Paklíč

Vkusná a stále zábavná salónní kriminální komedie od Miroslava Cikána, který vycházel z románu Eduarda Fikera a většinu hlavních rolí svěřil spolehlivě hvězdnému obsazení v čele s Oldřichem Novým (kterým byl v tomto filmu už také konečně pod čepcem) a Jiřinou Steimarovou (další velká resp. skoro hlavní role) Gabrielem a Lolou Andělovými. Tradiční Jaroslav Marvan se objeví jako poněkud netradiční inspektor Čepelka, Miroslav Homola si zahrál podvodníka Kofilu a Ferenc Futurista čechoameričana Fordsona ze kterého se nakonec vyklube také někdo úplně jiný. Podvodníčci a zloději Fiala, Řepa a Jirsa byly také hodně vidět, ale nejlepší byl asi téměř pantomimicky vyjukaný a bojácný Fiala s těmi jeho neustálými vystrašenými grimasy, si myslím že musel rozesmávat nejednoho televizního diváka.. Chvílemi jsem doopravdy nevěděl kdo s kým, proč a jak.. Herecké výkony však byly na obvyklé úrovni, přiměřeně důvtipné režijní aranžmá. Neuvěřitelně mě rozesmála hláška pumpaře Oty Motyčky "To jsou ale nóbl vagabundi! " (20.05.2007)

„Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“ (11.05.2017)

Nový ve své předposlední protektorátní roli působí už jako protřelý herec a velký profesionál, stejně tak i Marvan. Ovšem možná že někdy divák zatouží trochu i po tom civilnímu herectví, to se zde dostává v podobě Jiřiny Steimarové. Potěší rovněž Vlasta Hrubá v roli podvodnice, škoda jenom, že na vrcholu svých hereckých sil, to byla její poslední role. Scénář je sice dosti zmatený, ale to byl zřejmě účel a v Protektorátu se samozřejmě točily mnohem lepší filmy než je tento, ale přesto si takových solidních 73 % zaslouží. Každé procento navíc je už však pouze čistá shovívavost. (05.01.2014)

Tentokrát musím jít opět proti proudu. Paklíč je nudná komedie, která staví na záměně celé řady postav. To ostatně není nic originálního, jelikož v mnohých komediích tohoto období šlo právě o různé druhy záměn. Tento film je sice skvěle obsazen, ale po pár minutách už člověk ani neví, kdo je kdo. Postavy se akorát přesouvají z místa na místo a vyměňují si spousty lží sobě navzájem, které se rozpletou až na konci. Za mě chybí trochu nápaditější zápletka a humornější dialogy. (09.03.2024)

Konverzační komedie, které vládne manželská dvojice kromobyčejně zběhlá ve vypointovaném slovním ping pongu. Námětu by určitě slušela i divadelní prkna, takového Antonína Procházku si v roli spisovatele Anděla dokážu docela dobře představit. Film má spád a není to jen příjemnou stopáží, že se divák v žádném momentě neudí a usmívá se tak nějak permanentně. Nikdo není tím, kým se zdá, nikdo chvíli neposedí, pořád se něco děje, nějaká z dam hystericky křičí a konec konců ani ten zatracený klobouk nemůže chvíli v klidu odpočívat v příkopu u silnice… (03.03.2013)