poster

Milenec lady Chatterleyové (TV film)

Drama

Česko, 1998, 109 min

  • Candida
    ****

    Ach, kdybych jen nečetla předlohu dřív, než jsem viděla film! Moje představy se s režisérovými shodly snad jen v obsazení Borise Rösnera do hlavní role (když už tu nebyl Petr Čepek) a Johanny Tesařové. Jinak mi film připadal poněkud ostýchavý až stydlivý oproti předloze - a Marek Vašut poněkud málo churavý "chcípáček"... no, možná jsem moc náročná, ale zdá se mi, že z takové předlohy se dalo vytěžit víc!(31.8.2008)

  • Marci
    ***

    Už je to delší dobu, co jsem tuhle inscenaci viděla. Zahraná sice byla dobře, ale jako celek mě moc nenadchla. Zdena Studenková a Boris Rosner (jinak moji oblíbení herci) nebyli pro své role vybráni dobře - už jen s ohledem na věkový odstup. Skuteční hrdinové podle knižní předlohy byli zhruba o 10 let mladší. Navíc role Mellorsovy manželky v podání Zuzany Bydžovské zde měla úplně zbytečně velký prostor. Právě to, co si zhruba po osmi letech z téhle inscenace pamatuju je řev Zuzany Bydžovské. Přitom tahle postava v knížce vůbec takový prostor a vlastně ani důležitost neměla.(25.4.2007)

  • Nonna
    *****

    Pro mě nejlepší zpracování Lawrencova stejnojmenného románu. Režisérovi a scénáristovi se mistrně podařilo osekat politizující rovinu knižní předlohy - sice důležitou a pro dobu vzniku jistě aktuální, ale zdlouhavě popisnou a odvádějící děj mimo základní vztahový příběh hlavních hrdinů. Marek Vašut má ve svých filmových rolích opravdu velké kvalitativní výkyvy a řekla bych, že je to především vina špatné režije, když hraje nepřesvědčivě, avšak roli lorda Chatterleye pokládám za jednu z jeho vůbec nejlepších. Vzbuzuje soucit i nenávist, působí důstojně i směšně, jeho postupná proměna je děsivá. Takže smekám jak Vašutovi, tak Viktoru Polesnému. Že Zdena Studénková byla na roli stará?....ale vždyť ona stojí před zrcadlem, děsí se proměn svého těla, uvadání, stárnutí bez toho, že by dala život......herečka zahrála lady naprosto přesvědčivě a strašně jí to přitom slušelo. Přesně jako v knižní předloze, po navázání vztahu s hajným zkrásněla - a nebylo to jen mistrovstvím maskérek. No a Boris Rösner........šlechtic a pobuda v jednom. Neuvěřitelně drsný, svůdný, nepolapitelný.(23.1.2013)

  • Vančura
    ***

    Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Lawrencovy stejnojmenné románové předlohy. Pokud mohu mluvit za sebe, osobně mě tato televizní adaptace příliš neoslovila. Ve vztahu k předloze zde po mém soudu došlo k příliš mnoho násilným zásahům a škrtům, které smysl a vyznění původního textu zcela pozměnily. Je-li Lawrencův text velice komplexním dílem, které vizionářsky předjímá některé momenty budoucí společnosti a současně nekompromisně kritizuje svět autorových současníků, Polesného film je pouze jednou z mnoha ohraných variací na milostný trojúhelník, v tomto případě okořeněný retro atmosférou a odlišným sociálním postavením ústřední milostné dvojice. Milenec lady Chatterleyové podle mě příliš nefunguje ani jako samostatný film, na to zde příliš ruší důvěrně známé lokace (česká krajina, zámeček Hrádek u Nechanic), cizí jména postav i obsazení rolí, jejichž protagonisté typově ne příliš vhodně odpovídají svým románovým předlohám (z hereckých výkonů se mi líbili spíše představitelé vedlejších postav - Zavřel, Skořepová, Langmajer...). Vše ve filmu tedy působí tak trochu jako trapas, podobně jako například jakákoli česká divadelní adaptace Shakespeara - těžko jednoduše můžete věřit českým hercům, kteří se oslovují cizími jmény. Vyloženě nevhodnou jsem potom shledal scénu, v níž Conniina sestra vyčítá Mellorsovi jeho nářečí (stejně jako je tomu v knize, kde tento prvek hraje důležitou charakterizační roli), ačkoli Rösner mluví v celém filmu zcela normálně! Za vyložený trapas potom považuji Preissův voiceover, který na začátku a na konci filmu pronáší několik doslovně převzatých vět z knihy (v překladu Františka Vrby), přičemž obojí je vzato z první stránky románu a použito spíše jen na efekt, až jsem skoro v pokušení se domnívat, že tvůrci Lawrencův text vlastně vůbec nepochopili. Nesedlo mi ani použití skladby Samuela Barbera Adagio for Strings, kterou mám spojenou s filmem ČETA (1986), a její výskyt zde mě tak rušil. Celkově se nemohu ubránit dojmu, že kdybych toto neviděl, o nic bych nepřišel - je to taková ta klasická veřejnoprávní nuda z 90. let, jaké se v té době točily tuny, a kterou lze sice považovat za řemeslně slušně provedenou (režie, kamera, herci, kostýmy...), ale tak trochu zbytečnou podívanou, která kvalit předlohy nedosáhla ani zdaleka.(27.1.2014)

  • NinadeL
    *****

    Báječné, z dobrých pěti verzí, které znám, včetně Aféry, doslova ta nejlepší. Ze zahraničních preferuji tuto. Skvěle zahrané a zrealizované, v poměrech porevoluční ČT patřící jednoznačně mezi top. Podobně skvělá díla jsou Ta třetí nebo Miláček.(12.11.2009)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace