Kousek nebe

Příběh s podtitulem "Vězeňská romance" vedle baladických prvků (kontrast síly a beznaděje) obsahuje i veselejší scény z každodenního muklovského života. Nazírání na modrou oblohu přes mříže, na zrající jahody (pod šibenicí), hra na jazzmana chvílemi jakoby dává zapomenout na místo děje. Ovšem pak přijde pád do reality. Psychické trýznění (slíbená návštěva se neuskuteční) je větší než fyzické. Samostatnou kapitolou je milostná romance Luboše a Dany - v podání Jakuba Doubravy a Táni Pauhofové, kteří mě mile překvapili. Zajímavé paralelní sledování milování ústřední dvojice s pasivním odevzdáním lehké děvy Zuzany Stivínové dozorci. Výtečná předloha Jiřího Stránského citlivě zachycena Petrem Nikolaevem. Konkrétní obětí komunistické zvrhlosti se stává rotvajler, kterého bachař zastřelí a následně do bezvládného těla kope. Ovšem ten pes je jen zastoupením toho, jak se bachaři chovali k vězňům. Tudíž pro mě je asi nejsilnější scéna pohled na ty dozrávající jahody pod šibenicí... Zajímavý komentář:: Radek99. (08.07.2008)

Nevim, jestli jsem sledoval vězeňský drama, komedii, nebo nějakou romantickou blbinu. V tomto filmu je ode všeho trochu a dohromady to moc nefunguje. Dalšim kamenem úrazu je poněkud mimózní hlavní hrdina, kterej vypadá, že se mu v tom kriminále snad líbí. Navíc ten (ne)herec, co ho hraje, působí strašně nevěrohodně. Když jsem nahlídnul do jeho filmografie, ani mě moc nepřekvapilo, že skoro nic jinýho nenatočil. Táňa Pauhofová pro změnu skoro celej film jenom věší prádlo a čumí do (na) blba. Za zmínku stojej spíš herci ve vedlejších rolích. A nejvíc ze všech mě překvapil Pavel Zedníček, kterej tady nemá knír ani ten svůj typickej retro-účes. Skoro jsem ho nepoznal. (24.09.2013)

Preziti komunistickeho lagru nebyla zadna sranda navic kdyz si nas hlavni hrdina zde najde svoji lasku a pratele jsou v nejlepsim pripade deportovani nekam buhvi kam a nebo rovnou obeseni. Pusobiva sonda do obdobi politickych veznu o kterem je dobre vedet a nezapominat na nej, ale na druhou stranu neni spravne se ve vecich minulosti do donekonecna placat. 75% (26.03.2008)

Mějte mě za pokrytce, ale čím dál víc mi připadá, že filmů na téma "mé osudy v komunistických lágrech padesátých let" už bylo až až. Je pravda, že zapomínat bychom neměli, ale všechno Nikolaevem servírované už jsme viděli v jiných filmech, a tak považuji Kousek nebe za kousek zcela zbytečný. Nemůžu se zbavit dojmu, že buďto se Luboš dostal opravdu na nejhorší místo v nejhorší možnou dobu celé ČS historie, anebo opět tahá někdo někoho za vlasy. Romantická linka je stejně trapná jako ochočování rotvaljera, co tu zbyl ještě po Háchovi. Čmaňa poprvé bez kníru. (02.10.2010)

V žumpě současné české produkce je "Kousek nebe" decentním a neškodným upšouknutím, nevzbudí v divákovi nutkání zvracet, ale zároveň nepřinese kdovíjak dokonalý zážitek. Příběh je snadno předvídatelný, emoce v mém případě fungovaly na půl plynu, hudba chvílema hodně lezla na nervy a dojem z filmu kazila lacinost, televiznost - přišlo mi to jako malinko výpravnější inscenace. "Kousek nebe" mě v žádném ohledu výrazně nezklamal ani nepřekvapil, na tuzemské poměry však jde o jasný nadprůměr, blyštivé sklíčko v hromadě krysích bobků. 66,6% (03.05.2010)