Hříšné noci

Kdo má v džínách, bude hvězdou. Do té doby umýval nádobí na noční diskotéce, teď se chystá na svůj pornografický debut obklopený několika bizarními figurkami. Otrlí členové filmového štábu byli v onen okamžik hodně šokovaní. Dirk Diggler a jeho nádobíčko na scénu! Dobu divokých mejdanů a nezávazného sexu v sedmdesátých letech zkoumá ve stylu vzestup a pád talentovaný Paul Thomas Anderson (v době natáčení pouze sedmadvacetiletý scénárista a režisér) a dělá tak velmi obratně. Volí šikovný střih, dbá na dobový detail, nabízí předlouhé záběry bez přerušení, daří se mu budovat atmosféru. A vlastně i přes stopáž nenudí. Divák chvíli cítí Altmana, chvíli Scorseseho, pak zase Tarantina. Komunita pornohvězd je plná temperamentních postaviček, které do jedné mají svých pár okamžiků slávy, a režisér se snaží, aby ukázaly, kde je jejich potenciál. Snaživý (do té doby prakticky neznámý) Mark Wahlberg tuhle výzvu ustál, potěší i Burt Reynolds, Philip Seymour Hoffman nebo William H. Macy. Ač jsou tyhle minipříběhy skládající úsměv, fascinaci, křeč i kritiku pornosvěta poutavé, Anderson měl víc používat nůžky. I tak velmi solidní tragikomické retro. (25.11.2014)

Paul Thomas Anderson jako výjimečný režisér s pečlivě vybroušeným, leč flexibilním stylem. Dokáže chvíli točit ve stylu 70. nebo 80. let, pak na moment přidusit dváka drsnější atmosférou, aby posléze dál vyprávěl svůj příběh. Pro fajnšmekry možná jeden z nejzajímavějších režisérů své generace - a Hříšné boogie jeho formálně nejživelnější, ale stále velmi intenzivní film. (23.11.2003)

Velice příjemně chytrý (pojem "chytrý film" je dokonce s Anderesonovými filmy nyní v jistých diskurzech používán jako terminus technicus) a zábavný film, který táhne vynalézavá režie (nekonečně dlouhé kamerové jízdy hravě předčí slavný průjezd restaurací ze Scorseseho Mafiánů), pestrý dobový soundtrack a opravdu zábavné, silné herecké výkony. Z té poslední kategorie je třeba vypíchnout hlavně Juliane Moore, která svou mateřským komplexem zmítanou pornohvězdu vystřihla brilantně, otcovského Burta Reynoldse a samozřejmě Wahlberga, kterého jinde nemusím, ale do role sedmnáctiletého hřebečka, kterému dal osud do vínku sice jedinou, ale pořádnou devízu, sedl přesně. Zbylé role snad s výjimkou Rollergirl Heather Graham jsou pak už určeny především pro pobavení, resp. podtržení tragičtějších podtónů příběhu (Macyho Little Bill). Anderosnova prvotina tedy boduje téměř na všech frontách, vytahuje taky řadu silných scén (které si nezadají s deštěm žab v Magnolii) - za všechny ona tragická sekvence podbarvená táhlým duněním zvonů. Pátou hvězdu si však schovám na další projekci, trochu mě totiž nesedla dvou a půl hodinová stopáž. A to navzdory úžasné poslední scéně ;-) "Jsem hvězda. jsem hvězda, jsem hvězda!" 80% (05.11.2007)

Tak Wahlberg ako známy katolík sa raz vyjadril, vraj dúfa, že mu tento film Boh nebude mať raz za zlé, alebo v tom zmysle. Ja mu to za zlé nemám. Výborné spracovanie a prvé dve tretiny boli za plný počet. Konečná fáza trochu zastagnovala, stratilo to na dynamickosti, ale furt to ostalo nadpriemerné. Záverečná scéna trochu ujetá, ale šlo to. (09.10.2015)

Silně a autenticky zpracován příběh o jednom chlapci, jeho snu, možnostech, moci a následkům, které vždy šoubyznys a v tomto případě porno průmysl přináší. S "Dirk Digglerem" se dostáváme až do nitra tohoto výnosného byznysu. Film kromě působivého děje stojí také na hereckých výkonech a charakterech postav. Skvěle opravdový Mark Wahlberg, tato role mu dokonale padla na tělo, civilní Burt Reynolds a opět zvláštně okouzlující Julianne Moore. Ačkoliv se jedná o "tvrdou" branži, tak film nebyl jakkoli zahanbujícím, či příliš vulgárním. Naopak, byl zpracován velmi profesionálně, v rámci daného tématu, ale zároveň v něm nebyly obsaženy (obnaženy:) všechny ty věci, které jsou v tomto žánru na denním pořádku. Kvalitní snímek (nejen) o tom, jak to zkrátka chodí a vždycky chodit bude. (27.08.2010)