Malé životní etudy

Prvoplánově těžký intelektuální příběh, jenž jen občas nechává diváka odreagovat občasnými humornými místy. Komplexní portrét nepopsatelné osobnosti, podivínského, vždy nespokojeného, hledání odmítajícího, přesto stále a navždy hledajícího člověka, který neví, co chce, a vůbec se v sobě nevyzná. Tak, jak se pak v něm máme vyznat my? Nemohu si pomoci, ale tato postava mi připadla až nesmyslně nestálá. Myslím si, že mnohé její činy, především ten poslední, byly do filmu inplantovány jen kvůli troše toho výsledného efektu. Jack Nicholson podal bezchybný výkon, rád bych však věděl, proč měla být jeho nenastavší kariéra tak slibná? Jako klavírista mě tedy zatím nepřesvědčil. Nepochválit pak umělecky dokonalou kameru by byl snad i hřích. (28.12.2004)

Jack byl skvostnej, jinak to nejde vyjádřit. Určitě hrál i v lepších filmech, to je jasný, ale já si ho tady vysloveně vychutnávala, protože ten kluk má v sobě takový kýbl espritu nebo nějaké to fluidum, které mě drželo přilepenou na obrazovce až do konce. Bobby je člověk, který si na nic nehraje, štvou ho povrchní lidé, štve ho vlastně celý jeho neutěšený život (ukázka v autě mluvila za všechno), ani toulání z místa na místo ho nijak zvlášť neuspokojuje a ve vztazích k opačnému pohlaví to nemá taky moc jednoduchý. Bobbyho oči mluvily a vyjadřovaly jeho pocity aniž by musel moc mluvit v různých situacích, ať to byly momenty s Rayette, s praštěnými stopařkami a nebo v závěru v jeho rodinném kruhu s otcem. Jack byl prostě jedinečný. Je to film přes čtyřicet let starý, ale mně trochu připomněl ty dnešní nezávislé filmy. Kdo hledal nějaké slabiny, tak je možná našel, ale já jsem se jimi vůbec nezabývala a naprosto souhlasím s komentářem Kleopatry. Výborný film. (13.12.2014)

Důkaz, že Jack Nicholson byl ďábel už v roce 1970, kdy ho svět Hollywoodu začal teprve objevovat. Malé životní etudy jsou film poměrně o ničem. Nejhorší je to opravdu v momentě, kdy Jack přijede za otcem. V tu ránu se rozjíždí absolutní herecká nuda a tam Jack lehce stagnuje. Nicméně cesta do práce, kde Jack místo auta skončí na korbě náklaďáku hrající na piáno a objednávka topinky v restauraci jsou scény, na které v jeho podání rozhodně nikdy nezapomenu. Nářez. Jack byl herecký šílenec už v době, kdy to po něm nikdo nijak zvlášť nechtěl…a už kvůli němu stojí za to tenhle film vidět. (15.01.2019)

Týpek, který si od života nehodlá brát jenom to, co mu osud (nebo někdo jiný) nabídne a který vlastně sám neví, kam a proč jde, někam jde. Ne, rozhodně není zábavné sledovat ho půldruhé hodiny. Výborný Jack Nicholson v první výraznější roli vybízí k poupravení českého překladu na "Malé herecké etudy". 65% (19.03.2008)

S filmem režiséra Boba Rafelsona jsem se setkal jenom jednou. Ten film se jmenoval Hra o čas a myslel jsem si, že u toho zemřu nudou. Rafelson je neskutečně nudný a beznápaditý režisér. S neblahým tušením jsem usedl k tomuto filmu a sledoval. Dostal jsem naprosto všechno co jsem čekal. Vlastně jednu věc jsem nečekal. Až do tohoto filmu jsem si myslel, že Jack umí zahrát naprosto všechno. Hm, chyba. Nevěřil jsem vlastní očím, ale Jack mi přišel naprosto nevýrazný. Jeho arogantní výraz se sem naprosto nehodí. Tak tohle jediné jsem nečekal. Ale, nudný příběh, celý film mi vrtalo hlavou o čem to vlastně je a nakonec jsem zjistil, že je to vlastně úplně o ničem, ještě hůře vyprávěný. Rafelson je nudař k zbláznění. Do kratinké stopáže 1 hodina 40 minut se dalo buď, nacpat toho daleko víc, ale to nedovolil scénář, a nebo film zkrátit tak o 20 minut, ale to zase... Ach jo, Rafelson asi moc na výběr neměl. To je jedno. Bob Rafelson je až nesmyslně nudný vypravěč a na jeho další film si dám hodně velký pozor a celkem si rozmyslím, jestli se na něj podívám. (28.12.2004)