Opoparchant

Tohle jsem viděl jako malej, tehdy se mi to líbilo. Bylo to správně ujetý a dpbře udělaný. Dneska jsem se spíše smál co se mi to tak líbilo. Ale na druhou stranu nemůžu souhlasit že je to 266 nejhorší film. Sice je tu pár věcí strašně debilních a některý masky jsou vyloženě nepovedené a svět kde vládne "smrt" byl strašně umělej a takovej nedodělanej, ale je tu i hodně scén který potěšily, a i Fraser se choval a hrál obstojně. Sice to rozhodně není film pro každýho ale já dávám 3* navíc ono moc takovýhlech filmů není, možná jedině mě ted napadá Cool world. (02.10.2012)

Selick v "Monkeybone" dělá velkolepou tečku za zhůvěřilostí devadesátkové animace. Jen bohužel pro něj a přijetí filmu byl celý projekt v době, kdy se dostal do kin, už zastaralý. Na přelomu tisíciletí všichni pěli ódy počítačové animáky pro celou rodinu, zatímco animace cílící na dospívající či přímo dospělé publikum se po několika neúspěšných pokusech prorazit do kin stala doménou kabelovek. "Monkeybone" působí jako slitina ambicí a stylů 90. let - počínaje divokou kreativitou seriálů MTV i Cartoon Networku, přes poťouchlý humor počinů Douga TenNapela i metažánrovost a podvratnost posledního celovečeráku Ralpha Bakshiho "Cool World" až po bizarní mix ponurosti a vřelosti Selickových předchozích stop motion projektů. Přitom si "Monkeybone" zaslouží pozornost přinejmenším z hlediska samotného řemesla a kombinace živých herců s animací, potažmo pestrosti realizačních nápadů. Někdy tvůrci pracovali s postprodukčními kompozity záběrů herců a stop motion animace, jindy nechávali herce interagovat s loutkami v životní velikosti. Některé fantaskní figury vznikly za pomoci herců či loutkovodičů ovládajících mechanické masky nebo také kombinací důmyslných kostýmů a postprodukčního vymazání částí těl v greenscreenových oblecích. Příběh o uťáplém kreslíři, který musí v kómatu nejen najít cestu ven ze záhrobí, ale navíc i získat zpátky své tělo, které ovládl zlotřilý opičák z jeho fantazie, slouží Selickovi k vytváření a zabydlování vyšinutého světa zásvětí, ale také ke stylovému sblížení reality a animace. Hlavním parťákem se mu v tom stal Brendan Fraser, jenž zde ukazuje ohromné herecké nasazení a odhodlání pro expresivně fyzické ztvárnění opičáka (mnoho let před tím, než všechny nadchnul jako "Velryba"). (14.01.2023)

Tak hrozně špatné umístění nechápu. Podle mě nápad byl naprosto úžasný, ale bohužel podání bylo hrozné. Svět nočních můr na mě působil místy až depresivně ( i když to možná zní docela směšně). Opičák mě někdy šíleně štval. Ale i přesto se člověk občas zasmál. Možná nebýt Frasera bylo by to ještě horší. Ale i tak 2 hvězdičky. (10.01.2011)

Neviem, prečo to má tak nízke hodnotenie. Mne to príde presné žánrové pokračovanie filmu cool world (usa, 1992). A ten má aspoň tu 54%. Je to zvláštny film, ktorý si potrebuje nájsť diváka a nie každý ho môže oceniť, ale dá sa. Spolu so spomenutým Cool world, aj tu sledujeme príbeh autora komixov, ktorý sa dostáva do svojho vysneného sveta. Tu vizuálna podobnosť nekončí, zato dejová áno. Jack sa v 92 druhom dostal do existujúcej para-reality, Miley v tomto filme sa do svojho sveta dostáva len v kómatickom sne. V tomto momente si to pýta iný pohľad na film, a myslím si, že to je bod, po ktorom sa to zlomí a vy ho určíte ako odpad, alebo pozerania vhodný kúsok. Ja si ale myslím, že film stojí za dopozeranie. (22.01.2015)

Vůbec to není tak špatné, jak by se podle umístění a hodnocení tady na databázi mohlo zdát. Celá ta část v bezvědomé říši je příjemně ujetá, s pár dobrými nápady (třeba Sekáč, který měl stejný přízvuk jako Sauronova Ústa nebo obživnutá mrtvola, co se kolem ohání svými orgány) a i když to všechno působí jak nepoužité nebo odložené nápady Tima Burtona, docela to i drželo pohromadě a díky střízlivé stopáži ani nezačalo nudit. Souhlasím však s tím, že občasná všeobecná herecká bezradnost z toho chvílemi cítit byla. 60% (16.06.2008)