Generace X

No konečne! Nie len vynikajúca premisa a potom už iba slušné, ale nedotiahnuté dielčie nápady, vo výsledku chabá mozaika samostatných epizód, koláž najpodivnejších postavičiek. Kdeže... poctivý, plnohodnotný film; príbeh, pointa, krása - radosť pozerať! Nič tomu nechýba. Arie Posin - neprestávaj, prosím, tvoju odvahu a inteligenciu, ničím nezaťaženú radosť a všetko to ostatné práve dnešný film potrebuje ako už dlho nie! [90%] (07.08.2007)

"V tomhle světě nestvůr a zrůd už mě nebude nikdo přehlížet." Rostou jako houby po dešti. Prakticky není velkého města, k jehož okraji by nebyla přilepená. Satelitní městečka. Generace X ukazuje, jak lidé, kteří paradoxně bydlí přímo vedle sebe, mají k sobě ve skutečnosti hrozně daleko a jsou k sobě lhostejní. Zároveň zde jde o lhostejnost k sobě samým a k vlastním dětem, které nikdo nebere vážně ("Unesli jsme ho, chceme za něj výkupné."-"Moc vtipné."). Jsou zde aktuální témata světa dospívajících (drogy, počítačové hry), ale nemůžu si pomoci: jako generační výpověď snímek prostě nefunguje, ale jako zajímavá sociální sonda do duší praštěných obyvatel malého městečka, kteří se musí vyrovnávat se sebevraždou svého dítěte, s přicházející životní změnou, s tím, že jsou svým blízkým zcela ukradení, to funguje. Generace X je o totálním odcizení… A za dobré herce, zajímavý scénář a vynalézavou režii si čtyři hvězdy určitě zaslouží. Film, který určitě stojí za pozornost, ale podruhé už bych to vidět nemusel. (03.08.2011)

65% Podivný mix mezi Zoufalými manželkami, teenagerským hororem a nezávislým filozofickým dílkem. Film je chvíli vážný, chvíli sarkastický, chvíli šílený, úplně mi ta žánrová nejednoznačnost nesedla, ale na druhou stranu jsem se nenudil a v pohodě to dokoukal až do vysmátého/dramatického konce. (06.09.2007)

Něčeho je tam až příliš, ale jinak bomba, výborná hudba, výnikající Jamie Bell a ta frajerka, kterou neznám, Anne Moss v dost podivné roli, vlastně dobří jsou všichni. Z takové cizoty až mrazí. Lidé spolu mluví, ale vůbec se neslyší. Na povrchu OK, pod povrchem tragédie. Všichni se tváří šťastně, ale jsou prázdní a zbyteční. Depka a delfíni. (11.06.2011)

Don't Worry, Be Happy, hlavně se o mě nestarej - tak nějak by se dalo charakterizovat to, kam film nakonec doputuje. Jde vůbec ale o nějaký posun? Spíš jen logické vyústění toho, kde jsme začali - to jest v samém opaku české vesnice, kde každý se stará o každého - místo jednoho extrému, zde máme extrém druhý? Nikdo se nezajímá o nikoho. Ať už se jedná o super emancipovanou ženu, která si ani nevšimne několikadenní nepřítomnosti svého syna nebo dokonce případ, který vyrostl v tomto nezájmu. Mladý kluk, který ani nepředpokládal, že by někoho zajímali jeho problémy, dokonce ani myšlenky na smrt, možná ani jeho nejlepšího kamaráda, jedinou světlou výjimku v tom všem, a tak se prostě zabil bez jakéhokoli oznámení nebo výstrahy. Nebo kolik jich mohlo být, aniž by si jich někdo všimnul? Naprosto absurdní situace, možná si řeknete, že musí jít o čirou fikci, ale ruku na srdce: nevidíme tohle všechno každičký den kolem sebe? A o co mrazivější film je, když příběh sepsaný s notnou dávkou černého humoru a cynického realismu realizují herci, kteří ještě na filmovém plátně budou mít co říct. (27.12.2009)