Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
One (wo)man show. Excelentní výkon Báry Hrzánové. Smekám před jejím výkonem. Toho textu co se musela naučit! A skoro bez pauz! Respekt. ()
Radosti a strasti dětské, na pozadí " světových událostí "...2018...už nemusím vidět... ()
Viděl jsem to už kdysi dávno a už tenkrát žádné velké nadšení. Po letech to samé, akorát jsem navíc koukal na to, kolik zbývá do konce. Ale přitom to nebylo špatné. Některé kecy (a že jich tam bylo) se povedly a dalo se i zasmát. Ale ne tak moc, jak publikum v divadle. Už mě taky nebavilo, jak se tam pořád opakovala situace, že říká nějakou pitominu a je to sranda a pak najednou zvážní... a pak zas pitominu a zvážní a pak zas a zas. Ale hlavně co, tak jak pořád říká místo maminka "Kačenka". A to tam bylo tolikrát, že začínám být na to jméno alergickej. Ale jinak to nebylo špatné představení a Hrzánovou jsem tentokrát taky celkem snesl... akorát že pořád to je divadlo a to mě nikdy moc nebradlo. ()
Barbora Hrzánová je to nejroztomilejší co kdy pobíhalo na divadelních prknech. Geniální hra a jednoznačně zasloužená thálie pro Hrzánovou. ()
Je to pre mňa záhadou. Ako sa takéto dielo podarí a JA som o tom roky nevedela. Ale, áno, samozrejme, už nie sme tak kultúrou prepojení, aby sme my, Slováci, objavili každého znovuzrodeného Cimrmana. Herečku Barboru Hrzánovú som doteraz neevidovala, takže celé divadelné predstavenie ma pekne hlboko posadilo – striedali sa všetky pocity a úsmev niekedy aj zabolel. Výsledok je jedno šťavnaté a správne okorenené one woman show. Neverím, že Helenka nenapísala túto úlohu priamo pre Barboru (podľa mňa je to celé naopak, to Barbora si Helenku vymyslela!) Opäť som si uvedomila, aký je detský pohľad na život úchvatný – bol to taký český Denník Adriana Mola. ()
One Woman Show ()
Po první části mohu jen prohlásit, že Bára nemaje krásy, štíhlosti ani výšky běžné ženy, napravuje to svým skvělým lidským herectvím a komedianstvím (hele děcka seru na to ale spektákl vám udělám). Po revoluci se všichni tvůrci nalepili na komunisty jako krásný, etický a dobrodružný námět. Však je nutno rozlišovat, co je vyložená šmíra a co je strhující satyra. Bára to fakt zvládá krásně, na to bych do divadla vážně šel. ( Tím naznačuji, že chodit na novodobé české divadlo je ztráta času, iluzí a peněz-byl jsem tam několikrát, už proboha neee) ()
Spolu s Bárou Hrzánovou ještě hráli Jarmila Vlčková a Libor Jeník. Nedá mi to, abych taky nepřipojil svoji oblíbenou hlášku: "patolog je něco jako trpělivý..." ()
...přesně si pamatuju, jak jsem v r. 1969 poprvé letěla letadlem (vyhlídkový let nad Prahou jsem dostala k 6. narozeninám) a místo užívání si jsem se celou dobu bála, že nás "sestřelej Rusáci" - protože doma dospělí pořád mluvili o přepadení a ruských tancích .... Nádherně vystižené dětství v socialismu, kdy jsme od rodiny pochytávali jen drobky informací, ale i ty musely být "tajem". A Bára Hrzánová je samozřejmě dokonalá ! ()
Jo tak Hrdý Budžes, to je prostě tajem! Jak je možný, že vůbec vznikne takové skvělé dílko stvárněné ještě lepší herečkou, na které, a to je právě ten tajem, koukám pravidelně! No tak! já za to nemůžu, tak přece soucit soucit Secký ne!! No dobře, tak já si jdu pro jeden, no v nejhorším případě pro dva vanilkové rohlíčky a jdu se nad sebou zamyslet...;) ()
Skoromonodrama o neradostném dětství jedné z Husákových dcer. Neobvyklý a velmi obtížný žánr divadla jedné herečky (nebo eventuálně herce) se u nás i díky této hře uchytil velmi dobře a má obrovský potenciál. Hra nenudí (přes podivné kulisy a to, že na scéně je celou dobu jeden člověk), Hrzánové jsem tu nešťastnou školačku vyděšenou absurditou života kolem sebe opravdu věřil. Strašně se mi líbila jazyková stránka hry, Helenino neobratné vyjadřování je napodobeno skvěle (i z hlediska literární řeči, i z hlediska hereckého projevu) a je na něm založena velká část vtipů. Některé scénky (hledání partyzánů) patří k tomu nejlepšímu z českého humoru a vtipností a sofistikovaností jsou někde na úrovni Cimrmanů, nadto ale smutná, bez příkras vystižená a absurdní realita "reálného" socialismu nutí k zamyšlení a celkovému zvážnění - no a to je spolu s nezbytnou vtipností podmínkou pro dobrou komedii (ač si to většina tunajších uživatelů patrně nemyslí, o čemž svědčí mj. nostalgické přecenění některých budovatelských - nemám rád to slovo, ale budiž - taškařic). Výborně... divadlo žije. ...a ona umřela, protože měla srdce, a srdce, to je vůbec nejhorší nemoc a kdo má srdce, tak skoro vždycky umře. ()
Omlouvám se ostatním hercům, ale nezapomenutelná "One Woman Show" Báry Hrzánové v roli Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ. Její geniální monolog i herecké ztvárnění "období husákovské normalizace" z pohledu osmileté Helenky a podle knižní předlohy Ireny Douskové (první část trilogie) nutí diváky neustále oscilovat mezi záchvaty smíchu i pocity přesně opačnými. Člověk by ani nevěřil, že celá "tehdejší doba" se dá popsat a hlavně předvést takovýmto absurdním způsobem. O to silnější je pak ten výsledný dojem. ()
Velmi zábavné představení, skoro by se dalo říct one-man-show, protože Barbora Hrzánová je vlastně celý děj. Také skvělé režisérské zpracování dodalo divadle o třech hercích velkou osobitost a rozdílné personality. Přitom ale nedocází ke splývání v guláš, jazyk jako výrazový prostředek vás drží uvnitř příběhu a stejně máte pocit výhledu z vysoké věže. Socialistické téma je už díky naší minulosti vcelku hojným námětem, ale zde je orpavdu dobře uchopené a podané, i cizí člověk by po tomto představení dokázal řícil hlavní psychologické jevy komunistického režimu. Ale hlavně i člověk znalý nemá pocit omšelosti tématu, protože je originálně podáno. Bez rozpaků 5* ()
A hrdý Budžes vytrval... Tak jsem si přidala---ty dorty!... A taky protože tu sisinku prostě chci!... Blbá, blbá Soňa!... A jsem fakt dost hodně spokojená... Za pár dní je tady škola a já kráva naházela všechny pastelky do kanálu... A mě poslali spát!... Helena Součková: Prase.... Díky Secký, seš fakt kámoš!...Můj tatínek má náklaďák. A tím náklaďákem---tě přejede...Lenka Krátká, tralala, se nám strachy... Sníh můžu, ten neni vůbec žádnej sladkej... To je prostě tajem!...No co co, soucit soucit...Já jsem prosila, já jsem vysvětlovala, že tu Milušku Voborníkovou prostě musím vidět!... Ty vole to je dost, ty vole to je dost, jsem se tady málem poblil... Dneska jsme měli ve školní jídelně úplně tu nejhnusnější věc. Jmenovalo se to pličky na smetaně a chutnalo to jako když do tý smetany někdo naplive... Pučila sem si kolo, že se projedu. Jen sem trochu nabrala rychlost, napálila sem to do stromu. Ani smyk sem nestihla udělat.... Stala se mi taková nemilá věc... Jenomže...Poslala sem Kačenku a Pepu k volbám a sebe na zmrzku... Na kostele zvoní zvon... Protože je už hezky teplo, začaly potíže s tělocvikem. S tělocvikem jsou potíže pořád, ale jakmile vysvitne sluníčko a člověk musí ven, je to ještě horší. Už jenom slíknout se do trenýrek a do trička nestojí za nic. Hned je břicho vidět ze všech stran a člověk s tim nemůže vůbec nic dělat. Protože tělocvik nebyl vymyšlenej kvůli cvičení, ale kvůli mučení tlustejch a neohrabanejch dětí. A to já jsem obojí! ()
Neuvěřitelně intenzivní kanonáda ostrovtipu v podání Barbory Hrzánové, která nemá s břišní svalovinou pražádné slitování. ()
Neuvěřitelně roztomilé. ()
Výborná divadelní hra, která stojí na skvěle hrající Báře Hrzánové a co teprve ty hlášky :) děkuju, ještě nemám hlad, ty kurvo..a nejlepší je hledání partizánů to je fakt mazec..na tv záznamy divadelních představení moc nejsem divadlo to se musí vidět na živo, ale opravdu příjemné překvapení! ()
Dobře, budu objektivní a dávám plnou sazbu...i když Hrzánovou dost nemusim (ten její tragickej obličej mě asi bude po nocích strašit), tak musím uznat, že předvedla fakt megavýkon. Ve své roli malé školačky byla fakt jedinečná. Těch hlášek tam bylo nepočítaně. Fakt pecka. ()
Že dávám jen 3 hvězdičky? Myšlenka celé hry i dvouhodinový herecký výkon Hrzánové jsou skvostné. Bára H. dokonce hraje tak přesvědčivě, že po pár minutách již zcela zapomu, že není malá holčička, ale stojí tam dospělá žena. Nicméně jsem asi ocejchován Járou Cimrmanem natolik, že mi většina fórků přišla pouze dobrých, leckdy průměrných, ale zase na druhou stranu musím říct, že nikdy vyloženě trapných. U mě je Hrdý Budžes normální dobrá divadelní hra, však žádný kult. 65% ()
Excelentní výkon a životní divadelní role Báry Hrzánové. Nikdy jsem se takhle u záznamu hry (bohužel jsem dosud neviděla naživo) nebavila. Pohled do duše osmileté Helenky Součkové holt vede neskutečným gejzírem vtipu a interpretačním umem Báry... 10/10 "S kurvama jsem měla taky potíže...já jsem to slovo předtím neslyšela,ale strašně se mi líbilo..."____ "Jooojoooojooojooojoooooo! Byli jsme v Praze! Joooojooojooo...a byli jsme tam dva dny...totiž...umřela teta Aňa."____ "Moby Dick do tohoooo!"____ "Náš oddíl se jmenuje Veselí lumíci...pan Vladimír je specialista na partyzány...Soudruhu Vladimíre, že vy se jmenujete podle soudruha Vladimíra Iljiče Lenina...noooo, je to možný, oni mne rodiče moc nechtěli...soudružko holčičko."____ "Lenka Krátká tralala se nám strachy posrala....Setský ty seš takovej vůl...No cooo,souciiit, souciiit."____ "Protože JÁ tu sisinku prostě CHCI!"____ "To je n ě m e ck y.... To se tak prostě ř i k á."____ "To je prostě TAJEM!" ()