Jeskyně

"Evropské legendy končí vždycky špatně" praví L. Headey coby doktorka Catheryn. Inu - nejen ony. Stejně špatně, ba ještě hůře dopadl i pokus amerických tvůrců o speleologicko-vetřelčí horor z karpatských jeskyní. Nuda, pár nevalných triků, semtam nějaké pseudovědecké blábolení a parta "profíků" co se chová jako Klub sebevrahů na spolkovém výletě - to je v kostce obsah "Jeskyně". Ta druhá hvězdička je čistě za účast mé oblíbené "divoké kočky" Piper Perabo (i když jí to přece jen víc sluší v minisukni na baru, než na laně s digitálním monstrem na zádech). (07.01.2008)

Nenapadá mě, čím začít další komentář a pokud možno se neopakovat, jaké vhodné první slovo zvolit, proto bych trochu zaexperimentoval a jako lék proti své bezradnosti použil Google: „V průměru řekne dítě své první slovo okolo 10-11 měsíců, obvykle je to jen opakování jednoduchých slabik „tata“, „mama“, „brmbrm“ pro pití, „hamham“ pro jídlo. Často jsou tyto zvuky doprovázeny znamením, například ukázáním na předmět, aby dítě vyjádřilo: „Podívej se na to!“ Toliko úvod, jehož závěr bych pouze poupravil na "Nedívejte se na to!". Teď již k samotnému filmu. Jeskyně je blbý horor, ve kterém blbé postavy dělají hloupé věci. Blbé věci, abych byl přesnější. Jejich počínání se zdráhá býti logickým. Do chřtánů přerostlých vakoveverek (s dostatečně bujnou fantazií je taky uvidíte) se derou hezky jeden za druhým a požíráni jsou s ještě menší dávkou nápaditosti než oběti dvacet let starého vetřelce. Režie, ač debutantská, není úplně marná, to hlavně scénář jí zákeřně podráží nohy. Také nesympatické krmivo krvelačných mazlíčků snaží se jevit více k sežrání, což se daří přinejmenším Piper Perabo, jejíž rodiče byli při vymýšlení jména snad až příliš tvůrčí. Jako asijského zástupce multikulturní směsky můžete poznat „toho Korejce ze Ztracených“. Do ztracena vyznívá celá Jeskyně, horor bez atmosféry, bez jediné strašidelné scény a s trapně okázalým finále. Možná, kdyby tvůrci zahalili do úplné tmy větší část filmu, řekněme 93 minut... . A teď považte, tato hrůza, tento sliz seškrábaný z nějaké zapadlé jeskynní chodby, si našel cestu do českých kin. Parádní, rovněž „jeskyňářská“ napínačka Pád do tmy nikoliv. Na světě není žádná spravedlnost. 20% Zajímavé komentáře: Adrian, Desperado, Klay, Radiq (30.06.2007)

V tomto filme sa režisér Bruce Hunt pohral s divákovou inteligenciou. Skúšal, čo všetko mu ešte ľudia zbaštia. Vyzerá to tak, že si vybral fakt dementnú kontrolnú vzorku.... Najviac som otváral oči vzedy, keď si potápači kecali jedna radosť pod vodou, pričom mali dýchacie masky zkusnuté v hube ... Kláštor si tu pekne krásne stojí 700 rokov, keď tu zčista jasna, práve keď sa tu objaví partia dobrodruhov sa poskladá, ako domček z karát. Ostatné stupidity ani nebudem spomínať. (30.05.2008)

Budem asi priečny sebe, no aj napriek hre na veľký megahit, čo nemám rád, keď si tvorcovia nevedia pripustiť, že naviac nemajú sa mi tento sympatický klaustrofobický, určite nie psychologický (!) snímok s dostatkom ľakačiek celkom pozdával. Jednoduchá šablóna, podarené efekty, sklamaný som nebol. 55%. (25.10.2007)

Tento film jsem viděla ještě předtím, než jsem vůbec věděla, jaké má na CSFD hodnocení a jediné, co jsem o něm věděla, byl stručný popis. Řekla bych, že to byl dost povedený snímek, sice jsem se u něho strachy neklepala, ale prostě mě bavilo ho sledovat. Dost zajímavý byl i konec, který jsem rozhodně nečekala, a zvláště u filmu takového žánru, kde většinou dopředu tušíte, jak dopadne. Mimo jiné mi dal tento film zamyšlení nad tím, co všechno se asi tak může skrývat v těch našich krásných, českých jeskyních. (24.05.2008)