Sametoví vrazi

Zpětně se Sametoví vrazi mohou jevit jako ideální zrcadlo k seriálu Devadesátky, protože film sleduje příběhy vrahů, zatímco seriál se více věnuje soukromí vyšetřovatelů. Film má tu výhodu, že režisér Svoboda byl u některých soudních přelíčení osobně, žil tu kauzu z první ruky. Nijak ve svém filmu nebilancuje, nehodnotí, ale nabízí pohled na ono antické drama od samého začátku. Pro jeho herce, zejména pro Dlouhého, to byla vysloveně zajímavá příležitost vykreslit Hrubešovu cestu od URNy na vozík a posléze do vazby. Výjimečné negativní ženské postavy měly možnost sehrát Benešová s Veselou (dnes Bendovou). Jinak Svoboda vsadil na jistotu a zopakoval spolupráci se svým týmem z filmu Udělení milosti se zamítá. Byla to doba, kdy slizáky hrával výhradně Vondráček a vrahy čtverák Dolanský. A bohužel i tento film ČT zmršila několika paralelními sestřihy (rozdíl se uvádí až o půl hodiny), takže už nikdy nebude jasné, kdo jakou verzi viděl, přeci jenom po letech míchání různých distribučních kanálů je v tom akorát guláš. (17.02.2009)

Vzkříšení Jiřího Svobody. Pro mě tohle úplně "krimi" nebylo, nebo ne až tak klasické. Ovšem - nejlepší film o naší současnosti, jaký jsem viděl. Na vynkající technické úrovni, řekl bych. Jen dva zápory - dle mě zbytečně natahované a také se mi moc nelíbila kamera. Všechny ty pošmourné záběry byly asi záměrem, ale bylo jich hodně. Z herců mě víc než Jan Dolanský zaujal Michal Dlouhý. Dolanského věta "To jsem ale čtverák" vám uvízne v paměti, ovšem v kontextu celého snímku působí vykonstruovaně, zato Dlouhého přesné psychologické podání zabijáka mi sedí víc. Snad ještě k té současnosti - právě kvůli postavě Michala Dlouhého, který nevraždil tak úplně "bez jakéhokoli pocitu viny" - tedy "sametově", Jiřímu Svobodovi nevěřím, že titulem snímku nemyslel sametovou revoluci. Ale aspoň se vyhýbá tradičnímu zevšeobecňování (možná až na proslov Jiřího Kodeše, ale lamentování nad drogami a hracími automaty se už stalo lidovým kolovrátkovým kolorytem.) (04.04.2005)

Český film Sametoví vrazi má ambice být více než jen standardní českou kriminálkou s primitivní vizuální stránkou a příznaky naprostého nepochopení pravidel žánru. Snímek šedesátníka Jiřího Svobody je natočen agresivně a současně, využívaje výrazové prostředky zahraničních žánrových snímků, aniž by působil směšně. Stylizované dialogy, barevné filtry, velké detaily, šílení vrazi, sex a brutální násilí v Sametových vrazích nejsou jen „tvrďácké pokusy vytvářet v malém českém rybníčku uhrančivé scény z amerických filmů“, ale stávají se nedílnou součástí mrazivého thrilleru, ve kterém se nejednoznačné postavy stávají oběťmi svých vlastních ambicí. Třebaže Svoboda občas naznačuje, že jeho příběh není ukotven ve stejné době jako ten reálný, dýchá z filmu poněkud děsivá atmosféra nespoutaných počátků devadesátých let. Jiří Svoboda se občas stává otrokem svých formalistních hrátek a místy ve snaze o detailní zachycení událostí sklouzává k přílišné popisnosti, která znepřehledňuje plynutí vyprávění, ale vzhledem k tomu, že se primárně soustředí na trojici vrahů a jejich osudy, divák se ve nepřehledné struktuře filmu ztrácí jen občas. Zásluhu na tom mají především slušní herci, mezi nimiž září brilantní Jan Dolanský coby psychopat Křížek, který věrohodně osciluje mezi polohami „upřímně milujícího manžela“ a „nevypočitatelného zabijáka“. (31.08.2010)

Sametoví vrazi jsou dalším z dlouhé řady po sobě jdoucích dobrých, ale nijak nevýrazných filmů. Film má celkem zajímavé obsazení. Michal Dlouhý určitě na podobnou (hlavní) roli určitě dlouho čekal. Nutno dodat, že si jí zasloužil. Dolanský mě zase po nepovedené Perníkové věži přesvědčil, že něco herectví v něm pčeci jen bude. Výhrady bych měl například k dosti toporným akčním scénám, jako je například souboj dvou urňáků na začátku. Film je dost chaotický, není lehké se v něm orientovat. Těžko říct, jestli tím chtěl režisér záměrně simulovat zamotanost případu, nebo zda se mu film jednoduše nepovedlo kompaktně pospojovat. To mi brání ve vyšším hodnocení. Ale rozhodně stojí za to SV vidět. (19.04.2005)

Z mého hlediska zmatené, nepřehledné, příliš dlouhé, nezajímavé, s absencí hrdinů, se kterými by se divák mohl ztotožnit. Nějak jsem tuhle nezáživnou kritiku kapitalistické společnosti nebyla schopná dokoukat, ale věřím, že brutální konec by mohl k mému hodnocení přidat hvězdičku. No, možná jednou budu mít ochotu "Sametové vrahy" vidět znovu - a celé. Zatím slabý průměr. 44% (05.05.2009)