Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (361)
Se Záskokem nejlepší Cimmrmanova hra. Vynikající herecké výkony obzvlášť Ladislav Smoljak je božský a mnoho výborných hlášek. "Tak, já jsem to tady celé pozorně vyslechl a udělal jsem takový závěr, že bude-li ještě nějaká příležitost a budu požádán o nějakou další rekonstrukci, že se vám na to vyseru".... ()
Moje úplne prvé stretnutie s Cimrmanom. Lepšie je už len začať so Záskokom. Humorovo sú, ale porovnateľné. "Ja být taky čech, ale primitiv. Za náčelníkovými zády sme mluvili o požáru národního divadla. A je to tady! Trúdomyslnost! Už jí má! Polárni noc, má zvláštni moc, každého přepadne smutek...." A mnoho ďalšieho, čo si naší oddaní Cimrmanologové prerobili pre dnešné publikum. Škoda, že som sa narodil ako Slovák....Chcel by som to mať ako povinné čítanie... ()
Co na to říká Dr. Brukner? - Až po mě v budoucnu budete chtít něco podobnýho, tak se vám na to vyseru! ... No, nic extrovního tady nevidím, když to srovnám s takovým výletem na Kokořín. - To přece nemůžeš srovnávat. - Jakto, že ne? Tam byly skály pískovcový, stánek s občerstvením, coje tady? Prd! ... Jdu na sever, a už jdu na jih! Varel Frištenský rulezzz. ()
Rozhodně moje nejoblíbenější hra, řadím si jí na první místo hned nad Akt a Záskok. Obsahuje jedny z nejlepších hlášek, které kdy v DJC zazněly, leckdy jsou i pořádně morbidní, což jen přidává na celkovém hodnocení. Všichni herci jsou ve svých rolích fantastičtí a nenechají Vaši bránici ani na chvilku v klidu. Oproti např. Lijavci tu je naprostá absence hluchých míst a podobně jako u Záskoku, i zde je jedna výraznější tahounská postava, tentokrát ztvárněná dokonalým Ladislavem Smoljakem jako naprostým troubou Varelem Frištenským s houserem. Jenom se děsím chvíle, kdy DJC zkončí. To bude národní tragédie. "Když to srovnám s tím výletem na Kokořín..." "Kapitola 11. – Bloudíme v mlze. Kapitola 12. – Prohlídka petrohradské Ermitáže." ()
Mám to někde mezi silnými čtyřmi a slabými pěti, ale nakonec zaokrouhlím nahoru, protože jsem se i přes ta slabší místa skvěle bavil po celou dobu. Jak jsem si po Švestce myslel, že Cimrmani buď nejsou zrovna pro mě, nebo jsou jen příliš přeceňovaní, tak tady jsem se naštěstí přesvědčil o opaku, protože zde byla hromada skvělých hlášek a dobrých nápadů a celkově si mě to skutečně dost získalo. Svých obav se sice asi ještě úplně nezbavím, to až za sebou budu mít víc jejich her, ale Dobytí severního pólu si mě u skutečně dost šplhlo. Akorát seminář mě zase bavil o trochu víc než samotná hra... Slabých 5* ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Když Varel Frištenský (Ladislav Smoljak) žádá o zahrání písní „Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat“ a „Když táhne bílý losos peřejí“ s tím, že jsou to jeho dvě nejmilejší, jde o vtipnou narážku. Jde totiž ve skutečnosti o slova první sloky staré trampské písně s názvem „Píseň severu“. (kukkik)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
Reklama