Horká hlava

Další Veberův skvost a podle mého skromného názoru určitě ne tak hořká, ne-li depresivní podívaná, jak by se z komentářů mohlo na první pohled zdát. François Perrin má totiž v tomhle případě (dosti netradičně) všechno pod kontrolou - možná zčásti zdánlivě, ale má. Tím malým kouskem světa se protlouká s velkým nadhledem a suverenitou, o což ho nakonec kupodivu nepřipravuje zhola nic. Ano, záblesky neurvalosti a zádumčivosti se sem tam objeví a člověku z nich dovede jemně mrazit, nicméně to vše se odehrává jen v rámci hořčího podtónu a mistrné náladovosti snímku jako celku, která má být (věřím) paralelou k zobrazované náladovosti fanoušků i funkcionářů. Teprve odtud potom pochází ústřední melodie Coup de tête, již tvoří zejména unikátní semeniště trefnosti, co se shazování fotbalové byrokracie týče, respektive ten nejvybranější francouzský humor. (A pěkné ženy.) --- "Prima, tak bude dělat plavčíka" - "A umí plavat?" - "Nekomplikuj to zas" (28.01.2014)

Od Jean - Jacquesa Annauda, režiséra výpravných experimentálních filmů, bych takovýto film rozhodně nečekal. Skvělá odpočinková komedie z fotbalového prostředí s vynikajícím Patrickem Dewaerem v hlavní roli. Humor je zde, navzdory obhroublému prostředí, velice inteligentní a skvělý scénář Francise Vebera se strefuje jak do vymaštěných rádobyfanoušků, tak do vyžraných funkcionářů. P.S.: Slečna Lefébvrová je nádherná. Na Françoisově místě bych se za ní vydal taky :-))). 85%. (23.09.2009)

Jeden z přínosů k mapování francouzské společnosti, kde vyniká předčasně zesnulý Patrik Dewaere. Oprávněně má pocit křivdy, náhoda mu pomohla, že byl vytažen na výsluní maloměsta, a tak si může vyrovnávat účty s těmi, co mu ubližovali, co jím pohrdali. Přední v městečku jsou z jeho počínání vyděšení, vyvolává v nich značný strach a paniku, a těžko se vyrovnávají s novou situací a obnovují svoje EGA. Každý ví, podobně jako i Hlavička, že možnost vyrovnat si účty, je jen dočasná. Pak se vše vrací do normálu, většina lidských povah se nemění. Výsledně, pro Hlavičku, vše dopadá snad dobře, idylicky, neb si k sobě našli ve finále cestu dva lidi, ON a ONA, a film se s námi loučí v okamžiku, kdy jsou spolu šťastní. Zajímavosti: Francois Perrin není tak trochu sukničkář, Tohle nehezké slovo vymysleli určitě nějaké závistivé drbny, a Francois by se křivdilo, on jen navazuje občas hezký vztah k ženám, což je přece pro nezadaného muže s přirozenými potřebami po druhém pohlaví samozřejmostí. (01.06.2010)

70% Fotbal nemusím, ale jako komedie to funguje a Annaud se za svůj druhý celovečerní snímek nemusí stydět (popravdě, on se nemusí stydět za žádný ze svých filmů, vyjma Minora:-P). o Patricku Dewaereovi jsem v životě neslyšel, ale teď vidím, že bych si na něj měl dát pozor. Škoda, že umřel tak brzy. (01.08.2011)

"S chutí do toho a půl znásilnění je hotovo." Na znásilňování nemám koule, ale kdyby mě z něj obvinila krásná Stéphanie, tak bych se k němu hrdě přiznal a odseděl bych si to jako chlapák. Jenže útočník provinčního fotbalového celku Trincamps Francois Perrin o takovou poctu nestál, čemuž taky rozumím a dost mě bavilo, když se pokusil spáchat čin, za který byl odsouzen. Ještě víc mě bavilo jeho poletování na hřišti a úplně nejlepší bylo, když dal svým ctihodným udavačům najevo, že pro ně není v jeho zadku místo. Takhle má pomsta vypadat a mně k úplné spokojenosti chybělo jen to, že pohyb hráčů na zeleném pažitu ani trochu nepřipomíná závěrečná kola Francouzského poháru. (07.12.2016)