Žoldnéř

Tento film je dobrý. Fakt dobrý. Ale úžasný je preto, že vznikol ešte pred Leoneho opusom KAPSY PLNÉ DYNAMITU (a pri tom je takmer o tom istom). Corbucci je menej emotívny a menej precízny ako jeho slávnejší kolega, ale dokázal natočiť lahôdku miestami dorovnávajúcu DOBRÉHO, ZLÉHO A ŠKAREDÉHO - scéna v aréne je takmer rovnako dokonalá ako tá Leoneho na cintoríne. Morricone narába so svoju melódiu ohromne šikovne, aby mala vo finále tie najlepšie grády... (24.11.2014)

Opätovne brilantný casting, kde cítiť humor, hnus, špinu, slizkosť, prefíkanosť, rezbu. Opätovne genocída života, lebo počet mŕtvych nie a nie ustúpiť. Opätovne láska Corbucciho života - guľomet. Opätovne dobrá hudba, pot, prach, osud. Myslím si však, že priveľa zvratov a odkladaný koniec pôsobí trochu zmätočne. Stále ale vysoká trvácnosť a westernové pobavenie. (videné 22.04.2016, Prima MAX) (23.04.2016)

A ako si vlastne predstavujete revolúciu? Nuž presne takto. Prepadávanie bánk, vlakov, vešanie oligarchov a ich pucflekov. Plus likvidácia zotročujúceho mocenského aparátu (k bežným obyvateľom brachiálne sa správajúce vojsko a polícia). Revolúcia zároveň musí byť spôsobilá potešiť civilov. V ideálnom prípade sa nesie v znamení cynického humoru a osobného profitu. Nuž a revolučné ideály často končia ako maškarádna cirkusová fraška pre zábavy chtivých divákov. Pretože strojcom revolučných programov a akcií často pramálo záleží, na ktorej strane konfliktu stoja.  Hlavné je, že to sype. Presne tak, ako činí Poliak v úžasne sadnúcej roli Franca Nera. (16.08.2021)

Zpočátku jsem se bál, že to bude takový ten „tradiční“ western o dobrém pistolníkovi proti zlému pistolníkovi, ale čím více stopáže ubíhalo, uvědomoval jsem si, že tohle není jen tak obyčejného. Už jen ty hlavní postavy - jedna dokáže až neskutečně krutě vraždit své oponenty (nebo kohokoliv, kdo mu není sympatický), ale pořád se křižuje, i když jede kolem kostela, druhá je neskutečný snílek, blázen a fantasta, ale myslí věci upřímně, jen je potřeba, aby ho někdo krotil, nu a třetí je chladný mozek, který většinu věcí dovede předvídat dopředu, dokonale střílí, ale je dost na prachy a nedá si vzít sobecky vlastní pohodlíčko. A to celé zpočátku zarámované do „socialistického“ boje chudých proti bohatým, kde ale ani tato rovina není tak jednoznačná, protože i ti revolucionáři jsou zde vykresleni spíš jako šašci, a to v určité chvíli doslova. Navíc film nabízí mnohé druhé plány v záběru, místa, kde si divák musí věci domyslet, jak se staly (typicky příjezd Poláka na farmu dolujících bratrů a první záběr přes studnu), a také jemný humor (Chopin? To je ten chlápek z Chiuachity?). Navíc děj rychle odsýpá, každou chvíli je navrchu někdo jiný, každou chvíli se změní prostředí, ale vše do sebe ústrojně a logicky zapadá. Dojde dokonce na bombardování města (!), natočené vskutku realisticky. A k tomu navíc dokonalá Morriconeho hudba. která ve scéně souboje v aréně je naprosto dokonalá. (12.11.2021)

Velká převelká inspirace pro Tarantinova Nespoutaného Djanga (Nerův Kowalski se chová, obléká i holí jako Waltzův Schultz, Palance si oblek zdobí stejnou květinou jako DiCaprio...), ale hlavně výborný špageťák. Polovinu atmosféry vyčaroval mistr Morricone, o druhou se postaral Sergio Corbucci, který se Leoneho nedostižnému vzoru přiblížil asi na maximální možnou míru. Akční scény jsou výborně natočené, téma revoluce sice není tak silně podané jako třeba v Kapsách plných dynamitu, ale to nevadí, je to vtipné i napínavé, závěrečný souboj s klaunem bere dech. Moc se mi líbily i "lehčí" scény, jako byl souboj Franca Nera a Tonyho Musanteho, při němž dostávají rány pěstí i mezci a jeden druhého prohazuje zdí nebo mlátí po hlavě kurníkem plným slepic. A ta krásná kamera. (23.02.2013)