Bílý oleandr

Drž sa stranou od zlomených ľudí - asi jediná dobrá rada do života, ktorú Astrid dostala. Žiaľ ani túto jedinú dobrú radu nedostala od svojej matky, ale dostala ju od úplne cudzieho človeka. Nuž ale tak to dopadne, keď niekto prepadne absurdnému narcizmu. Astrid muselo stáť veľa síl postaviť sa matke a jej blábolom o výnimočnosti, ktoré ich koniec koncov obe uvrhli len do nešťastia. Filmu teda nemôžem uprieť zaujímavú tému a silný príbeh, avšak obsahová konštrukcia a koncepcia vyskladania celého príbehu spolu s občasnými zábleskami minulosti hlavnej hrdinky ma až tak neoslovili. Na môj vkus to bolo spolu nudne režijne pozliepané. Možno práve vďaka tomu som sa nedokázal úplne stotožniť s pocitmi Astrid a naladiť sa tak s ňou na rovnakú emotívnu vlnu. 60/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (10.12.2015)

vyborné herecké obsadenie, Pfeiferka ako vždy ... príjemne prekvapila Lohmanova. Tradičný konflikt medzi egocentrickou sebeckou matkou a milujúcou dcérou, ktorý sa ustavične vyhrocoval, príbeh, v ktorom mama chcela mať vždy "navrh" a ešte aj z diaľky (z väzenia) ovplyvňovala a pôsobila na svoju dceru. ..... kým sa to napokon takmer nezvrtlo. Zaujímavý scenár (mám dojem, že predbehol knihu, ale to môže byť iba zdanie kvôli vizuálu) :). K filmu sa hodno vrátiť. (18.02.2016)

Trochu nečekaně jsem se po shlédnutí cítil poněkud depresivně, vše pak napravila následná cigaretka. Působivý a nehollywoodský příběh dospívající Astrid mě strhl s sebou do víru pěstounského života, domácího násilí, risku a společnosti nepřející matky. Alison Lohman jsem uvěřil úplně vše, od přeměny z princezničky na drsňačku, z drsňačky na princezničku, z princezničky na punkerku a z punkerky zase zpět na princezničku. A vůbec celkově je film skvěle obsazen, o božské Michelle je zbytečné se více zmiňovat, Robin Wright Penn jsem poznal až po chvíli, jediná herečka, která mi nesedla byla Renée. Ta se do podobných rolí nehodí vůbec. Jinak ale nemám co vytknout, film skvělý, ale už se na něj asi nepodívám, neměl jsem z něj úplně příjemné pocity. (22.11.2008)

Nadané a krásné.. Matka s dcerou a křehké téma dospívání! Psychologické drama nás tak protáhne pěstounskými rodinami a ústavy, jelikož z matky se stává trestanec a z dcery postupně roste odhodlaná dívka, která přes „ideální“ pěstounské rodiny končí u nespořádané ruské prodavačky, která jí ukáže, jak je to se skutečným životem. Neústupná matka již nemůže tahat za nitky a vše tak spěje (s hudebním doprovodem Thomase Newmana) do finále. Ale.. je to nemastné neslané, přestože se s tímto poutavým námětem dalo pracovat podstatně citlivěji. Navíc, když vám na záda dýchají takové ženské herecké esa a také vycházející mladé naděje – vedle Patricka Fugita (z Na pokraji slávy) je to pochopitelně Alison Lohman, která zvládá předepsané dramatické polohy znamenitě. V trnité cestě, kde je těžké mít rád a být milován, jen díky ní (a chladné Michelle Pfeiffer) stojí drama Bílý oleandr průměrných televizních tvůrců za větší pozornost. (08.01.2006)

Tento film mě svým způsobem velmi příjemně překvapil. Poutavý a kvalitní scénář podložený dobrými hereckými výkony (stojícími na hlavní představitelce..), naprosto dokonale funkční hudbou (opět stejný, ale opět skvělý Thomas Newman!) a přímočarou realizací je přesně to, co vám leckteré filmové drama samosebou nenabízí. Vytknout se dá především až bezbřehá upovídanost (především v závěru) a řekl bych mírná nedotaženost celého příběhu. Ne úplně silné 4*, ale i přesto - moc dobrý film. (30.07.2006)