Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Hermína FrankováKamera:
Petr PolákHudba:
Vítězslav HádlHrají:
Jana Hlaváčová, Dagmar Havlová, Karel Roden, Josef Bláha, Jan Kanyza, Jana Brejchová, Jan Faltýnek, Zuzana Bydžovská, Ladislav Potměšil, Eva Horká (více)Obsahy(1)
Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová v první části komediální duchařské trilogie o proměnách dvou středověkých čarodějnic... Když ji on nechtěl, vzala se hůl nebo laskavec, ve vážnějších případech pomohl kámen lásky. Když ji chtěl až moc, podstrčil se mladíkovi extrakt z pelyňku, svízele a anýzu trochu přiostřený pálenkou... Manželské recepty na první pohled jednoduché a zřejmě i velmi účinné, soudě podle postihů těch, kteří se čarodějnou alchymií tajně zabývali. Za spolčování s nečistými silami a posedlost ďáblem se ještě před třemi sty lety posílalo do šatlavy nebo odsuzovalo k trestu smrti upálením. Právě takový osud potkal Magdalenu, farskou kuchařku, a Martu, vdovu po parukáři. Jako čarodějnice byly odsouzeny, aby jejich duše navěky bloudily bez útěchy. Popravě přihlížející farář hned na místě vyslovil obavu, aby se duším nepokojných ženštin nepodařilo nalézt nové tělesné schránky. Stalo se tak přesně za tři sta třináct let, kdy se Magdalenině a Martině duši podařilo "vtělit" do tělesných schránek dvou moderních žen... (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Slušná televizní komedie Zdeňka Podskalského s námětem nikterak originálním (Strašidla ve Spessartu 1960), ale s dobrou hereckou sestavou - Hlaváčová, Veškrnová a mladíček Roden, mě příjemně pobavila a zpříjemnila mi i po letech deštivé nedělní odpoledne. Myslím, že si nikdy nekladla vyšší cíle. ()
Zcela průměrný tv projekt, s jehož obsazením a námětem by šlo natočit jistě mnohem podařenější záležitost. Škoda. ()
K Ohnivým ženám mne přivedl kamarád: čas od času vypouštěl podezřelé hlášky, které s jeho běžným projevem neladily a byly k popukání („...teď už je nám všechno putna, hlavně že nám ten chlast chutná...!", „tělo nebere" nebo „já chci ženský tělo...!) Ukázalo se, že se jedná o citace z téhle Podskalského třídílné legrácky. Co zaujme je vskutku příšerná televizní produkce, jíž neomlouvá ani rok 1984 a která trumfne i v tomto ohledu neméně příšerné „Křtiny” stejného tvůrce. Když se přenesete přes kulisy a soundtrack jako ze Studia Kamarád a zároveň budete mít pochopení pro humor v tradici vorlíčkovské absurdní veselohry, skvěle se * jako já * pobavíte. Kombinace skvělých komediálních výkonů (Hlaváčová, Veškrnová, Kanyza, debutující Roden) a scénáře postaveného na stejných tricích, jako jiné příběhy vrhající postavy z jiných časů do současnosti, produkuje vedle řady roztomile pitomých několik mistrných dialogů a scén („...to ale - vypadalo jako koma”, „nepůjdeš se mnou v noci do lesa? potřebuju byliny” LOL). Je obrovská škoda, že v tradici vorlíčkovské komedie, která měla sice základ ve skutečnosti, že tvorba vyjadřující se k aktuálním tématům nebyla zcela svobodná, v české kinematografii nikdo nepokračuje, Dokonce ani ten Vorlíček ne. Když tak o tom přemýšlím, překvapivě nejblíž je tomu Vorel, ha ha ha. ()
Janu Hlaváčovou mám rád, kromě toho, že skvěle zahrála sestřičku v pentalogii o básnících, v tomto filmu je také skvělá. S ostatními herci, ale i scénářem je to však o poznání horší. ()
To by člověk vyskočil z kůže !!! ()
Ohnivé ženy jsou televizní inscenací, kterou velice poznamenal zub času. Ve své době, kdy v televizi promlouval jen Gustav Husák a pouštěly se filmy o rudé armádě, byly velice originální. V kombinaci fantazie založené na cestování časem dvou upálených čarodějnic a komedie tu bylo něco, co tehdejší socialistický divák neznal. Možná tak jedině západoněmecká STRAŠIDLA ZE SPESSARTU, tedy jestli se to tu vůbec mohlo vysílat... Ovšem scénář je chabý. Především co se týče převtělování upálených čarodějnic do mrtvých těl lidí, kteří zahynuli při autohavárii. To probuzení na operačním sále, kdy z nehybného těla začaly poskakovat dvě živé ženské, mi přišlo hodně nereálné. I neustálé pindání Veškrnové o mladém uchu Rodenovi je hodně ubohé. Stejně tak ubohé, jak se samotný Roden snaží o tu mladou husičku v nemocnici. Ovšem nejslabší na celém filmu je především levné technické zpracování. Převážně v dnešní době je už to hodně znát. Obzvláště v porovnání se zmiňovanými, mnohem staršími STRAŠIDLY ZE SPESSARTU, které i 60 let od natočení jsou krásnou moderní duchařskou pohádkou. [2005. hodnocení, 44. komentář, 63%] ()
První ze tří filmů o Ohnivých ženách je nejlepší a docela ráda jsem se k němu nyní, po mnoha letech, vrátila. Jana Hlaváčová je kouzelná, Samozřejmě Dáša, nyní Havlová je tu taky výborná, svá, ještě trošku praštěná. Obě ohnivačky mi tenkrát učarovaly a já jsem zjistila, že tenhle druh "kouzelných bytostí" a příběhů mám ráda. Navíc, tenkrát v naší filmografii to bylo pro mě něco nového, neokoukaného a milého. Písničku, kterou si zasněně zpívá Magdalena jsem si pobrnkávala na kytaru...no, klidně se na to za čas podívám znovu. ()
No, ne že bych se chvílemi nebavila, ale s postupujícím časem přicházela stále úpornější snaha film vypnout, nakonec zvítězla. takže jak to dopadlo netuším, ale nijak zvlášť mne to netrápí.. ()
Čeho se bojíš, máš už jenom duši.To by člověk vyskočil z kůže ! ()
Originální a občas vtipné.... ()
Příjemná oddychovka, na kterou se dá čas od času podívat i opakovaně. Vše stojí na konfrontaci dnešní doby a středověku. Výborně zahrála především paní Hlaváčová. Výsledný dojem je pak z prvního dílu trilogie více než sympatický. ()
Ještě teď nedýchám smíchy... ()
Tak to bolo pre mna skutocne - zjavenie. Videli sme to ako deti, na silvestra, koncom 80tych rokov. Sice sme vobez nerozumeli o co tam ide. Bol to nieco nove - uzasne, blaznive, pritom tajomne a ducharske. Pre mna osobne moje prve detske Akty X :) Krasne spomienky. ()
Už tfista let poforuju, že f mufskíma to de od 5 ke 4. Tá hláška je až v dvojke, videl som to dávnejšie tak som sa sekol (to viete starecká demencia). Šušlavá Dáša Veškrnová je zábavná rovnako ako zápletka so zámenami tiel, Janu Hlaváčovú je zbytočné komentovať, tá je dobrá snáď vo všetkom čo kedy hrala. Jediným trapasom je tu Kája Roden, ale ten je pre mňa trapasom všade. (PNP - Píšerne Nesympatický Pičus). ()
Průměrná zábava na nedělní dopoledne. Přidávám + za hezkou hudbu a Horké tričko, nebo co to měla na sobě. ()
Ve své době učiněné zjevení. Sledovatelné i dnes. ()
Mě právě připadá, že první díl je ze všech tří nejlepší. Jednak začínáme ve středověku, kam se pak už nevrátíme, za druhé se mi líbí i ta hudba navozující tu pravou středověkou atmosféru. Jana Hlaváčová si roli evidentně užila a navíc jí sedla perfektně. Při vší úctě k Jiřině Jiráskové, to by asi nebylo sousto pro ni. Navíc v jedničce je opravdu celá řada komediálních a situačních humorů. ()
Vtipné herectví Jany Hlaváčové a Dagmar Veškrnové pod taktovkou legendy české režie Zdeňka Podskalského je zárukem dobré závavy ()
buď si najděte na youtubu Detrimentum pacior - skupina Silbegrim nebo trošku současnější verzi: https://www.youtube.com/results?search_query=detrimentum+patior ()
Po půlhodině jsem vypnul. Tahle zábava teda opravdu není pro mě. Přitom, když to srovnám s dnešními "komediemi" to vychází ještě dobře. Ale přece jen slabota. ()