Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Ještěže hraje v tomhle filmu Jindřich Plachta. Jeho role je totiž natolik jedinečná a kouzelná, že sama o sobě by si zasloužila ještě o něco větší prostor, byť i tak jej má ve filmu dost. Kromě Plachty jsou ve filmu některé zajímavé tváře mezi herečkami, ale jinak jde jen o standartní práci, sice zručně řemeslně zvládnutou, ale nikterak vybočující směrem nahoru či dolů z řady mnoha jiných komedií té doby. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Velkou část na úspěchu filmu májí bezesporu Kocourkovští učitelé. Poloprofesionální sdružení studentů původně z Rychnova nad Kněžnou. Jejich činnost byla přerušena první světovou válkou, ale obnovili činnost po válce a působili cca do roku 1954. Objevují se v řadě českých filmů, bohužel u většiny nejsou uvedeni. ()

Reklama

Zloděj kol 

všechny recenze uživatele

Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klady: Kouzelná scéna na policejní stanici, vtipně spojení Plachta (mlynář Kaliba) + Pištěk (krajánek Šafránek), Ferencova výkladní skříň jeho obchodu a bajkajal. Minus: Kocourkovští učitelé, někdy doslova v neúnosně dlouhých scénách..Jinak souhlas s Radyem, Plachtova figurka je skutečně kouzelná, skoro to občas vypadá, že jde přímo o hlavní postavu, strhává na sebe veškerou pozornost, určitě by si zasloužila více prostoru, ale to bychom nejspíš skončili úplně někde jinde.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Já ti dám pokutu, ty pišišvore!“ Kdepak s tímhle chvástalem na starého podšívku Šafránka…Plachtův lidový vypravěč a věčný cestoval je skvělý, člověk se těší na každou jeho „zaručeně pravdivou“ odpověď či historku. Ostatní také nejsou špatní (ačkoliv třeba Filipovský, Futurista či Trégl určitě mohli dostat víc prostoru), za zmínku jistě stojí i Pištěkův nerudný mlynář toužící po nedosažitelné železniční zastávce, ale ještě víc mě bavil výborný staromládenecký a cyklistický spolek Nežeň se („Společný povinný úsměšek!“) s podařenými, vtipně otextovanými písničkami, kterých bych snesl klidně i víc. Nechybí spousta omylů, setkání, nějaká ta romantika v podání Beneše a Janů, úsměvná, pohodová atmosféra…škoda jen, že filmu postupně začne pomalu ale jistě docházet dech, humoru plíživě ubývat a konec už je bohužel jen chabým odvarem slibně rozjeté podívané. Škoda, na slabší 4* to ovšem ještě stačit bude. „Vy ste byl v Praze?“ - „Zrovna du vodtamtaď.“ - „Šafránku!“ - „No…byl sem skoro v Berouně a jak daleko je z Berouna do Prahy?!“ ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • Premiéra snímku proběhla 19. září 1941 v kinech Aleš a Lucerna. (Cucina_Rc)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy a v meste Unhošť. (dyfur)
  • Natáčelo se i v obci Chyňava. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama