Hotel Rwanda

Ještě nikdy se mi při žádném filmu tolik netajil dech hrůzou, když jsem si uvědomila jak velkou pravdu tu postavy říkají : "Má cenu to točit ? Lidi se na to kouknou, řeknou "To je hrůza" a budou dál večeřet" nebo "Jste póvl, nejste nic. Jste jenom bezcenní Afričani a nikdo vám nepomůže". Snad poprvé jsem se skutečně styděla za tolik vychvalovanou civilizovanou západní společnost, která dokáže bezcitně zavřít oči. Ještě dlouho budu o tomhle filmu přemýšlet a doufám, že si ho lidé budou pamatovat jako vykřičník nad svojí lhostejností. Obzvlášť některé scény (například evakuace cizinců, většinou bělochů - bílí do autobusu, černí do hotelu) jsou natolik výmluvné, že ani nepotřebují komentář či vysvětlení. Přesto je replika Joaquina Phoenixe ("Bože, já se tak stydím") dokonalou tečkou za touto scénou. O herectví Dona Cheadlea snad ani není potřeba něco říkat, on nic NEHRAJE, on prostě JE Paul Rusesabagina. Film má navíc překrásnou kameru (dokonalá je scéna u jezera, kdy se z poza mlhy ukazuje, že celá cesta je doslova zatarasená mrtvolami Tutsiů), nemluvě o hudbě a perfektně zvládnuté režii. Scénář se vyhnul jakémukoli vydírání diváka - o to víc pak film nemůže nechat nikoho chladným. Já osobně jsem po odchodu z kina nebyla dobré půlhodiny schopna slova... (14.05.2005)

,,BUĎTE BDĚLÍ, SLEDUJTE SVÝ SOUSEDY“....... /// Ve Rwandském Kigali sílí napětí. Mírová dohoda, mise UNAMIR... to všechno znáte z dokumentů. Tenhle film neřeší plukovníka Dellaireho, dobrodružné duše si taktéž neužijou mnoho sekání mačetou (trochu samozřejmě ano, ale...). O krutosti, násilí, nenávisti a šílenství se hodně mluví, a jen občas je třeba ,,mě“ přesvědčit. Tahle rekonstrukce událostí (včetně onoho rozhovoru, jestli už to je či není genocida) je zaměřená na statečnost a sílu jednotlivce. Příběh o dobrém člověku, Paulovi Rusesabagina, ve kterém s přibývajícím časem neustále přituhuje a je silnej právě ve svý lidskosti. Myslíte, že se to nemůže vrátit? No a co, ať se ten bezcennej póvl.... mámo podej mi další řízek.... ,,...ABY POSLALI POMOC, TAK V NICH MUSÍME PROBUDIT STUD“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do hotelu ,,des Mille Collines“. 2.) Sousedi na mě řvali, že mám pokácet vysoký stromy. 3.) Zjistím, že hopsání autem po Rwandský silnici není důvodem ke zpěvu do rytmu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (04.12.2011)

I když jsem jen nepatrným článkem CSFD-rodiny, pokusím se uvést pět nešvarů téhle makabrózní podívané. 1, Film nechtěně připomíná geniální Dogville, a to kulisovým vzezřením. V Dogville to byl záměr, zde to záměr nebyl. Plká se tu o sto šest, ale samotný konflikt rámují papundeklové záběry, které mají blíže k prázdninové pohlednici z Rwandy než k dokumentaristickému obrazu neprodyšného afrického pekla. 2, Veškerý ideje jsou zde zúženy na rodinu hoteliéra. Trochu přehnaný minimalismus, uvážíme-li, že ve Rwandě zařvalo přes milion lidí. 3, Rebelové vyměňují zajatce za chlast a peníze, nejsou ani fanatičtí, ani chladnokrevně intrikářští, klauni to jsou. Filmaři nám zjevně zlenivěli. Místo řádného komparsu naverbovali pár maníků z basketbalového kurtu. 4, Tohle všechno přizdobuje herecká šaškovitost - dvě nominace na Oscara budiž mystériem - a šumařská režie. 5, Takhle to v 90. letech ve Rwandě skutečně neprobíhalo. (21.11.2007)

Velmi dobře natočené, téměř dokumentární drama o největším masakru několika posledních desetiletí.Člověk se diví, jak se mohlo něco takového stát v civilizovaném světě konce 20. století za lhostejného přihlížení zbytku světa. Film je velice působivý a nechává za sebou i Schindlerův seznam, ke kterému je (neprávem, jde o úplně něco jiného) často přirovnáván. Štvavá "hlášení rwandského rozhlasu" by za jiných okolností byla docela legrační, kdybyste si neuvědomovali, že nejspíše skutečně takto vypadala. Herecké obsazení vesměs neznámé, což je jen dobře, protože se tím umocňuje pocit autenticity. (26.04.2005)

Z emocionálního hlediska téměř dokonalý snímek, který vychází ze skutečných událostí, které se odehrály během nechvalně proslulé genocidy v roce 1993. Výborný scénář, kvalitní obsazení a chytrá režie. Výsledkem je film, který bodoval po celém světě a kruté události ve střední Africe dokázal zprostředkovat daleko lépe než sdělovací prostředky. Jeden z nejlepších filmů posledních let. Celkový dojem: 100 %. Není to ale film, který by dokázal zprostředkovat dobrou náladu, je to tíživé svědectví o zemi, která je deformovaná svou chudobou a etnickou nenávistí. (13.06.2006)