Kousek nebe

Milostný příběh z prostředí komunistického lágru 50.let mě příjemně překvapil. Pohled do tohoto prostředí je hořký i sladký zároveň - kromě obvyklých událostí zobrazovaných v podobných filmech (šikana, vzpoura) scénář Jiřího Stránského obsahuje i spoustu úsměvných, často i vtipných momentů. Z herců bych vyzdvihla sympatickou Táňu Pauhofovou a miniroli Josefa Somra (nepřipomínal vám Bubbu z Forresta Gumpa? :) ) Bohužel některé postavy (především postava velitele) někdy spadají do zbytečných karikatur. Stísněnou atmosféru věznice posiluje práce s kamerou i stereotypní a místy absurdní hudba. Často o postavách nevíme to nejpodstatnější - jak se do lágru vůbec dostali. Po shlédnutí zůstává divák uvězněn mezi zdmi minulosti i budoucnosti... (28.05.2006)

Na mladučkú Pauhofovú sa pozerá síce dobre, ale film nie je dejovo nejako zaujímavý. Romantická rovina to má celé ťahať na pozadí spoločenských udalostí v päťdesiatych rokoch, očakával som však, že to bude skôr opačne. Z dobrého nápadu na väzenskú drámu sme dostali len odvar, ak vôbec toľko. V podstate všade boli len usmiati ľudia mysliaci na zábavu. To sa na komunistické čistky nepodobá. A Doubrava ma herecky tiež nepresvedčil. (15.05.2017)

Já nevím, ale všechny český vězeňský filmy mi přijdou stejný! Všechny mi přijdou skvělý a tenhle to jenom potvrdil! Akorát to bylo moc krátký a všechno tam bylo moc narychlo! Mohlo tam bejt mnohem víc vězeňskejch příhod a více rozvyprávěná minulost vězňů! Tohle je na vězeňskejch filmech a knihách totiž to nejlepší! Proto tak miluju sérii Přítelkyně z domu smutku a knihu Motýlek! Herecky to bylo zvládnuté na jedničku (Pauhofová je hrozně příjemná na pohled), ale chtělo to prostě z toho udělat větší film! (29.05.2006)

Láska v podobe vysnívaného, intenzívneho kúzla, na ktoré sa upína život hlavných hrdinov ukazuje, že trápenie politických väzňov nebolo vždy iba o týraní a ukradnutej slobode. Pretože kým oni snívajú o slobode, niekto iný sníva o grunte a niekto o láske..na svete je predsa toľko nebies a toľko snov, ako je ľudí samotných. A toto je jeden z nich v skromnej podobe. Príťažlivé. (29.05.2006)

Bohužel mě snímek vůbec neoslovil tak, jak by měl - přišlo mi, že vidím jedno klišé za druhým a onen romantický vztah hlavních postav mi byl srdečně lhostejný. Možná to byla jen má vlastní chyba (třeba jsem neměla "tu správnou" náladu), ovšem nemohla jsem si pomoct - klišé, klišé, klišé. Co mě však mile překvapilo, byla ona schizofrenní "industriální" hudba - pro mě rozhodně nejlepší složka filmu. (29.05.2006)