Rambo II

Jeden ze symbolů 80. let je zpátky!! Naštěstí vyměnil krumpáč za kulomet a napnul svaly pro dobrou věc. Mnohdy nespravedlivě za absenci hlubší filmařiny kritizovaný druhý díl je podán v podobně syrové atmosféře jako jednička (1982). Technicky dokonalé pokračování, které v lecčems převyšuje První krev, ale naopak jej místy sráží přímočará kosa bezejmenných stereotypních nepřátel ve vietnamské džungli, kam se traumatizovaný veterán John J. Rambo vrací, aby zachránil tamní americké zajatce. Opět jsou tu lehce naznačené politické motivy (na scénáři se podílel kromě Stallona i samotný James Cameron), opět atmosféra bezvýchodnosti, opět příjemná naivita, opět bezchybná akce, co se musí líbit i po letech!! A věřte, že líbí.. (20.05.2009)

Ačkoli z dnešního pohledu "Rambo 2", se svou misí na záchranu sebevědomí USA po vietnamském debaklu, vyznívá značně úsměvně, nelze mu upřít dvě přednosti. První spočívá v nehorázně poctivé řemeslné práci na akčních sekvencích. Ačkoli zdejší anti-choreografie a naplnění konceptu guerillového scpec-ops boje vyznívají spíše úsměvně, všechny výhrady smazává precizní topografie akce, dynamický střih a hlavně vynikající kamera, která neustále zdůrazňuje reálný fyzický rozměr každého záběru (zdejší kompozice zevnitř kabiny helikoptéry na hrdinu s krajinou v pohybu v druhém plánu za sklem zajisté opisoval i tým Toma Cruise pro "M:I Fallout"). Druhou zásluhu představuje nezpochybnitelný statut "Ramba II" coby popkulturního fenoménu, který vychází ze vzácného neopakovatelného sladění étosu díla s dobovými náladami jeho publika. Byť kritika na obou stranách Železné opony film cupovala, stal se z něj na Západě kasovní rekordman (a to v USA, i v Evropě) a finančně sice menší, ale kulturně ještě zásadnější úspěch slavil ve východním bloku skrze nelegální distribuci. Hulákající hromotluk s cárem látky kolem hlavy, ozbrojený lukem s výbušnými šípy či kuláskem a likvidující karikaturně vykreslené komouše se stal zosobněním ideálu Ameriky na samém vrcholu Studené války. "Rambo II" ale nebyl Supermanem nebo jiným konkrétním hrdinou se specifickými vlastnostmi a ctnostmi, nýbrž v sobě stejně jako Berlínská zeď koncentroval náladu drolícího se sovětského systému a společnosti otrávené patovou situací i statem quo. Zatímco v Americe drnkal na ego konzervativcům a lízal jim rány z prohrané války, v západní i východní Evropě představoval rozjařile fantazijní ventil pro frustrovanou společnost. "Rambo II" se stal ikonou i synonymem své doby a ještě do nového tisíciletí zůstává součástí společenské paměti. Jenže vše řečené zůstává vázané právě a pouze na tento konkrétní film. Právě proto a navzdory všem Stallonovým nechápavým snahám nedokáže žádné pokračování nejen že navázat na toto dědictví se všemi jeho významy, ale ani nemůže zopakovat jeho kasovní úspěch. (01.10.2023)

Z filmu je patrné, že válka je vyhroceným a násilným projevem sociálního konfliktu. Tento konflikt je přítomen v každém záběru či scéně zobrazující meziosobní či meziskupinové vztahy. Film je o tom, že určitý jedinec či identifikovatelná, zřetelně vymezená skupina jedinců (definovaná tribálně/kmenově, etnicky, jazykově, kulturně, nábožensky, sociálně, ekonomicky, politicky či jinak, ale konkrétně v tomto filmu většinou zastoupena vietnamskými vojáky), je ve vědomé opozici k jinému jedinci/jedincům či skupině/skupinám (v tomto případě vždy k Rambovi), a to proto, že jejich zájmy a cíle jsou protichůdné, neslučitelné, vzájemně se vylučují. Základním nástrojem řešení v tomto hierarchicky organizovaném filmu je politika, která se ale projeví až v samotném závěru, kdy se Rambo rozhodne rozpárat nožem svého nadřízeného po skončení své mise. Jak celý vyhrocený konflikt dopadl ale neprozradím. (07.09.2011)

Stallone si očividně potřeboval po prvním díle trochu vylepšit skóre (přeci jen 1 mrtvý je na film, kvůli kterému ho všichni považují za akčního poloboha, poněkud málo) a tak se nám rozhodnul starouše Johnnyho konečně ukázat v plné kráse. A že za to vzal pěkně z vostra! Na nějaké hraní se tady opravdu moc nehraje (Sly si po celou dobu vystačí s jedním ksichtem a Crenna v podstě jen celý film popíjí kafe) a na řadu tak přichází to nejdůležitější - střílení šikomookých a Rusáků. Atmosféra - oni jsou ti zlí a zaslouží si to - tady funguje opravdu dokonale a z každého šípu v lebce či kulce mezi oči tak máte upřímnou radost. Nepřátel tady umře snad víc, než v jakémkoliv jiném Stalloneho filmu, Sly se nám dokonce zamiluje (tomuhle se fakt říká láska na první pohled) a navíc ještě stihne ukázat, jaká jsou americká vláda parchanti. Že by nejlepší akční film všech dob? No, v první pětce by rozhodně neměl chybět! (29.05.2007)

|| Scenár: Sylvester Stallone, James Cameron / Story by Kevin Jarre / Characters created by David Morrell | Hudba: Jerry Goldsmith, Peter Schless | Produkcia: Buzz Feitshans, Mario Kassar, Andrew G. Vajna | Distribúcia: TriStar Pictures | Štúdio: Anabasis Investments | Rozpočet: 44 miliónov $ | Tržby: USA: 150,415,432 $, Celosvetovo: 300,400,432 $ || Vždy cítiť, keď sú pokračovania vytvorené na základe úspechu debutového kusu. Ale tu je to viac než slušne zvládnuté, Sly je na testosterónovom maxime a akcia tiež. Prekvapí scenáristická spoluúčasť Jamesa Camerona. (28.06.2011)