Následky lásky

"Posadiť sa k tomuto pultu je možno najnebezpečnejšia vec, čo som v živote urobil," povie v jednej chvíli Titta Sofii. Titta Di Girolamo je starnúci muž, už roky žije v hoteli a živí sa podivuhodným spôsobom. Je uhladený, mĺkvy samotár. Je protikladom iného muža v hoteli, ktorému zostal jediný sen – umrieť veľkolepou smrťou a týra manželku rôznymi spôsobmi – od podvádzania v kartách až k momentu, keď je ochotný zbaviť ju posledného kúsku  dedičstva – starého obrazu. Celý film je iróniou života starnúceho muža, ale v žiadnom prípade nejde o komédiu. Vlastne od prvého záberu máte silný pocit, že toto bude výnimočný film. (06.05.2021)

...ve středu dění, v ústraní velké nádhery. Nej(obe)hranější tóny utlumily, degradovaly, umrtvily bytí. Podivný host, člověk ve výslužbě, apatický pozorovatel v koloběhu recitující nudy. Všichni mi brání ve výhledu, jen ta božská dívka mě může vytáhnout z/do pekla...Nesnesu to stále se opakující ranní probouzení, setrvávání v hotelu, strojové přepočítávání milionů, chrastění mafiánského mamonu. Chce to kuráž poker facu, bez jediného podezřelého výrazu. Už dál nebudu příkazy plnit. Zábrany spadly. Padá kámen po kameni. Ale snad si nemyslel, že mu projde tak odvážný čin podfuku. Trpká porážka revolty. Poslední odpočítávání před spuštěním. Už ztrácí se, propadá do tekuté hmoty. Z podstaty, člověk-nikdo v betonu zalitý. (14.09.2016)

Ti, kteří berou film čiště jako konzumní záležitost, by Následky lásky nejspíše během první poloviny vypnuli. Sorrentino totiž divákovi nic nedaruje snadno a vy tak první hodinu sledujete scény ze života muže, o kterém se nedozvíte prakticky nic. Náš hlavní hrdina se totiž s nikým nebaví, nic výjimečného nepodniká. Vlastně posedává v kavárně, nosí kufřík s penězi do banky a občas prohodí pár slov s párem, vedle kterého v hotelu bydlí. Kdo je, jak se jmenuje, jaký je jeho příběh nebo proč to dělá; to vše je nám, pozorovatelům zvenčí, utajeno. Teprve druhá polovina filmu začne zodpovídat divákovy otázky a dávat všechny předchozí výjevyy do souvislostí. A teprve v tu chvíli vám začne docházet, jak geniální je Sorrentino režisér a scénárista. Za sebe musím říct, že v době, kdy tento komentář píšu, uplynul od chvíle, kdy jsem Následky lásky poprvé a zatím naposledy viděla, téměř rok. A přesto si je vybavuji lépe, než řadu filmů, které mi zkřížily cestu v posledním měsíci. (15.01.2014)

Consequences of Love je artový film, ktorý sa Vám buď veľmi páči alebo veľmi nepáči. Mne teda nezaujal. Teda zaujal, len chvíľu - na začiatku. Po snubnom úvode som čakala rozbeh (čo bola prvá chyba, tempo pokračovalo rovnakým uspávacím rytmom) a odhaľovaním Tittových tajomstiev sa naskytla možnosť vytvoriť si vzťah k hrdinovi a k deju. No dej ani ďalej neponúkol nič a hlavný hrdina bol po stránke analytickej zaujímavý, ale nudný vzhľadom k deju. K obrázkom, ktoré sa na plátne mihali nech sa vyjadria radšej odborníci, ktorí tomu rozumejú. Tento film ma obišiel veľkým oblúkom a kto nemá rád artovky, nech ho radšej ani neskúša. (06.11.2013)

Sorrentino vystavěl kriminální drama tak neotřele, že se divákovi tento žánr vyloupne až daleko za polovinou stopáže. Do té doby sleduje neobvyklé počínání hlavního hrdiny, o kterém skoro nic neví, a všelijaké náznaky něco napovídají, ale i trochu matou. Toni Servillo je dokonalý jako obvykle, režisér ve vhodných momentech předvedl nápadité hrátky s úhlem snímání a dobře do toho sedí i hudba, ať už původní nebo použité písně. (14.09.2016)