Utajený

V jednom z místních komentářů k tomuto filmu jsem si přečetl,že tento film a především pak závěr nechá znechucené pouze ty diváky,kteří si nepřečetli pořádně název filmu.Tak nevím,já jsem si název přečetl pořádně,dokonce i dvakrát :),ale moc mi to nepomohlo od toho,abych oním závěrem byl minimálně nemile překvapen.No,ikdyž závěrem.Jde o dvouhodinový film,který plyne velmi,ale opravdu velmi pomalu a tiše,přesto si dokáže vybudovat atmosféru a později i napětí,ale náhle film skončí a autoři v tu chvíli nechávají rozuzlení na divákovi.Prostě závěr není!A mě to vadí!Když na něco koukám,chci vědět,co tím autoři vlastě zamýšleli,chci znát pointu příběhu,chci si užít buď skvělé pointy,či nablblého rozulení,ale stále i to nejtrapnější rozřešení je lepší než žádné.Nemyslím si,že bych chtěl zrovna v Utajeném hledat jakékoliv filozofování,nedořečené již vyrčené atd.,od toho myslím jsou zas jiné filmy.Utajený byl 99% své stopáže zajímavě natočeným a skvěle zahraným psychologickým thrillerem,měl originální myšlenku a nápad,ten závěr mi tu ale prostě chyběl,ať už by byl jakýkoliv.A ještě si vypůjčím kousek z jiného komentáře k tomutou filmu,ze kterého bych rád volně citoval a který mi je rozhodně blízký :"Utajený je film pro "hledače skrytých myšlenek" a obyčejný divák bude jen nasraný,že vlastně shlédl něco,co nakonec vůbec nadalo a nemělo smysl".Hahaha,jsem rád,že jsem obyčejný nasraný divák :) ! (13.09.2008)

Musím přiznat, že Haneke asi opravdu nebude můj oblíbený režisér. Další jeho filmy už raději zkoušet nebudu. (19.01.2017)

Hanekeho tvorbou od počátku prostupuje řada variujících témat, která jsou pouze často představena v jiném kontextu. Je to ale až Caché, kde jsou například motivy viny či nemožnosti skutečné mezilidské komunikace nastolovány s největší razancí a s velmi promyšlenou mnohovrstevnatostí. Pokud například v Bennyho videu znázorňuje Haneke vinu jak na osobní úrovni (přímá odpovědnost za čin), tak na úrovni třídní (zakrývání zločinu ze strany Bennyho rodičů z důvodu ztráty sociální prestiže), v Caché přidává Haneke i třetí, zcela nad-osobní metaúroveň. Motiv viny je zde bytostně spojen s jejím (názvem snímku zdůrazněným) utajováním, které zde prostupuje jak odvrácení se od možných důsledků špatného jednání v dětství, stejně jako pokrytectvím a tajnůstkářstvím zaplněný manželský vztah. Společensko-třídní situovanost postav je zdůrazněna jejich zaměstnáním i izolací od okolního dění, z níž jsou vytrženy až právě zasíláním videozáznamů jejich domu. Tím nastupuje pro tento film další důležitý motiv, tedy "vidění" jako jakýsi kontrapunkt onomu utajení, vidění, jehož prostřednictvím si uvědomujeme přítomnost druhých. Toho jsme dle Hanekeho stále méně schopni, jak je v krátkosti naznačeno i v epizodce srážky mezi cyklistou a Georgem. Obecně pak lze říct, že hlavní postavy z jejich úspěšných životů vytrhne nejvíce právě upozornění na skutečnost, že i ony mohou být někým sledovány. To se pak přenáší i na diváka, který je při někdy až nepříjemné délce řady statických záběrů stavěn do role blízkého pozorovatele veškerého dění. Právě tyto prvky pro mě činí z Caché výjimečný film, který si díky přesvědčivé psychologii postav i pronikavou analýzou mezilidských vztahů může nárokovat i silný podtext ve formě roviny třetí a nejobecnější, tedy skrývanou vinu jako cosi vlastního moderní historii západo-evropských států. (28.10.2016)

Haneke dokáže vystavať tak neskutočne sužujúcu, naliehavú a sugestívnu atmosféru ako máloktorý súčasný režisér. Dlho som si myslel,že trpí určitou formou scenáristickej impotencie, vzhľadom k takmer dokonalej forme, ktorú divákovi predkladá, no až s týmto dielom som pochopil autorov zámer a rukopis - Hanekeho nezaujíma KTO a PREČO, jeho filmy riešia dopad situácie a jej následky... Takže priznávam, mýlil som sa, nie je to tak, že by "nevedel robiť konce", on ich proste robiť nechce a nemusí, nič to však na jeho zámere nemení. Piatu hviezdičku preto neudeľujem len preto, že sa mi nechce (a tiež preto, že som sa zas naivne nechal napáliť a čakal záverečné odhalenie :)) Vina sa zabudne skôr než poníženie... (25.02.2021)

Mel jsem cekat, ceho se mi dostalo az nad stravitelny ramec. Co se tedy stalo? Hercum (jedna z poslednich roli pro lady Annie Girardot) nejde nic vycist, ale dlouhym statickym zaberum a deji bez deje, kde divak musi zapojit svoji fantazii a premyslivost na uplne maximum, protoze zadneho klasickeho vedeni za rucicku prubehem filmu se mu od tvurcu nedostane. Nic neni vysvetleno, tudiz kazdy si muze doplnit vlastni zavery, i kdyz zdrojove indicie k necemu dopomohou. Budu rad, kdyz mi nekdo napise, kdo terorizoval George?! Afrika nebo-li zde Alzirsko vs Francie. Kulturni-narodnostni-etnicky-socialni boj je velmi aktualni tema na hodne dlouhou dobu. 40% (18.03.2011)

Když jsem před drahnými lety viděl film poprvé, zůstal mi z mnohých důvodů požitek odepřený a význam ...no, utajený. Říkám to přesto, že je to laciné. Protože je to pravda, ha ha ha. „Caché” laciný není, právě naopak. Tématicky se Haneke zabývá podobnými tématy jako v jiných filmech - tajemstvím, (dětským) násilím (které se jako stuha táhne celou filmografií) a dalšími tabu, temným původem a dokonalými maskami zla resp. prostě zlem, protože jeho původ je jaksi bezpředmětný. Dále pak náznaky všeho možného, od hnusu slušného chování k rasismu, jakož i dalších prostředků, jak diváka navyklého řádu navozování otázek a útěšnému předkládání odpovědí, co nejvíce blahodárně, očistně znejistit. Surová forma filmu - bez hudby, bez filtrů, se svou záměrnou VHS-kvalitou, s civilním herectvím hnusných xichtů (mezi něž Daniela Auteuila bez váháním řadím), naschválným střihem, nelinearitou, nástrahami falešných příslibů a prolínání záznamových vrstev (co je film x co je film ve filmu), nedořečeností, z něj činí, podobně jako stejné metody jiná Hanekeho díla, interpretační lahůdku pro filmové „křížovkáře” - tedy pro ty, kterým je tajenka ukradená. Pro ty, které zajímá FILM. Když se oprostíte od naučených očekávání, schováte si tradiční, vědomé a hlavně ty nevědomé koncepty na jindy, možná jednoho i leccos trkne. A zatímco se jiní nudí, vy se nejspíš, zkažení Hanekem, budete nudit příště, až se oni budou bavit u filmů - těch legračních, jakých se točí póóódstatně víc. [(Asi) bohužel.] (24.02.2012)

Jsem jeden z těch, co se nadchne, když na mě příběh vyplivne dobré vyústění nebo pointu. Ale zároveň mám rád evropské filmy, především francouzské a španělské. Caché mě udrželo při pozorností po celou dobu s touhou přijít na to, co se ve skutečnosti děje. Prošel jsem těmi dlouhými záběry a dialogy, kteří by jiní nazvali nudnými, ale bohužel nakonec se nedozvíme nic. (17.10.2012)

Vážně nevím, co si mám myslet o tomto snímku. Při každé scéně jsem čekal, že příjde nějaký "boom", magor se sekerou, nebo že mě dostane nějaká scéna. Doufal jsem, že nuda je to proto, že příjde něco velkého. Takový klid před bouří, jenže stále nic nepřicházelo a až do konce filmu to ani nepřišlo. Po celou dobu to bylo jen pouhé napětí. A po skončení filmu mi v hlavě zůstala jen ta nuda. (06.10.2007)

Velmi originální smínek. Po dlouhé době něco opravdu nepředvídatelného a v podstatě bez konce. Vlastně na konci zjistíte, že v celém filmu vůbec nešlo o to, o čem jste si mysleli, že jde:) ale o téma, které tu působilo spíš druhotně. Rozhodně velmi zajímavý způsob kamery. Dlouhé záběry, které diváka vtáhnou do děje. (26.08.2012)

Těžko hodnotit film má li se člověk vyhnout spoilerování. Hanekemu se podařilo vnést znepokojivou atmosféru minimálními prvky-dlouhými záběry, očekáváním neznámého a zcela nepochopitelným zvraty. Film působí místy jako dokument, scény jsou velmi civilně zahrané i natočené. Přes tyto klady mne film hlouběji neoslovil. (25.04.2014)

Tradiční Hanekeho hra s diváckým očekáváním v psychologickém thrilleru. Kouzlo a síla sugestivního ticha bez zbytečných hudebních doprovodů v ryzí formě. (22.09.2015)

Michael Haneke a jeho Funny Games boli fakt perfiš dielom. Haluzný film, ktorý končil fakt drsne. To sa mi na ňom páčilo. Keď som zistil, že má vo svojej tvorbe aj francúzsky film a navyše mne tak obľúbeným Danielom Auteuilom tak som bol v siedmom nebi. Na nešťastie alebo možno z dôvodu, že som na niečo také nemal asi náladu je aj moje hodnotenie len 3*. Síce film je fakt záhadný a očakával som ako to celé skončí, nakoniec priniesol mojej filmárskej duši na konci len sklamanie. Resp. z konca filmu. Proste čakal som jednoducho viac. Celý dej ma držal v napätí a zrazu toto? To sa nerobí, ak chce a hlavne čaká niečo nadľudského. (05.12.2016)

Michael Haneke dokáže vyvolať znepokojivé napätie, to teda rozhodne. A stačia mu na to aj také minimalistické prostriedky, ako je dlhočizný statický záber jednej záhadnej kamery. Film o démonoch dávnej minulosti, ktorí človeka dostihnú v nečakanom momente, film o dlhodobo potlačovanom pocite viny, zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Páčia sa mi herecké výkony, najmä oboch hlavných predstaviteľov (Daniel Auteuil a Juliette Binoche) a páči sa mi aj tá tajuplná a súčasne dusivá atmosféra filmu. Čo sa mi už páči o niečo menej, je to podivné správanie väčšiny postáv (zrejme kvôli vývoju príbehu) a nie som príliš spokojný ani s tým vágnym záverom. (15.10.2022)

Vynikajúci film, ktorý nenudí... aj keď sa v ňom nachádzajú dlhé chvíľky, majú svoj význam... Do konca filmu nie je jasná zápletka, čo je výborné... Treba vidieť (20.06.2011)

Velmi civilní a přirozená Binochetová. Dlooooouhé závěry (ale režisér s námi nehraje až tak skrytou hru, už na začátku vlastně tak trochu odhalí karty a je na divákovi, jestli vypne, nebo ne), nádherná práce s kamerou (nebo takhle si aspoň představuji dobrou práci kameramana) no a pak je tu poněkud jiný způsob vyprávění, než na co jsme zvyklí. A nemyslím, že by to byl film pro "intelektuály," je pro všechny, kdo milují film se vším, co nám přináší (a teď mám na mysli hlavně to, že i film je umění, a jaké!). Takže pokud chcete vidět "umělecký film," směle do toho. (02.07.2011)

L'Étranger. (26.03.2012)

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2004. (27.03.2012)

Program na ideální filmový maraton: Lost Highway, Caché, několik hodin záběrů vašeho domu nahraných na videokazetě, kterou vám někdo anonymně poslal. 7/10 (12.07.2022)

(1001) My sme, áno, sme tí, ktorí sa pozerajú bez toho, aby skutočne videli, a Michael Heneke, skúsený  režisér, to vie. Paranoja a zodpovednosť vo filme, ktorý je rovnako dráždivý ako brilantný. Dokonca aj úvodné titulky, drobné písmo, zatiaľ čo kamera, stále, veľmi nehybne, hľadí na príbytok vyššej strednej triedy. Intelektuálne hitchcockovské cvičenie geniálneho režiséra, ktorý sa miestami zdá, že sa hrá sám so sebou. Pravdepodobne to robí s vedomím, že hľadáme a testujeme svoju vytrvalosť bez toho, aby sme sa naozaj zaujímali, či sme s ním alebo proti nemu. Verím, že by netoleroval našu ľahostajnosť, ale to nehrozí. Láska a nenávisť. Obdiv a výsmech. A skvelí herci plus úplne divný koniec. (21.04.2023)

Typický majster streodeurópskeho artu vo forme. Minimum dialógov, žiadna hudba, statická kamera a napriek tomu atmosféra, ktorá ma držala v napätí. Tomu sa vraví čistokrvná filmárčina. Aj keď podľa môjho názoru sa dalo aj viac pritlačiť na pílu. Haneke je typ režiséra, ktorý sa pohráva s divákom a nedá mu príbeh na tácke. ? Kto pozná Hanekeho tvorbu bude spokojný a kto čaká vypointovaný krimi thriler, tak sa bude nudiť:)) (09.05.2009)