Plynové lampy

Psychothriller, ktorý je dotiahnutý v každom smere. Dej je možné niekedy predvídať, to však filmu neuberá na vážnosti. Hlavný protagonista vyzerá zo začiatku neškodne, v tomto prípade ide o skvelý herecký výkon Charlesa Boyera. Po presťahovaní do domu číslo 9 sa začína príbeh rozvrstvovať a rovnako aj postava Gregoryho je čím ďalej záhadnejšia. V spojení s nešťastnou minulosťou sa žena hlavného protagonistu, dostáva do psychickej slučky, v ktorej neverí nikomu. Za účelom získania šperkov po ktorých Gregory tak túži, privádza svoju ženu do ešte väčších psychických ťažkostí. Tento film vám odhalí ľudskú manipulatívnosť. Režisérsky boli scény dobre zvládnuté, ako napr. pri večierku, kde na stupňovanie napätia poslúžila skvelá hra na piane. Rovnako aj hra zo svetlom v celom dome, a v exteriéry použitá hmla vo svetle pouličných plynových lámp 90%  (15.04.2022)

Ćo sa týka atmosféry, jeden z najlepších filmov, čo som kedy videl. Pomerne jednoduchý a predvídateľný príbeh je v tomto prípade skôr výhodou, aby si divák túto úžasnú ponurú atmosféru vychutnal. Akýkoľvek iný prekvapujúci záver alebo scenaristické klučky by mu iba ublížili. A nič iné ako happy end sa nedá akceptovať, pokiaľ fandíte krásnej Ingrid Bergman. Dnes by sme takýto triler nazvali typicky hitchcockovský, ak by sme nevedeli, že ho natočil George Cukor. Videl som v desiatich rokoch a repete som si dal o 20 rokov neskôr. Na tretí krát som obdivoval precíznu kameru, tento film by mohol byť príkladom, ako postupovať pri oživovaní divadelných hier do filmovej podoby. (26.07.2009)

Už po pár minutách jsem si uvědomila, že jsem tenhle stařičký thriller o ženě, která se hroutí pod promyšleným deptáním svého manžela, kdysi viděla. Skvostný klenot tolik kontrastující s drahými produkcemi současných filmů staví hlavně na scénáři, hercích a kameře. Scéna, kde je Paula konfrontována s nálezem Gregoryho hodinek ve své kabelce, je herecké i režijní absolutorium. (23.07.2006)

Ponenáhlu houstnoucí dusno v klaustrofobně přeplněných interiérech i stále mlhavějších ateliérových ulicích, brilantně napsané repliky zarývající se do paměti i s melodií hlasů, trochu starosvětské, ale precizní herectví, prostě vrcholná ukázka hitchcockovské totálně kontrolované filmařiny ve filmu o totální kontrole člověka člověkem. Věčná škoda, že se k tomu už dnes nedá přijít bez předchozí znalosti zápletky, až je z toho jeden občas netrpělivý, kdy už se věci posunou dál, ale i tak je úžasné sledovat, kam až se v posledním dějství vybičuje Paulina nejistota a jak si pak za všechny manipulované nebožačky světa vychutnává závěrečnou katarzi. (25.10.2018)

"Jako pouhý přelud či duch, existující jen v mysli Vaší ženy, mohu těžko vyvíjet nějakou činnost." Přiznám se, že nesnáším chlapy, kteří deptají své ženy. Avšak nevážím si ani žen, které se nechají deptat a neberou si příklad z Maryši. Nebo alespoň neodejdou. Nicméně tady musím uznat, že "milující" Gregory dělal ze své manželky trubku naprosto prvotřídně a kdybych byl o kousek větší masochista, tak bych si zhasínající plynové lampy užil ještě o něco víc. Takhle jsem pouze nenáviděl Gregoryho a marně jsem přes obrazovku podával Paule předměty, kterými by ho mohla praštit do hlavy. (06.02.2019)