepřirozená, product placementem napěchovaná podívaná, kde se vsichni chovají jako totální dementi a jedinej Kotek ru něco hraje. Timi g na vtipy tu není, žádná gradace a pokud mi někdo řekne, že se u toho bavil, tak to leccos vypovídá o nízké úrovni diváctví. Tohle bych totiž pouštěl vězňům jako formu trestu a jsem přesvědčen, že to bude účinnější nez waterboarding! ()
Každá recenze či komentář k filmu by měla začínat alespoň trochu pozitivně, tak se o to pokusím, ale příliš dlouhé to nebude. Jedna půlhvězdička alespoň za nastínění trablí, problémů a denních úskalí asistenčních operátorů. Opravdu je to nevděčná práce, kde většina firem čelí obrovské fluktuaci, neboť nároky a chování klientů k lidem na druhé straně je dlouhodobě nesnesitelné. To je ale vše k pozitivům, zbytek byla lobotomie v přímém přenosu. Takhle špatně jsem se dlouho po odchodu z kina necítil. Styděl jsem se, že jsem v kině seděl. Styděl jsem se i za jinak dobře hrající herce, že uvěřili tomuto projektu a museli propůjčit svůj známý obličej takhle pitomému scénáři. Všichni tři scenáristi podepsaní pod tímto filmem by již nikdy neměli nic napsat. Jako komedie to nefunguje, v kině vládlo hrobové ticho a za celou hodinu a půl se povedl tak jeden vtípek. A když přidáte do rádoby komediálních scén plno nadávek, sexuálního podtextu a sprostých slov, tak ne, takhle se vtip sám neupeče a z prdu se polévka taky neuvaří. Všichni tvůrci by měli povinně nastoupit někam do „normální“ práce, nejlépe v kancelářském prostředí, ať konečně pochopí, o čem ta práce je. Pač psát scénář o něčem, čemu evidentně nerozumí (práce v kanclu, smysl teambudildingu apod.) a nikdy k tomu nepřičuchli, je profesní sebevražda. Kotka s Prachařem mám velice rád a jako televizních bavičů na Primě si jich nesmírně vážím, stejně jako zbytek herecké party. Tady jsem se za ně ale opravdu styděl a někdy nechápající výraz Prachařovy postavy Aleše byl všeříkající. Asi se mu honila hlavou stejná myšlenka jako mě – a to jak jsem se sem sakra dostal. Pokud chceme být v české kinematografii alespoň trochu průkopoví, nevybírejme peníze na takovéto projekty. Máme tady mnohem talentovanější režiséry a scenáristy. Nedávejme prachy těmto bezduchým lidem, kteří ve vás vzbudí jen ty nejotřesnější pocity. Vždyť i prezentace a reklama firem v těchto filmech jim spíše ublíží, než přinese nějaký reálný užitek. ()
Bol som prinútený ísť do kina a tak plné kino som nevidel ešte nikdy. Pre bežných konzumných brojlerov je to asi pecka, tretiu hviezdu dávam režisérke za vyjadrenie, ktoré som postrehol niekde v TV - sama je si dobre vedomá, čo vytvorila a mal som z toho pocit, akoby sa chcela ospravedlniť sama sebe. Ak nepotrebujete a nevyhľadávate "pridané hodnoty", máte rady Prachařa, Polnišovú , či Evelyn, pravdepodobne ste za posledných pár rokov nič lepšie nevideli... ()
Nějakým zajímavým způsobem to všechno funguje. Bavil jsem se! ()
Tak tohle byla kokot*na. Ale abych byla fér, ono si to na nic víc ani nehrálo. Pokud máte chuť na blbej, nízkej humor (smějeme se tomu všichni - dle toho jak to sedne), tak směle do toho. 2,5* ()
Něco mezi lobotomií a výtěrem. Už podle traileru jsem od toho nic moc nečekal, ale výsledný produkt mě přeci jen překvapil - negativně. Vážně naprosto hloupý scénář (přičemž samotný námět je poměrně plodný a vlastně i dobrý), který je cílený pravděpodobně na pacienty neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Je sice pravda, že druhá polovina byla o něco málo koukatelnější, ale pořád se jednalo o jakousi parodii na Americké komedie, ovšem okořeněné o největší české stereotypy a woke témata. Herci se také moc nepředvedli. Většina z nich hraje naprosto karikaturně, jako například Anna Polívková, která je tímto hereckým "umem" už skoro proslulá, ale třeba od Vojty Kotka jsem čekal mnohem víc. Můžu ocenit alespoň vtip s Harrym Potterem. Ve výsledku to mohu ohodnotit jednou hvězdou za občasnou snahu a druhou hvězdou za prsa Justýny Zedníkové. ()
Už samotný výše uvedený popis obsahu díla zněl velmi lobotomile a nešlo odolat. A výsledek vskutku nezklamal! Jak poradil kamarád - ideální je si při sledování roztírat jogurt po ksichtě a srkat ho nosem. Ok, osvědčilo se, jdu se umýt. A hlavně "najít ztracenou sebeúctu" po průchodu tímto bublajícím dementálním hnojištěm. Vypadá, že oslnivá domácí trilogie Jackpot - Banger - Týmbildink je tímto úspěšně umělecky dovršena. Vzorňačka Jitka však dává hvězd pět a neurotickému nihilistovi zbortil se svět. ()
Príjemná oddychovka s hviezdnym obsadením Českých a slovenských hercov a ich Teambuildingovy víkend na ktorom zažijú veľa srandy ale aj naučia sa sebaúcty 3* ()
Co tohle bylo? Nemůžu uvěřit vlastním očím, že tohle opravdu někdo natočil, že na tohle a za tohle někdo dal tvůrcům peníze, a už vůbec nemůžu uvěřit tomu, že do tohoto "veledíla" vlezli Polívková a Kotek. Něco tak příšerně trapnýho, vulgárního, blbýho a místy až diváky ponižujícího jsem dlouho neviděla. Jednu jedinou malinkatou hvězdičku dávám za postavu Michala Davida v podání Vojty Kotka. Jinak na tuhle hrůzu chci rychle zapomenout. Brrr. ()
Film o ničem se skvělými fóry ()
Typická česká lidová komedie aneb humor a zábavu nehledej. Oproti (ještě horší) konkurenci je třeba ocenit kameru a ozvučení na nějaké úrovni, ale na ucházející (nebo nedej bože zábavný) film to nestačí. ()
Jedeme na teambuilding je klasickým případem filmu, který vás buď zaručeně odradí, anebo si ho zamilujete díky jeho jednoduchosti a bezprostřednosti. Já osobně patřím do té druhé skupiny, bláznivé komedie mám moc rád, takže mi jednodušší styl humoru vůbec nevadil, snímek se mi celkem trefil do nálady, líbila se mi příjemně odlehčená atmosféra, oceňuji i svižné tempo, hluchých míst je tím pádem absolutní minimum. Z herců mě nejvíce bavil výborný Vojta Kotek, tomu jeho role opravdu sedla jak prdel na hrnec a i on si ji očividně velmi užíval, pobavili mě ale i ostatní herci, ať už třeba praštěný Robin Fero, slušňák Jakub Prachař, dezolátka Petra Polnišová nebo geniální Brňáci, ti taktéž neměli chybu. Celkově mi to přišlo jako něco na styl loňského Invalidy, taky taková blbost, kdy prostě vypnete hlavu a jen se bavíte. Pokud divák na tohle přistoupí a sedne mu styl humoru, Jedeme na teambuilding by ho v žádném případě urazit neměl. Když se nad tím tak zpětně zamyslím, už si ani nepamatuju, kdy naposledy mě česká (československá) komedie tak pobavila. Palec hore, Brno forever. 7/10. ()
Já se bavil,zasmál sem se a o to tu šlo......a holky z teplic,prostě nej :-) ()