Jean-Louis Trintignant, Gian-Maria Volonté a Michel Piccoli v hlavních rolích dramatu inspirovaném skutečnými událostmi.
Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek.
Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika.
Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí.
Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté co by neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar.(Česká televize)
curunir
,,VRACIAŠ SA LEN ZO STRATEGICKÉHO DÔVODU? ALEBO KVÔLI FARBE NEBA, NEŽNOSTI TIEŇA, HLASU ŽIEN NA TRHU?" ,,KVÔLI CHUTI ZRELÝCH FÍG, VÔNI POMARANČOVNÍKOV, KVÔLI TVÁRAM ROBOTNÍKOV, KTORÍ SA UČIA ČÍTAŤ VEČER, PO DLHOM PRACOVNOM DNI, KVÔLI ČULOSTI SVADIEB A SMÚTOČNÝM SPEVOM. KVÔLI TOMU VŠETKÉMU SA VRACIAM!" __ Vo svojej dobe bol ,,Atentát v Paríži" film zo súčasnosti reflektujúci aktuálne politické dianie, ku ktorému sa v závere snaží vytvoriť istý postoj. Takáto forma angažovania bola pre vtedajšiu západoeurópsku kinematografiu pomerne typická, avšak z odstupom času môže byť pre dnešného diváka politická línia filmu málo zrozumiteľná. Našťastie postupne sa razí cestu do popredia aj formálna stránka thrilleru so všetkými potrebnými atribútmi. Celá plejáda popredných hereckých predstaviteľov vytvorila prevažne nejednoznačné charaktery, z ktorých - trocha netypicky - ako obeť a teda kladná postava ma zaujal hlavne Gian Maria Volonté. Inokedy melodicky popový Morricone vytvoril pre zdôraznenie tiesnivej atmosféry odvážny hudobno-zvukový experiment, ktorý mnohí jeho fanúšikovia odmietajú počúvať (soundtrack je hodnotený 1* z 5). Mne vie táto disharmónia z času na čas pohladiť dušu. Film si v budúcnosti určite znovu pozriem, aby som spoznal český dabing zo 70. rokov. (355. hodnotenie, 40. komentár)(19.10.2018)
gudaulin
V úvodní dynamicky natočené scéně si to nekompromisně rozdávají rozvášnění demostranti s policejní jednotkou. V optice tvůrců filmu představují kameny metající demonstranti vybavení molotovovými koktejly projev oprávněného rozhořčení proletariátu a pracující inteligence, zatímco policisté jsou brutální silou určenou k potlačování mas a zajištění nadvlády imperialistů a nadnárodního kapitálu. Film zkrátka od prvních minut nenechá nikoho na pochybách, že je produktem své doby, kdy - především v Itálii a Francii - stála většina kulturní fronty na pozicích radikální levice. Komunistické strany byly ještě v módě a měly masovou členskou základnu. Pravda, pověst Sovětského svazu vážně utrpěla při invazi do Československa, padlý idol ale nahradilo uctívání čínské kulturní revoluce, kdy milióny mrtvých západoevropské intelektuály evidentně nevzrušovaly. Přelom 60. a 70. let znamenal vrchol vlivu maoismu v prostředí univerzit západní Evropy. Jen velmi zřídka jsou pro mě politická hlediska při hodnocení filmů rozhodující, ale Atentát v Paříži k nim musím zařadit. Nemá smysl zastírat, že v rámci studené války frustrace poltických elit z rozpadu svých říší, stejně jako snaha udržet pozice v bývalých koloniích někdy vedly k používání špinavých praktik popisovaných ve snímku. Politická realita zemí východního bloku byla ale výrazně horší, praktiky neméně špinavé a zahraniční politika neméně cynická. Atentát v Paříži dokonale zapadal do propagandy, kterou komunistická strana hustila do svých oveček, a bylo by zajímavé spočítat, kolikrát za rok byl tenhle kousek v televizi odvysílaný. Každopádně patřil k těm nejčastěji se objevujícím zahraničním titulům v našem vysílání. Obzvlášť nechutné je např. zobrazení západních novinářů, kteří jsou prakticky bez výjimky líčeni jako zkorumpovaní přisluhovači tajných služeb a mocných kapitálových skupin. Ve skutečnosti ve východním bloku žádný nezávislý tisk a další média neexistovaly a sloužit politické moci bylo samozřejmé a vlastně jedině možné. Kladem snímku jsou určitě herecké výkony a přítomnost velkých hvězd filmového plátna, ať už šlo o Trintignanta, Seberg nebo Volontého, ale tentokrát jejich nasazení nedokážu ocenit. Celkový dojem: 40 %.(8.1.2017)
flyboyeda
Moc pekny film, politicko-spionazni thriller, jsou tam tajny sluzby, frajove s tlumicema, soudruzi hovori o svych vizich, politicky aferky a smecka i moralni selhani, souvislosti ala Francie vs kolonie atd., uzasna herecka sestava a dobra zapletka inspirovana skutecnou situaci/skandalem... Opet famozni a zneklidnujic hudba by Ennio, krasa...(22.6.2012)
anemoon
Francouzské špionážní drama jsem viděla ve starém dobrém českém dabingu. Pečlivě strukturovaný příběh na motivy skutečné události kolem zmizení marockého politika, který chtěl sjednotit země třetího světa. Společně s celou řadou výtečných a známých francouzských herců ze 70. let šponuje napětí Morriconeho minimalistická hudba, která projíždí příběhem jako ostrá pila. Takhle nějak se točilo kdysi a ještě dnes se z toho tají dech. No, skvělý napínák na nervy. Přece jenom nejsou ti Frantíci zas až tak marný. 9/10 za poctivost(29.11.2015)
Jara.Cimrman.jr
"Černí panteři mají právo říkat si v televizi, co je jim libo. A policie má právo je odbouchnout, když jsou ve vězení." Jestliže takhle vnímají demokracii v USA, tak není divu, že každé ohrožení amerického vlivu končí nehodou, sebevraždou či zmizením toho, kdo se nemodlí k dolaru. Tak to bylo, je a já naivně doufám, že už to dlouho nebude trvat. Filmy jako tento na politickou špínu již léta upozorňují, ale ve světě internetu, her a mobilních aplikací se mozek ovčanů vymývá poměrně snadno. Já tyto snímky považuji za důležité a přestože Atentátu v Paříži chybí k dokonalosti nejeden krůček, tak výpovědní hodnotu rozhodně má.(1.10.2015)