Kafe a cigára

Jak jsem si teď přečetl pár komentářů, koukám, že tentokrát moc nebudu trčet z davu, když napíšu, že úplně nejvíc se mi ze všech povídek líbili Bratranci, ze všech herců Alfred Molina přímo v této povídce, dále vyzdvihnu výkon Cate Blanchett v dvojroli Sestřenic (ačkoliv jako celek mě tato povídka zase tolik nedostala) a dodám ještě větičku o tom, že mě hodně pobavil i Bill Murray ve společnosti dvou černošských hudebníků. I v tom zbytku se najdou silné klady: dobrá hudba v pozadí nebo jiný zajímavý prvek (listování časopisem), postava (němý kluk) či herec (kromě výše zmíněných mě ještě zaujal Tom Waits) a nevšední poetickou atmosféru všedního rozhovoru v kavárně si Jarmuschův film udržuje po celou dobu. Ta atmosféra filmu se mi asi tak kolem třetí povídky již začla zamlouvat, přestože kávě ani cigaretám vůbec neholduji. Jenže právě proto, že atmosféra všech 11ti povídek je vesměs stejná a některé z povídek tu prošumí bez pointy nebo bez vyvolání silnějšího dojmu, jen ta nezávislá atmosféra s černobílým vizuálem celý film plný repetitivních záběrů na kávu a hosty zhůry vždy neutáhne.     *** S Jimem Jarmuschem a jeho filmy to mám různě, některé mě naprosto pohltily a nadchly, jinými jsem se spíše pronudil, občas (spíše zřídka) se dělo i něco mezi tím a asi takto střídavě jsem to měl s tímto jeho povídkovým snímkem. [65%] (02.01.2023)

prosté pití kafe a hulení cigaret, doplněné mlčením či konverzací o ho*ně, snímané černobílou statickou kamerou s prostřihy na stůl shora, mě po prvním shlédnutí vůbec nenadchlo... ovšem pokud jste měli stejné dojmy, neházejte hned cigáro do obilí a dejte jimovi druhou šanci - snímek totiž nabízí mnohem střízlivější a méně kritický prožitek, vidíte hlouběji než poprvé, i když stále forma značně převyšuje obsah... seřazení povídek je až na výjimky prakticky od nejslabších po nejlepší, takže vydržte, celkově je to (zejména herecké výkony a některé dialogy) skutečně šperk kultovního filmu počátku tisíciletí, i když ne zcela dokonale opracovaný... leč pokud víte, co zhruba čekat, nebudete zklamaní. závěrečná informace pro ty, kteří přecejen nemají odvahu na film koukat: sežeňte si alespoň velmi povedený soutdrack! 60% (28.05.2008)

Během vánoční návštěvy tchánovců jsem jednoho podvečera vyrazila v doprovodu tchyně, psa a kočárku na procházku podvečerním Berlínem. Naše karavana se už pomalu vracela k domovskému prahu a tchyně poznamenala, že v domě, který právě míjíme, bydlí velice milí lidé, s kterými by mě ráda seznámila, když tu jeden ze zmiňovaných milých lidí rozrazil dveře a chrlil zuřivé věty, v kterých převládalo "Scheisse, Scheisse und noch einmal Scheisse!" a jeho drahá polovice mu nezůstávala nic dlužná. Proč o tom mluvím právě tady? Ta impulzivita, spontánnost, upřímnost, civilnost a přesvědčivost byly přesně tím, co tolik postrádám v Jarmuschově kofeinovo-nikotinovém slepenci. (04.01.2012)

Tak jsem se těšil na plnohodnotný film, který budu moct srovnávat se zajímavými Zlomenými květinami a místo toho mi bylo naservírováno 11 krátkých příběhů a srovnávat není moc co. U několika povídek jsem se zasmál, u jiných jsem se zájmem sledoval, poslouchal a čekal co z toho vyleze, u některých jsem nevěděl tzv. "vo co go" a tajně doufal, že už přijde další. Jen pořád hledám tu genialitu, se kterou se tu někteří uživatelé ohánějí. Možná jsem ještě dostatečně emocionálně a intelektuálně nedozrál, každopádně smysl/genialitu tohoto snímku moc nechápu (ale doporučuji si přečíst článek z odkazu uživatelky Phaedry, třeba budete sdílet stejný názor). Co si z tohoto snímku zapamatuji? Pilo se zde kafe, kouřily cigarety a někteří herci hráli sami sebe. Promiň Bille, musím dát jen průměr. Zajímavý komentář: pshimi (16.07.2008)

Trochu těžký film na hodnocení, jak psala již spousta lidé přede mnou, povídky jsou poměrně nevyvážené, některé jsou výtečné (Cousins, Cousins?, Somewhere in California, Delirium,...), jiné tak trochu pokulhávají. Nevím, možná jsem to nepochopil, každopádně jsem si to užíval, proto dám 4* s nadějí, že jednou, až si to pustím znova, dostanu se i k nějakým teoriím, o čem to vlastně nakonec je:) (24.06.2008)