Withnail a já

Dialogy jsou vtipné, film ale moc ne. 1) 28letý Paul McGann (Marwood), 30letý Richard E. Grant (Withnail, strýčkův synovec) a můj oblíbený herec 40letý Richard Griffiths (tlustý strýček Monty) se docela snažili. Ale s hledáním odpovědi na otázku, o čem vlastně snímek je, mi nepomohli. 2) Případné komenty: gudaulin**, honza.g***. (19.12.2014)

Po dvaceti minutach jsem chtel film vypnout. Nakonec jsem se dival az do konce a jsem rad, ze jsem to videl. Je to totalni picovina, u ktere se ale da zasmat. Je fakt, ze videt to zkoureny, bavim se vice a hvezdicku bych mozna pridal. Pokud ma takhle vypadat kultovni film, tak je mi tech Anglicanu trochu lito, nemusim tenhle narod:-). (28.12.2013)

Dve ľudské trosky sa vydajú na venkov. Vedú medzi sebou opilecké kecy a je im často zima. A jeden čas žijú s buznou, čo uvádza ich zadné partie do rozpakov. A to je milí páni všetko. Ano, hovorím to len pánom, lebo tu po žene nie je ani len stopa. Je to vízia toho, ako by skončili chlapi bez nežného pohlavia. Zanedbaní a bez motivácie. (02.02.2013)

Nečekaně mnohovrstevnatý film o uhrančivosti dekadence a nevázanosti, ale také o nevyhnutelném konci a vystřízlivění. "Withnail & I" je mnohem více než jen "kultovní britská komedie pro studentské publikum" oplývající hláškami a surreálními sekvencemi. Snímek grandiózně navozuje dojem drogově a alkoholově rozklížené reality a to bez křiklavé vizuální stylizace, ale čistě dialogy, hereckým projevem a diskontinuitou sekvencí. Vyprávění postupně krystalizuje do melancholického pojednání o neodvratném procitnutí do reality. Ve filmu přichází v podobě deziluzorní cesty z města, která ukazuje, že s městem esenciálně spjatí hrdinové prostě do zemitého venkovského prostředí nezapadají a nedokáží v něm fungovat. Hořkosladký závěr s grácií i zármutkem naznačuje, že "Withnail & I" nebyl jen o chaotickém konci jednoho desetiletí, ale také o vztahu, v jehož základech bylo možná něco víc než jen pouhé materiální sdílení jednoho bytu. (17.01.2010)

I přes břitký anglický humor i nálož smrtících hlášek je to v podstatě smutný film s tragickou příchutí a okamžitý pocit jet zachlastat a zhulit se někam do zabláceného vidlákova ve mně nevyvolal. Asi podmíněno věkem a skutečností, že už mám proces vystřízlivění za sebou. Withnail & I nabízí netuctovou zábavu a pokud se člověk, stejně jako ta dvě šarmantně zbabělá, sebestředná individua, vzdaluje bezstarostnému mládí, určitě ho to i navzdory komediálně odlehčené formě trochu nakopne, aby se zamyslel nad svým nevyužitým potenciálem. V případě že nějaký existuje. (02.05.2012)