Téměř bez šance

Kdyby vedle přesvědčivého výkonu Claire Danes předváděl i režisér jistější práci a tlačil víc na pilu, respektive přinesl o krapet víc nápadů, mohl z toho být mnohem intenzivnější zážitek. Naštěstí neplýtvá sentimentem a neukazuje nám bezduché násilí ve vězeňském prostředí. Příběh z počátku naivních Američanek (jedna impulzivní, druhá rozvážnější) na pomaturitním výletu, kterým na thajském letišti objeví v batohu plechovku plnou heroinu, navíc podporuje i solidní soundtrack (výborná skladba Demaged od Plumb i působivá balada Deliver Me)! Brzy pochopí, že tohle nebude jen tak, 33 let natvrdo zní beznadějně, pevné přátelství začne vykazovat první značné trhliny. Jak říkám, režie je bez větších chyb, ale zato nevzrušivá, výsledek trochu didaktický a šablonovitý, ale pořád velmi slušný. Intenzivní, uvěřitelné a pořád platné drama. Filmové loučení Jonathana Kaplana. Za mě i po letech spokojenost, a to jsem to viděl snad pětkrát. (24.07.2006)

Ano i američani mají své reprezentanty v pašování v Thajských vězeních a taky si o nich točí filmy. Potěšily mě záběry z Bangkoku, naopak mě nepotěšilo drobné a větší překrucování. Co se mi ale nejvíc líbilo, bylo to bezelstné zděšení: "My jsme američanky, okamžitě nás pusťte!" Je jen dobře, že existují místa, kde nejsou američani páni světa a nevěřím tomu, že každý thajský policajt je zkorumpovaný. Konec se mi ve výsledku líbíl, jelikož pointou není bezduché obviňování thajského režimu a poměrů, ale i sebekritika a jakési "zamyšlení se nad sebou." (18.08.2008)

Poněkud předvídatelný film, jenž svou průhlednost ztratí až úplným závěrem, příjemně vzdáleným od jindy standardního happyendu. Nevyhlášený herecký souboj končí drtivou porážkou (jako vždy) nevýrazné Kate Beckinsale, omluvou budiž fakt, že Claire Danes má jako jediná k dispozici scénáristicky opravdu se vyvíjející postavu. Bill Pullman hraje svatouškovský charakter, tedy jako obvykle to co obvykle - ehm.... no ale ono to tak vážně je :) - což svádí k zamyšlení nad tím, zda ho někdo například viděl na filmovém plátně aspoň jednou jinak než hladce oholeného. Jeho pitomě hrdinný prezident ze Dne nezávislosti je zkrátka všudypřítomný... Když ale naladím na trochu vážnější notu - kromě neslaně nemastného děje snímek bohužel také prakticky vůbec neporadí, co by měl udělat (nebo naopak nedělat) člověk, který se řízením osudu do podobně šílené situace dostal. A to je myslím trochu promarněná edukační šance... pokud ovšem kdy někoho v hollywoodských štábech zajímal "vzdělávací" faktor, že :) Ryze průměrných 50 %. (29.06.2009)

Film Téměř bez šance je odstrašujícím příkladem pro všechny "pákistánské Terezy" které by si chtěly vydělat peníze způsobem jako je pašování drog.Sice ve filmu dvěma dívkám skoro neznámý kluk naplnil batoh drogami a oni si ničeho nevšimly,ale bylo to tak zamotané,že jedna před druhou vždy něco tajila.Thajské vězení ještě ukázali filmaři v docela dobrém světle,ale ve skutečnosti je to mnohem horší.Na tomto filmu mě nejvíc uchvátila scéna kdy jedna z holek poklekla před krále a všechnu vinu vzala na sebe a svou odvahou zajistila své kamarádce milost a svobodu i když ona sama ve vězení dál zůstala.Říkám si,byl by někdo schopen se dnes pro své blízké nebo kamarády takhle obětovat,v cizí zemi,daleko od své vlasti? (31.03.2018)

Existují rozhodně lepší filmy z prostředí thajských vězení, které vás zasáhnou mnohem víc než tenhle. V průběhu snímku jsem si k hlavním postavám vytvořil tak neosobní vztah, že mně vlastně bylo úplně jedno, jak to s nimi dopadne, což je rozhodně špatně. Konec byl samozřejmě překvapivý, ale přišel mně poněkud nelogický... težko říct, jestli to na diváka zapůsobí spíš kladně nebo záporně. (18.08.2008)