Before Sunset
Pred súmrakom
Before Sunset
VOD (2)
Obsahy(1)
V polovině 90. let se Jesse a Celine setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně, kde společně prožili několik hodin, které zásadně poznamenaly jejich další život. Rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. Setkali se až o devět let později. Tentokrát v Paříži, kde spisovatel Jesse v knihkupectví Shakespeare & Company představuje svůj první román. Když postupně odpovídá na otázky týkající se jeho nové knihy, je čím dál víc evidentní, že jeho prvotina vypráví v pozměněné verzi o devět let staré vídeňské romanci. Uprostřed jedné z odpovědí pak Jesse uvidí, že v knihkupectví stojí Celine. Radostně i trochu s rozpaky se pozdraví. Oba cítí, že si toho musí spoustu říct, a vyrazí spolu na několikahodinovou procházku Paříží, která trvá až do chvíle, než Jesse musí na letiště stihnout letadlo do místa dalšího představování své nové knihy. (TV Nova)
(více)Recenze (547)
Chybí tu kouzlo prvního dílu, atmosféra taky není taková, jako v jedničce. Průměr. ()
jeste vetsi nuda a jeste vetsi plky nez jednicka..:(tahle dvojice filmu me bohuzel naprosto nic nerekla:( ()
Tahle lahůdka obsahuje tolik myšlenek a postřehů obyčejného života, že to musí dostat na kolena snad každého. Mě určitě. Líčí si navzájem své pocity štěstí, smutku, ukojených tužeb i následky frustrací z minulosti. Celý film je jedna velká smršť emocí a myslím si, že si v něm každý najde část, ve které se vyloženě vidí. Jejich konverzace mě natolik pohltila, že mi film připadal velmi krátký. Krátký, ale opravdu nadupaný kvalitním scénářem. ()
V určitých aspektech horší, v určitých lepší. Je vyspělejší, témata v konverzaci už nejsou dvou neznámých lidí, jen dvou lidí, co se skoro neznají. Každopádně je dosti navazováno na předchozí díl a k pochopení rozpoložení obou hlavních postav je Před úsvitem prostě nutnost. Bezstarostnost minulého dílu je pasé a dospělost hrdinů se promítla i do témat jejich 80ti minutové konverzace. Proto se také nálada oproti minulému dílu úplně otočila. Závěr tentokrát, oproti zbytku snímku, působí více pozitivně než loučení na vídeňském nádraží. A dvojice Hawke/Delpy, těm se opět nedá nic vytknout. Velmi přirozené, nepřikrášlené výkony. ()
Plný počet za dokonalé dialogy, které plynou v přirozeném tempu, bez křeče a stejně mistrovsky přirozené herecké výkony. Měli by to dávat v divadlech. Už se těším na třetí pokračování trilogie. ()
Stejné kouzlo... a možná o maliličko lepší dialogy. :) ()
Oproti předchozímu dílu došlo ke ztrátě lehkosti. Kouzlo bylo pryč. Obávám se, že to nemám připisovat na vrub tvůrcům, ale páru, z něhož se mezitím stali dospělí lidé - "dříve jsem neměl žádné starosti, zato jsem o sobě hodně pochyboval, dnes mám problémy větší, ale zvládám je lépe". Jako by dospělý život byl o zvládání a sebekontrole, o řetězci předešlých zkušeností, jež determinují vše, kým jsme teď. Milé podání, výpověď celkem tvrdá, ale přesná, kamera, co se nezastaví a pluje spolu s nimi Paříží, zatímco schránka dospělosti se pomale rozpadá, když ten pravý potká pravou... Je pravá láska skutečně takovou vzácností? A může nám i v dospělosti pomoci žít život s lehkostí? Tuhle otázku nechává film záměrně nezodpovězenou... ()
Někomu to možná přijde příliš komorní a nudné. Ale pro mě je v dialogu Celine a Jessieho, který je vlastně náplní celého filmu, více napětí než ve všech dílech Vetřelce dohromady. ()
Před úsvitem je mým top filmem (příběhem), proto v roce, kdy šlo pokračování do kin, tak jsem tak dlouho glorifikoval původní snímek, až jsem přesvědčil tedější ( současnou a doufám i budoucí ) přítelkyni na návštěvu premiéry snímku. Plní očekávání jsme vyrazili do "okresního" města Znojma s dostatečným předstihem, aby na nás zbyly vstupenky. Více jak hodinu před promítáním jsme je zakoupily. Netrpělivě jsme vyčkávali, až se otevřou dveře sálu. Nebyli jsme samy. Půl hodiny před projekcí se dveře otevírájí. K našemu překvapení vcházime k sedačkám osamoceni, ostatní zůstávají v přísálí. Sedáme si do poslední řady úplně do středu, budeme mít krásný výhled. Začínají běžet reklamy, trailery a čekáme na naše sousedy. Jejda, světla zhasínají, dveře se zavírají. Před soumrakem začíná toužebně očekávaný film Před soumrakem. V sále pro cca 150 lidí sedíme samy. Jak romantické, promítá se jenom pro nás. Od té doby jsme navštívili spoustu snímků, na většinu si stěží vzpomínáme, ale Před soumrakem si budeme pamatovat do smrti. BYLA TO VYJÍMEČNÁ CHVÍLE S VYJÍMEČNÝM FILMEM.... ()
Ty desetiminutové záběry byly opravdu boží, ale stejně jako Úsvit, tak i Soumrak má jeden zásadní problém: kecání a kecání, v podstatě o ničem. Tyhle dialogy, které v podstatě nikam nevedou můžete slyšet každý den na ulici, v autobuse, ve škole a udělat z toho celovečerák, to musíte mít opravdu odvahu. Jo, je to JINÉ, než většina amerických romancí, ale to neznamená, že to musí být nutně lepší. Ve filmu se má totiž vyprávět hlavně obrazem (Můj názor, nikomu nevnucuju.) ()
Kupodivu, já se těšil, byl to takový skok do neznáma, bez čtení obsahů a podobných blbústek. Dostalo se mi 80 minutového rozhovoru dvou světaznalých lidských bytostí o všem. Občas v běžném hovoru užijí i zvláštní slova, jimž ne zcela rozumím (tomu se říká přirozenost). Do doby v kavárně to vypadalo jako hodně upovídaný úvod (docela nezáživný). V kavárně (i chvíli před) přitlačili na pilu a zabrousili do polských gulagů, oteplování, náboženství, zbrojního průmyslu. Samozřejmě, že nemůžou opomenout reklamu na cigarety, vytvářející skleníkové plyny, odčerpávající peníze ze zdravotnictví využitelné třeba na jídlo pro třetí svět, likvidující pralesy na papírky, ubýrající zemědělskou půdu na jídlo, spalující ropu na přepravu, odporující většině náboženství a takové pokrytce mám poslouchat ? Stížnosti na policii také moc nepobaví. Sem se tak odpoutal od příběhu, že si vzpomínám až na lavičku v parku otevírající téma sexu, počtu dětí, partnerů, sexu, to jim vydrželo i přez celou cestu lodí. Na lodi utrousili poznámku o kostele, hmm. Cestou autem pomalu začali nadávat na ztracenej život. Narážku na komunismus s kocourem jsem vskutku nepochopil, ale utvrdil jsem se v pochopení autorovi extrémní nenávisti, když to cpe i do míst, kde to ani vzdáleně nemá smysl. Finální písnička docela trizní uši a ten otevřený závěr ? :-) ()
Ústřední dvojice je opět skvělá, ale nějak mě to nechytlo tolik jako předchozí díl, i když takhle krátký film škoda nevidět:-). Zajímavý rozhovor tentokrát na téma co se stalo za těch 9 let, kdy sme se neviděli, který je místy velmi zajímavý. Závěr filmu potěší, páč mu to letadlo asi opravdu uletělo (já bejt jeho manželka tak ho roztrhnu jako hada:-)). ()
Vyčerpávajcí dialog dvou spřízněných duší, které se snaží obelhat sami sebe, že jim na tom druhém nezáleží a přitom chtějí být tak moc spolu. Nádherně ztrávené minuty života... " Všichni si myslíme, že jsme jediní, co trpí." by Celine ()
Dvoudílný opus je dokonán a Richard Linklater se se svými nepřízní osudu sužovanými milenci Ethanem Hawkem a Julií Delpy vyhoupl na pomyslný romanticko - dramatický trůn. Budete se smát, budete slzet, a to protože to Linklater chce, a protože to jinak nejde. Všemu navíc přispívají stejně jako u Before Sunrise autentické kulisy tentokrát Paříže, kterými nás tvůrci provedou. Komorní masterpiece, který nepotřebuje velká emotivní gesta, či zvraty, aby vás dostal do kolen. 100% ()
Tak, jak plynul čas, plynul i film. Plynul moc krásně, chytře a vtipně. A konec mě dostal...přištihla jsem se, že se usmívám a bylo mi dobře. Jeden s nejkrásnějších konců, které jsem kdy viděla. ()
Naproto úžasný dialog od začátku do konce, velmi netradičně pojatý film a tolik myšlenek v jednom dlouhém rozhovoru, že jsem jim ani pomalu nestačil. Po dvaceti minutách už film jel na 100% a po celou to dobu u mne neztratil ani procento. Není to romantický film v pravém slova smyslu, tady nikdo nikomu nepadá do náruče, ani neumírá, tady se schází dva lidé po několika letech a pořád si mají co říct. Od jednoho tématu ke druhému a od druhého ke třetímu, přičemž pak se zase vrátí zpátky k tomu prvnímu. Bravurní. Líbilo se i i zakončení, které je na jednu stranu trochu "otevřené" ale nadruhou uplnou jasnou tečkou, jen to dává divákovi trochu prostoru pro fantasii. "Z každého člověka mi chybí zdánlivě obyčejné věci, jako bych byla posedlá maličkostmi. Když jsem byla dítě, máma mi říkala, že chodím pozdě do školy. Jednoho dne se vydala zjistit proč. Dívala jsem na kaštany, jak padají ze stromů, koulejí se po chodníku, nebo na mravence křižující cestu, na list vrhající stín na kmen stromu. "The Little Things". To samé je s lidmi. Vidím na nich malé detaily, tak jedinečné pro každého, kterých si vážím.. a chybí mi a.. vždycky mi budou chybět. Nikdy nikoho nenahradíš, protože každý se skládá z takovýchto jedinečných maličkostí." Vynikající Julie Delpy a Ethan Hawke. ()
Absolutní špička nejen žánru ale i filmu obecně. Skvělý scénář o pomalém ztrácení iluzí s jistým Linklaterovým vedením nejsympatičtější romantické dvojce všech dob. Masterpiece. ()
Přece jen to trochu ztratilo to kouzlo, přece už to nebylo tak překvapivé, jako "jednička". I tady se zase pronášejí velmi silné věty a sdílejí se zkušenosti ze svých životů, jsou spolu po devíti letech, ale je to v podstatě stejné. Přesto i této "dvojce" dávám plný počet hvězd. Rozhodl o tom monolog Jessieho, který pronáší na lodi. Měl jsem pocit, že mluví o mém životě a ne o svém. Zasáhlo mě to velmi silně a proto 5 * bez diskusí! Jsem zvědav, co přinese "Před půlnocí"? ()
Nezapomenutelné dialogy, příběh a charaktery. Je bezkonkurenční. ()
Film, který je charakteristický svými dlouhými záběry, přičemž divákovi je nabídnuto sledovat dialog Jesseho a Celine, za atmosféry hraničící s voyerstvím. Rozhovor s různorodými tématy a úvahami často přecházející do vzájemného sdělování si rozmanitých zkušeností s retro spektrálním nádechem, kdy v mnoha případech hlavní aktéři spolu polemizují a navzájem představují osobní názory a postoje. V průběhu krátké procházky zabrousí do míst, které nahrávají k diskrétnímu hovoru a z kavárny se rázem vyklube romantická projížďka lodí, zakončená jízdou v taxíku a závěrečnou scénou v bytě Celine s otevřeným koncem. Možná právě proto film působí jako by vznikl v uzavřené bublině a kromě pár vedlejších postav se v průběhu na obrazovce neobjevuje věc, která by děj posunula dále. Na rozdíl od prequelu je vliv externího prostředí posunut téměř k nule a divákovi nezbývá nic jiného než se naplno ponořit do analýzy vyřčených vět z všeříkajícího scénáře. Nejedná se o romantický film, kdy láska je prodávající element, ale i přesto jsou hlavní postavy natolik sympatické, že jejich tendence k co největšímu otevírání se a propagování vlastních hodnot je dosti úderné. ()
Související novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (více)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (více)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (více)