Withnail a já

Dva neschopní asociálové předvádí své neschopnosti a hulvátské chování jak ve městě, tak i na venkově. Že by mě to bavilo se říct nedá. Nemám ráda ani takové týpky ani filmy o nich. Důvodů, proč jsem si dala tento film do Chci idět bylo hned několik. Je označený jako jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire, moji oblíbení mu dali vesměs vysoké hodnocení, popis filmu vypadal lákavě, země původu Velká Brinánie a doba vzniku 80. léta, zajímaví herci v obsazení ... Jenže ... prvních 30 minut mi připadalo, že se nic neděje. Nebo spíš to, co se dělo mě neoslovilo. Téma drog, zahánění nudy, případně tzv. bohémského života mě nikdy moc nebralo, jedno jestli to natočí Američané nebo Angličani. (21.10.2014)

Všude jsem četl, že tenhle film je chlastem nasáklá britská klasika na způsob Bernarda z Black Books. Když jsem jí pustil, některé opilecké fóry jsem vnímal, ale nějak jsem se nemohl na ten vtip naladit. Dělal jsem co jsem mohl, ale po celou dobu sledování se nic nezměnilo a tak mi v ruce zůstaly jen dvě hvězdičky, které to tady zrovna dvakrát nezocelí. (12.01.2015)

Řekl bych že vím, odkuď bral Dylan Moran inspiraci, když tvořil postavu Bernarda Blacka. Každopádně Withnail & I je skvělý, a přesto u nás tak neznámý, anglický snímek, u kterého slovo komedie neznamená splácanou pakárnu, ale naopak hodnotné "umělecké" (doslova) dílko. Skvělý humor, ještě lepší postavy a dekadentní prostředí dvou umělců zaručují divákovi rozhodně nečekaný zážitek. Film navíc ale není jen komedií a nakonec nabízí taky další vrstvy, například v podobě konečného vystřízlivění. Spokojenost a doporučení. Don't threaten me with a dead fish. (22.09.2011)

Ačkoliv jsem nikdy nebyl závislej na drogách, přijde mi, že hlavní síla Withnail and I tkví v perfektním vystihnutí pomíjivosti a zároveň trvanlivosti paranoidních a dalších stavů feťáků. Přesunem na venkov se takhle změnilo hodně (tempo) i málo (chování postav), což značně prospívá předevšim komediální složce filmu (takový rybaření s puškou v ruce, to bylo vážně něco). Nicméně stále - Withnail and I je pro mě hlavně dokonalym příkladem seriózně zábavnýho pohledu na život feťáků; a taky skoro až divadelního herectví umně převedenýho na filmový plátno. Takže … chin chin! --- "Listen, I pay you ten percent to do that … well, lick ten percent of the asses for me then!" (13.08.2013)

Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné. (26.01.2016)