Druhá nebo první

Opět jeden z filmů, který mě neuvěřitelně dojal a u kterého jsem nedokázala udržet slzy, je to rodinné drama plné sentimentálních scén, ale díky skvělým hereckým výkonům a krásné Julii Roberts a Susan Sarandon film za podívání stojí. I když je tam pár scén, které se mi zdáli příliš zdlouhavé a tím nudné, ale jinak hezký film, který vás chytne za srdce. (01.01.2017)

Tak strašne som sa snažila nájsť pochopenie pre Susan...Áno, je matka a bála sa, že príde o svoje deti.. ale predsa ich matkou bude navždy!!!.Miestami som ju až neznášala za to, ako sa správala, ale čiastočne jej asi rozumiem. Na druhej strane - Julia by sa mohla aj pokrájať a nijakovsky by jej nevyhovela. Prečo toľko boja, ponižovania a neviem čoho ešte, keď obom išlo v podstate o to isté - o dobro detí...a o to, aby ich deti mali radi - tu však Susan mala vyhraté. Ale...nič nie je dokonalé a choroba karty zamiešala trocha inak. Finálne zblíženie sa oboch žien a v zásade zblíženie sa všetkých navzájom dalo filmu príjemnú bodku...A keďže koniec je aký je, v mojom konci sa Susan vyliečila a ako v rozprávke - všetci žili šťastne až kým.... Bodka :) (28.12.2017)

Tenhle film není veledílem, ale dokáže záhřát u srdce, zaujmout a pobavit. Příjemné herecké obsazení s příjemnými hereckými výkony. Obzvlášť Susan Sarandon je zde nenahraditelná. Julia Roberts je na druhé koleji, ale je taky výborná. Ed Harris jen skvěle doplnil trio. Liam Aiken a Jena Malone své role zvládli bravurně. Líbila se mi pestrá kamera a hudba nabízející svižné i pomalejší kousky. Taneční výstup matky a dětí nemá chybu. Závěr je hodně emotivní a dobře zvládnutý, příznávám se, že i slzičky ukáply. Nenapadá mě, že by mi něco vadilo. Tento snímeček mi vylepšil náladu a s ním i jedno pochmurné a propršené odpoledne - a to se cení. (16.08.2008)

OBSAHUJE SPOILERY...i když ty samý jako ofic. text distributora Vždycky, když je někdo pátý kolo u vozu, musí umřít, aby to ostatním ulehčil. Nevím, proč to v těch Hollywoodskejch výplodech tak vždycky je, když daleko dramatičtější je představa, že se budou dvě kočky dál dělit o jeden píseček, a to i v případě, že se žádná z nich nesnaží mít ho jen pro sebe, protože podvědomě každá Micka chce aspoň právě stejnej díl, jako má ta "mladší" nebo naopak ta "zkušená". A je jedno, že za jiných okolností by byly nejlepšími kamarádkami (je znát, že vkus pánů na ženy se často příliš nemění). A součástí kteréhožto písečku jsou navíc děti - upřímné to bytosti, co ve svojí čistotě a přes svou lásku k biologickým rodičům složí v rámci sdělování denních zážitků mamince kompliment ženě, která "zabírá" její místo. Kompliment, který přes radost ze spokojenosti ratolestí, vás, jako člověka, chtě nechtě bolí. Patos z toho odkapává, ale za vztah mezi kočkami na rozpálené plechové střeše předhánějící se která z nich, ač se spálenými tlapičkami a respektem k té druhé, vypadá víc "jakoby nic", si to u mě vysloužilo ne druhou ani první, ale třetí hvězdu. (12.06.2011)

Typický příklad projímadla na slznou zácpu. První mamča v cílové rovince, druhá na startu, taťka preferuje tu druhou, protože je mladší, hezčí a zatím neumírá, zatímco první dávají přednost děti, a to nejen kvůli jejím beznadějným vyhlídkám, ale možná i proto, že je jejich. Prostě máma je máma je máma. (23.12.2015)