Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Spisovatel, novinář a dramatik Karel Čapek si při své bohaté literární činnosti našel čas i na pohádky. Dodnes obdivujeme jeho cit pro půvabný pohádkový příběh a talent vyprávět jej krásnou češtinou, s vtipem a humorem. Ten O princezně Solimánské vypráví o dívence (I. Svobodová), která se tatíčkovi sultánovi (V. Brabec) před očima jen ztrácela. Bledá byla, jíst jí nechutnalo, pořád jen polehávala a už to vypadalo, že bude stonat nadosmrti. Ale malé jazykové nedorozumění jí dopomohlo k vyléčení. (Česká televize)

(více)

Recenze (15)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Karel Čapek psal pěkné pohádky a většinou se mi líbí. O princezně Solimánské je zkrácená verze a remake původní pohádky z roku 1975. Poprvé jsem tuto pohádku viděl jako Lotrando a Zubejda, která je ale ve filmové stopáži a exteriérech. Tato krátká záležitost byla natočena pouze v interiérech, navíc nedosahuje ani třetinových minut. Nemusela by být špatná, respektive ona není, ale mohla by být lepší, kdyby ji tvůrci nechali trochu rozvést. Oproti filmové pohádce zde loupežníci vůbec nefigurují a Dr.voštěp je přiveden bez zobrazeného hledání. Ten tak sice vykácí stromy, ale tu opravdu zábavnou podívanou z pohádky udělali až Jiří Strach, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Zajímavé je, že Jiří Lábus právě loupežníka později hrál a Josefa Dvořáka nahradil v roli drvoštěpa Pavel Zedníček, který zde také hraje. A že někde v orientální zemi pečou český chleba? Tak to je hodně zajímavé. A taky mě docela překvapilo, že v pohádce pro děti se hází slovy jako "hovado". ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Babička pohádky Lotrando a Zubejda, kde je Lábus za kuchaře, aby se v budoucnosti stal loupežníkem a Pavel Zedníček za šarlatána, aby se mohl v budoucnu stát doktorem, konkrétně Drvoštěpem. Nejlepší je ovšem myšlenka, že ten drvoštěp uměl péct chleba. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Komunisté toho roku 1984 pustili na televizní obrazovky lehkou erotiku. Bujné kozy Ilony Svobodové by mohly vyprávět. A na place bylo veselo. Sešla  se totiž tehdy moc dobrá herecká parta, která svým postavám z pohádky Karla Čapka dodala vtipnost a pohodový rozměr. Ilona Svobodová tak trochu vévodila a z vizuálního hlediska lahodila oku diváka, kterému se erotiky v té době dostávalo pomálu. Soudruzi museli zažít pozdvižení, když  jim tehdy unikl v pohádce pro děti tak napěchovaný dekolt. To poprsí málem  vypadlo ven! Čapkovy pohádky měly inteligentní  rozměr, zároveň tahle vychází z jednoduché záměny doktorského titulu za nevzdělaného dřevorubce, kterému k uzdravení princezny krasotinky, co nejedla, neprováděla žádnou sexuální činnost a podle všeho ani nevyměšovala, když jsme ji v každém záběru na ni viděli stále ležící, v podstatě dopomůže náhoda. Pokácel hustý prales, který bránil proniknout slunečnímu svitu do oken paláce. Drvoštěpa si zahrál Josef Dvořák a na chvíli si tak odpočinul od vodnických rolí, ke kterým byl jedno své kariérní období odsouzen. I pro Vladimíra Brabce v roli sultána to byla příznivá změna, kdy mu proslulý major Zeman zkomplikoval přístup k pestřejším rolím. A ukázal, že mu komediální pojetí vůbec není vzdálené. Další role patří vyloženě  k těm vedlejším, a herci v nich jsou poměrně nepřehlédnutelní. V rolích léčitelů se mihne osvědčený Pavel Zedníček, Ladislav Trojan předvede do půl těla svlečený sestavu legračních cviků. Jiří Lábus si střihl rolíčku bezradného kuchaře, než byl v úvodu vyhnán rozezleným sultánem. Tihle účastníci byli roztomile vtipní. Realizace pohádky je oproti trefnému obsazení značně tristní. Kulisy jsou opravdu směšné. Prales představuje pár umělých nepovedených palem, prostranství je domalováno, až  to vyvolává dojem novodobého kubismu. Prostě otřesný studiový design je k pláči. Existuje ale sorta diváků, která právě na jednoduché produkční pohádkové výtvory z osmdesátých let nedá dopustit. Stopáž je střídmá, celé se to vlezlo do půlhodiny. A i tým tehdejších osvědčených tvůrců pohádek na čele se scenáristkou Jarmilou Turnovskou a režisérkou Libuší Koutnou prokázal, že se známou pohádkou lze pracovat na malém prostoru. 5/10 ()

otík 

všechny recenze uživatele

Kdyby nebylo Svěrákovy filmové verze, asi bych hodnotil jinak. Jenže dokonalá pohádka existuje a v jejím světle je tento její předobraz opravdu hodně slabý. Potěší a zaujme přítomnost pozdějších hrdinů - Lábuse a především Zedníčka, jinak ale jde o kulisový blábol, který sem tam potěší mini hláškou, ale v celkovém obraze spíše nudí. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Jak se opovažuješ přímo před mýma sultánskýma očima ??" No, Koutná se zas opovážila tít do Čapka, ovšem má to blíž spíš k Josefovi než ke Karlovi.. Několik nesmírně nejen žánrově vyšinutých okamžiků tu spatřilo světlo filmového světa spíš nedopatřením.. Stejně jako se do dvou různých adaptací téhož vetřel Pavel Zedníček, nutno dodat s velmi rozporuplnými výkony.. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama